Slovinsko patří mezi země, kam se dá z Česka pohodlně dojet autem a během pár hodin vystřídat alpské silnice, jezera i horské průsmyky. Právě tahle dostupnost ale v posledních letech přináší i odvrácenou stranu. Nejnavštěvovanější místa v Julských Alpách se v sezoně potýkají s přeplněnými parkovišti, auty odstavenými mimo vyhrazené plochy a turisty, kteří nocují tam, kde se to nesmí.
Před letošní hlavní turistickou sezonou proto Slovinsko přitvrzuje. V oblasti Julských Alp se sjednocují pravidla proti nelegálnímu kempování a pokuty se mají v řadě obcí vyšplhat až na 500 eur za osobu (to je v přepočtu více než 12 tisíc korun). Nejde přitom jen o stany u lesa. Problémem je i přespávání v autech, obytných vozech nebo dodávkách na veřejně přístupných místech, která k tomu nejsou určena.
Pokuta má být citelná, ne symbolická
Slovinské obce kolem Julských Alp už delší dobu upozorňovaly na to, že dosavadní sankce neměly dostatečný účinek. V některých případech byla pokuta při rychlé úhradě nižší než cena legálního přenocování v kempu. A to pak samozřejmě špatné parkování turisty netrápilo. Část turistů tak raději riskovala pokutu a nocovala mimo oficiální místa, často na parkovištích, u výchozích bodů turistických tras nebo na veřejně přístupných plochách v přírodě.
Nově má být ale postih výrazně vyšší. Obce v oblasti Julských Alp přijímají vyhlášky, které stanovují za nedovolené kempování pokutu 500 eur. V některých případech se mluví dokonce o částce za osobu, což může být pro vícečlennou posádku obytného auta hodně drahá noc. Při včasném zaplacení se má pokuta zpravidla snižovat na polovinu, tedy na 250 eur.
Základem změn je nový slovinský zákon o ochraně veřejného pořádku a klidu, který začal platit 28. ledna 2026. Ten upravuje i přespávání na veřejných místech nebo jiných přístupných plochách, které k nocování nejsou určeny. Za takové jednání může hrozit pokuta od 100 do 500 eur, pokud tím člověk někoho znepokojuje. Obce zároveň dostaly větší prostor pro vlastní pravidla týkající se přespávání ve vozidlech.
Spaní v autě na divoko je čím dál oblíbenější. V Česku je ale takové přespávání trochu problém
Vršič dostane závory a omezený počet míst
Zpřísnění se netýká jen samotného kempování. Slovinsko řeší také dopravu na nejvytíženějších horských místech. Jedním z nejznámějších příkladů je průsmyk Vršič, oblíbený cíl motoristů, turistů i cyklistů. Přes den se tam v sezoně hromadí auta, část řidičů parkuje mimo vyhrazené plochy a oblast dlouhodobě bojuje s tlakem návštěvníků.
Od roku 2026 je však na Vršiči zaveden nový dopravní režim, platí v hlavních letních měsících, tedy od 15. června do 15. září. Na obou příjezdových stranách vzniknou dva pruhy. Jeden bude určen pro řidiče, kteří chtějí zaparkovat nahoře na průsmyku, druhý pro tranzit.
Parkování na vrcholu bude omezené na 92 vozidel. Jakmile se místa zaplní, systém má další auta směřující za parkováním zastavit už dole. Na průsmyku tak nemají vznikat další improvizovaná stání podél silnice. Počítá se také s fyzickými zábranami, které mají parkování mimo vyhrazené plochy znemožnit.
Průjezd přes průsmyk má zůstat zdarma a bez časového omezení. Řidiči, kteří tímto průsmykem pouze projíždějí, nemají za samotný vjezd platit. Regulace se zaměřuje hlavně na parkování a na snahu dostat pod kontrolu počet aut, která tady zůstávají stát a parkují.
Obytný vůz se dá udělat i ze Škody Octavia Combi. Podívejte se
Závory mají být umístěny na straně od Kranjské Gory za jezerem Jasna a na straně od Trenty před odbočkou k prameni Soči. Parkující řidiči si u závory vyzvednou lístek, který bude sloužit jako potvrzení oprávnění k parkování. Při výjezdu má systém pracovat s rozpoznáváním registračních značek.
Pro české řidiče to znamená hlavně méně improvizace
Slovinsko tím dává jasně najevo, že spontánní nocování v přírodě nebo na parkovišti už nebude tolerovat tak benevolentně jako dřív. Největší pozor by si měli dát hlavně řidiči obytných aut, dodávek upravených na spaní a cestovatelé, kteří plánují přespat „jen na jednu noc“ někde u výchozího místa túry.
Rizikové bude především nocování mimo kempy, oficiální stání a místa, která obce pro takové účely výslovně dovolují. V praxi se to může týkat parkovišť, okrajů silnic, veřejných ploch, lesních cest nebo okolí jezer a horských údolí. V Julských Alpách má být dohled přísnější právě proto, že jde o jednu z nejzatíženějších částí země.
Zdroj: autoviny.sk, n1info.si, pzs.si
No tak hlavne by se vsude v takovych oblastech mely budovat mista pro obytna auta a dodavky. Stejne jako tomu je treba v Bretani ci Normandii. Nejedna se o kempy ale o tzv.
stelplacy. Pak muzou obytky vyhanet z parkovist pro osobaky.