Český elektromobil StudentCar Titan má za sebou světovou premiéru na Berlin Design Weeku 2026. Nejde přitom jen o efektní designovou studii, která má dobře vypadat, ale je to reálné sportovní auto. Vůz vyvinutý v Ostravě a navržený ve Zlíně je totiž plně funkční čtyřmístný prototyp s parametry, které se blíží světu supersportů.
StudentCar Titan vznikl v laboratořích VŠB, Technické univerzity Ostrava, zatímco jeho exteriér i interiér navrhl automobilový designér Rostislav Zapletal v ateliéru Průmyslový design Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Berlínská premiéra tak pro projekt znamená výrazné mezinárodní zviditelnění. Berlin Design Week se letos koná od 28. do 31. května, slaví desáté výročí a nese motto DESIGN REAL. Zaměřuje se na reálná řešení v produktovém designu, architektuře i udržitelnosti.
Auto, které nevzniklo jen kvůli výstavě
StudentCar Titan je výsledkem grantového projektu, na němž spolupracovali vědci, akademici, průmysloví partneři i studenti. V tom je odlišný od běžných konceptů automobilek. Nešlo o vůz postavený jen pro prezentaci v designovém katalogu, ale o skutečný vývojový projekt s přípravou pro možnou homologaci.
Na konstrukci se podíleli také studenti. Některé komponenty vznikaly v rámci diplomových, bakalářských a semestrálních prací. Nejlepší z nich se následně použily přímo ve vozidle. StudentCar Titan tak funguje i jako praktická ukázka toho, jak může univerzitní prostředí propojit výuku, výzkum a vývoj skutečného automobilu.
Technický vývoj zajišťovala Katedra materiálů a technologií pro automobily Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO. Projekt StudentCar zde běží dlouhodobě jako platforma pro praktickou výuku a stavbu vozidel. Titan je už šestým prototypem, který v jejím rámci za posledních 20 let vznikl.
Autorem vzhledu a celkové koncepce je Rostislav Zapletal. Návrh připravil jako svou disertační práci pod vedením Martina Surmana z ateliéru Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně. Na vývoji se podílel také Michal Buráň, který navrhl šasi vozu jako disertační práci, a Petr Sehnoutka, autor dílčích částí interiéru a konstrukce šasi. Výrobní formy i samotné díly vznikaly přímo na univerzitě pod vedením Pavla Klause, vedoucího výrobních laboratoří.
Čtyři elektromotory a technika, která míří vysoko
Titan má plně elektrický pohon se čtyřmi nezávislými elektromotory. Každý z nich lze řídit samostatně, což vozu umožňuje individuální rozdělování točivého momentu. K tomu se přidává torque vectoring, víceúrovňová kontrola trakce, řízení zadní nápravy a nastavitelná rekuperace.
Celkový výkon je 600 kW/815 koní a točivý moment vrcholí 1280 Nm. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne prototyp za 3,3 sekundy a odhadovaná maximální rychlost činí 245 km/h. Dojezd se podle uvedených parametrů pohybuje mezi 430 až 550 kilometry. Baterie má kapacitu 117 kWh a vůz využívá 700V architekturu.
Zajímavé nejsou jen samotné hodnoty výkonu. Titan využívá integrované aerodynamické křídlo pressure wing, které je ukryté přímo v nárazníku. Jeho úkolem je zvyšovat přítlak bez růstu aerodynamického odporu. Vůz má také vzduchem chlazený bateriový blok s vnitřním hasicím systémem a nabíjení ukryté pod zadní registrační značkou.
Karoserie kombinuje uhlíkové kompozity, frézovaný letecký hliník a 3D tištěné díly. Matrix LED světlomety vznikly ve spolupráci se společností PO Lighting Czech z Nového Jičína. Na projektu se podílely i další firmy z automobilového průmyslu.
Dlouhé testování na polygonu
StudentCar Titan nebyl dokončen jen proto, aby se postavil na výstavní plochu. Vývoj vozu trval několik let a zahrnoval rozsáhlé testování v laboratořích i na kopřivnickém polygonu. Tam se ověřovala například brzdná dráha, losí test, natáčecí zadní náprava a další technická řešení použitá ve voze.
Na vývoji se podílela také společnost EVC Group, především v oblasti bezpečnosti malovýrobních elektrických vozidel. Tato část souvisela s výzkumným grantem financovaným se státní podporou Technologické agentury ČR.
StudentCar Titan má délku 4975 mm, šířku 1978 mm a výšku 1330 mm. Hmotnost bez posádky činí 1991 kilogramů. Rozměry, výkon i čtyřmístná koncepce z něj dělají neobvyklý prototyp, který se nesnaží být jen čistě závodním strojem, ale spíše výzkumným vozem s velmi výraznou technickou i designovou ambicí.
Laboratoř na kolech a zároveň designérská práce
Rostislav Zapletal popisuje StudentCar Titan jako automobil, který vznikal s mimořádnou mírou tvůrčí svobody. Omezením byly hlavně homologační předpisy a velikost laboratoří. Podle autora návrhu nelze StudentCar Titan vnímat pouze jako auto. Je to také laboratoř na kolech a designérská socha.
Důležitá je i praktická rovina celého projektu. Tým si pro jednotlivé části vozu vyvíjel vlastní řešení, díky čemuž získal vysokou míru nezávislosti. Zapletal zároveň upozorňuje, že firmy po týmu chtějí vyvíjet hotové produkty právě proto, že StudentCar Titan ukazuje schopnost dotáhnout nápad až do funkční podoby.
Tohle auto není určené pro prodej zákazníkům, přestože by se jich asi našla spousta. Byl vyvinut především pro potřeby výzkumu a testování. Přesto dostal výraznou a funkčně pojatou karoserii, která má ukazovat, že technické řešení a design nemusejí stát vedle sebe odděleně. Právě propojení vědy a designu považuje tým kolem projektu za jednu z hlavních hodnot celého vozu.
Vedoucí Katedry materiálů a technologií pro automobily Michal Weisz vnímá Titan jako příklad toho, co může přinést dlouhodobá spolupráce univerzity, studentů a odborníků z technické praxe. Martin Surman z UTB ve Zlíně pak zdůrazňuje, že Zapletalova disertační práce se věnovala jedné z nejnáročnějších oblastí produktového designu a svým rozsahem i odbornou úrovní překročila běžná kritéria kladená na tento typ vědeckých prací.
StudentCar Titan tak není jen českým elektrickým supersportem s působivými čísly. Je také důkazem, že špičkový vývoj v oblasti elektromobility nemusí vznikat pouze v automobilkách. Podobně ambiciózní projekty mohou vyrůst i v univerzitních laboratořích, pokud se spojí technické zázemí, studenti, designéři a partneři z praxe.
Zdroj: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně