Letní vedra dokážou z běžně zaparkovaného auta udělat během krátké doby rozpálený prostor, který škodí nejen lidem a zvířatům. Řidiči většinou dobře vědí, že v autě nesmí zůstat dítě ani pes, jenže vysoké teploty vadí i řadě věcí, které v kabině často leží úplně běžně. Mobil na sedadle, léky v přihrádce, nákup v kufru nebo sprej hozený ve dveřích mohou v horku dopadnout mnohem hůř, než se na první pohled zdá.
Interiér auta stojícího na slunci se může rozehřát výrazně nad venkovní teplotu. Ve zdrojovém textu se uvádí, že uvnitř může teplota bez problémů překročit 60 °C a palubní deska nebo sedadla bývají ještě teplejší. Takové prostředí už není jen nepříjemné, ale u některých předmětů přímo rizikové. Některé se mohou poškodit, jiné ztratit účinnost a u části z nich nelze vyloučit ani požár, prasknutí obalu nebo poškození interiéru.
Spreje a tlakové nádoby do rozpáleného auta nepatří
Deodorant, lak na vlasy, repelent nebo barva ve spreji mají společné to, že jde o tlakové nádoby. S rostoucí teplotou roste i tlak uvnitř obalu. Pokud takový sprej zůstane několik hodin v autě na přímém slunci, může se nádoba zdeformovat, prasknout nebo v krajním případě explodovat.
Nejde jen o samotný obsah spreje. Problémem je i energie uvolněná při prasknutí tlakové nádoby. Následkem může být znečištěný interiér, poškozené čalounění, ale také rozbité sklo nebo jiná škoda v kabině. Spreje proto v létě raději berte s sebou, případně je vůbec nenechávejte v autě přes den.
Léky mohou v horku ztratit účinnost
U léků je problém méně viditelný, ale o to záludnější. Mnoho přípravků má přesně dané podmínky skladování a ty nejsou napsané v příbalovém letáku náhodou. Často jde o uchování do 25 °C, případně v chladničce při 2 až 8 °C. Pokud lék zůstane celý den v rozpáleném autě, může být vystaven teplotám, pro které nebyl určen.
Riziko se týká hlavně delšího působení vysokých teplot nad 30 až 35 °C, přímého slunce nebo situace, kdy lék zůstane ve voze několik hodin. Citlivé mohou být zejména tekuté formy, měkké kapsle, čípky, krémy, masti, oční a nosní kapky nebo přípravky, které mají být uchovávány v chladu. Zdrojový text zmiňuje také inzulín, hormonální léky, antibiotika nebo adrenalinové autoinjektory.
Venku 30 °C, v autě klidně i 60 °C. Jak v tropických vedrech zchladit auto?
Zrádné je, že poškození nemusí být na první pohled patrné. Tableta, kapky nebo injekční přípravek mohou vypadat stejně jako předtím, jenže stabilita, bezpečnost nebo účinek už nemusí být zaručené. U léku skladovaného mimo předepsané podmínky proto dává smysl ověřit další použití v lékárně.
Mobil, tablet nebo notebook chrání sám sebe jen do určité míry
Elektronika je na vysoké teploty citlivější, než se může zdát. Telefon nebo tablet se umí při přehřátí chránit. Může zpomalit, ztlumit displej, omezit některé funkce, přestat se nabíjet nebo se úplně vypnout. To ale neznamená, že je dlouhé ležení v rozpáleném autě bez následků.
Největší nápor dostává baterie. Dlouhodobé vystavení vysokým teplotám může zkracovat její životnost a zhoršit kapacitu. U notebooku, tabletu nebo telefonu navíc přibývá i obyčejné bezpečnostní riziko. Elektronika odložená na sedadle je vidět zvenčí a může zbytečně přitahovat pozornost zlodějů.
Powerbanky a baterie mohou být při přehřátí nebezpečné
Samostatné baterie, powerbanky nebo náhradní akumulátory patří mezi věci, kterým rozpálené auto opravdu nesvědčí. U běžných baterií může vysoká teplota vést ke ztrátě kapacity, úniku obsahu nebo poškození obalu. U lithium-iontových baterií je riziko závažnější, protože se používají v telefonech, noteboocích, nářadí, elektrokoloběžkách a dalších přenosných zařízeních.
Pokud je lithium-iontová baterie poškozená, vadná, přebíjená nebo nevhodně skladovaná, může se přehřát a v krajním případě způsobit požár nebo explozi. Proto nemá smysl nechávat v autě powerbanku na přímém slunci ani náhradní akumulátory jen tak v přihrádce. Baterie mají být v chladu, suchu a mimo zdroje tepla.
Jídlo se v rozpáleném autě kazí rychle
Potraviny v autě jsou častý letní problém. Nákup v kufru, sendvič na později, hotové jídlo, mléčné výrobky nebo maso se mohou v horku zkazit podstatně rychleji, než by člověk čekal. V teplém prostředí se bakterie množí rychle a u potravin podléhajících zkáze už nejde jen o chuť nebo zápach, ale i o zdravotní riziko.
Při teplotách nad 26 stupňů klesá reakční doba řidiče o více než 20 %
U potravin citlivých na teplotu se běžně uvádí hranice dvou hodin mimo chlad. Pokud jsou vystavené teplotám nad zhruba 32 °C, čas se zkracuje na jednu hodinu. Rozpálené auto je přesně typ prostředí, kde se tato hranice může překročit velmi snadno. Nákup je proto lepší vyřídit až na konci cesty a věci určené do lednice nenechávat v autě déle, než je nezbytné.
Alkohol, dezinfekce a plastová láhev nejsou bez rizika
Flaška vína nebo šampaňského ponechaná na slunci nemusí skončit jen horší chutí. U nápojů v uzavřeném obalu může teplo zvýšit tlak uvnitř nádoby a výsledkem může být vytlačený korek, vyteklý obsah nebo prasklý obal. V autě pak zůstane zápach, skvrny a zbytečná škoda.
Opatrnost je na místě také u dezinfekčních gelů a čisticích prostředků s vysokým obsahem alkoholu. Nejde o to, že by se v běžně rozpáleném autě měly samy od sebe vznítit. Alkoholové dezinfekce jsou ale hořlavé, a proto nemají zůstávat na přímém slunci, u otevřeného ohně, jisker nebo horkých povrchů.
Ani obyčejná plastová láhev s vodou není ideální věc na dlouhodobé skladování v autě. Vysoké teploty mohou postupně ovlivnit kvalitu vody a čirá láhev může za určitých okolností soustředit sluneční paprsky podobně jako lupa. V krajním případě tak může dojít k poškození čalounění nebo jiného materiálu v interiéru.
Největší riziko ale stále zůstává stejné. Dítě ani domácí zvíře nesmí zůstat v zaparkovaném autě ani na krátkou dobu. Teplota uvnitř roste rychle a pootevřené okno nebo stín nejsou spolehlivou ochranou. Pár sekund kontroly před zamknutím auta může zabránit škodě na věcech, ale hlavně tragédii, kterou už nelze napravit.
Zdroj: startstop.sk, geico.com, zezdravotnictvi.cz