Test Dacia Duster Hybrid-G 150 4×4: zvládne město, dálnici i lehký terén (2026)

Dacia před časem představila pohonnou jednotku, kterou nemá žádná jiná značka. Do modelů Duster a Bigster totiž nabízí motor, který dokáže jezdit na benzin, LPG, ale i na elektřinu. A navíc je to čtyřkolka. A my jsme právě tuhle novinku otestovali v menším Dusteru. A jak na nás testovaná Dacia Duster Hybrid-G 150 4×4 po týdnu užívání zapůsobila? Pojďme se na to podívat.

Je to hybrid, ale úplně jiný, než už v nabídce je

Daica už v nabídce hybridní verzi pro Duster i Bigster měla, takže by se mohlo zdát, že pohon, kterému se v následujících odstavcích budeme věnovat, není zase tak velkou novinkou. Opak je ale pravdou. Přestože jde v obou případech o hybrid, jsou to úplně odlišné pohonné jednotky. Zatímco původní Duster Hybrid 140 (nebo Bigster Hybrid 155) využívají atmosférický spalovací motor a elektromotor, který je přímo spojen s multimódovou převodovkou, tak u Hybrid-G 150 4×4 je to úplně jinak.

Přečtěte si také: Nečekané odhalení z AMG: zákazník GT 63 Pro nepřichází od Porsche, ale z Géčka

V případě verzí Hybrid-G 150 4×4 jsou totiž spalovací motor s převodovkou (není tady ta multimódová, ale „klasické dvouspojkové EDC) vpředu a pohánějí přední kola, zatímco vzadu je elektromotor, který pohání zadní kola. Není tady mezi nimi žádné mechanické propojení, takže přední kola pohání buď benzin, nebo LPG, zatímco ta zadní jen elektřina.

Dalším rozdílem je i to, že to není „klasický“ full-hybrid, ale jen mild-hybrid. Jeho základ tvoří 48V lithium-iontová baterie o kapacitě 0,84 kWh, která pohání zadní elektromotor. I tak tohle auto dokáže zvládnout i (velmi) krátkou jízdu v čistě elektrickém režimu. Třeba i jako „čistá“ zadokolka. Podle automobilky takové řešení přesto znamená, že v městském cyklu zvládnete jezdit až 60 % času čistě na elektřinu. Podle našich zkušeností to sice tak často nebylo, ale i tak se dá popojíždění v kolonách hodně absolvovat jen na elektromotor. Spalovací motor se navíc poměrně často vypíná i při ustálené jízdě, zejména v případech, pokud auto nepotřebuje zrychlovat. Na to je totiž zadní elektromotor příliš slabý.

Protože se tady kombinuje spalování na LPG a k tomu elektromotor na zadní nápravě, končí výfuk před zadní nápravou. Najdeme jej přibližně v místech, kde je prostor pro nohy levého zadního cestujícího. Pro cesty mimo silnici pak oceníte, že vzadu pod elektromotorem je masivní kovový kryt.

Přečtěte si také: V Indii byl představen nový Renault Duster. Vypadá jako „Dacia Duster pro bohaté“

Na jedno natankování

Současnou generaci Dacii Duster už jsme v redakci párkrát měli a vždy to bylo auto, se kterým nás bavilo jezdit. Je to totiž jednoduché auto na ovládání, má pocitově bytelný a hlavně pohodlný podvozek a prakticky vás na něm ani v něm nic nepřekvapí. Tentokrát to ovšem bylo trochu jiné. Testovaná verze kombinuje trojici možných pohonů, ale on spolu ten celek „nemluví“ vždycky tak úplně hladce. Co to znamená?

Tak třeba pi jízdě vždy cítíte přeřazení převodovky. A je jedno, jestli jedete klidně a necháváte otáčky spalovacího motoru jen někde těsně nad volnoběhem, nebo na plynový pedál tlačíte výrazně víc. Po rozjezdu totiž vždy při přeřazení z jedničky na dvojku přijde cuknutí. Stejně jako z dvojky na trojku, ale to už je cítit výrazně míň. Vyšší rychlosti jsou pak ještě jemnější, ale tak hladké jako u klasického Dusteru s EDC nebo u „klasického“ hybridu tady řazení prostě a jednoduše není.

Zajímavé je, že pocitově bylo přeřazení automatu jemnější ve chvíli, kdy jsme jeli na LPG. Mimochodem, přepínat mezi oběma pohonnými hmotami lze jednoduše tlačítkem v palubní desce nalevo od volantu. Jaké palivo motor aktuálně spaluje, je vidět v kapličce přístrojů na displeji vlevo dole. Buď je tam jen symbol stojanu čerpací stanice, v takovém případě auto jede na benzin, nebo je pod ním nápis LPG, což znamená, že právě spaluje LPG. V palubním počítači se pak dá vždy proklikat i na dojezd a obsah nádrže druhého palivového systému.

Přečtěte si také: Peugeot 408 po modernizaci: hezčí, chytřejší, úspornější…

A tím se dostáváme k dojezdu. Obě palivové nádrže jsou tady opravdu plnohodnotné, každá z nich pojme 50 litrů. Dacia udává, že díky tomu se dá ujet až 1500 kilometrů bez nutnosti doplňování paliva. Podle údajů z palubního počítače jsme se ovšem dostali reálně k číslu zlehka přes 1300 kilometrů, ale pokud by se jezdilo „na spotřebu“, mohly by být hodnoty vyšší. I tak to znamená, že by se dalo dojet z Prahy až do Paříže, ale pak byste klidně mohli dojet ještě k moři do Le Havre a pořád byste mohli mít nějaký dojezd. Palubní počítač nám v rámci testování ukazoval  hodnoty mezi 5 a 6 l/100 km benzinu, na LPG to bylo přibližně o něco přes litr paliva víc.

A dynamika? Ta je v tomto případě dostatečná. V technických údajích se dočteme o zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,9 sekundy, což je pomalejší než u „klasického“ hybridu, i u 140koňnového mild-hybridu (v obou případech 9,4 sekundy). Pomalejší jsou jen 120koňové verze Eco-G 120 na LPG s manuální i automatickou převodovkou (ty to mají za 11,0 sekundy, respektive 11,4 sekundy). Maximální rychlost je u všech verzí omezena na 180 km/h.

Mimo silnici? Bez problémů!

Protože čtyřkolka není mechanická, zajímalo nás, jak tento pohon bude fungovat mimo silnici, třeba i v nějakém lehčím terénu. Mimochodem, Dacia není jediná značka, která podobný systém využívá, z těch mainstreamových ho má v některých modelech třeba i Toyota.

Přečtěte si také: Rumunský dopravce je pro inspektory dopravy známá firma. Tentokrát ale přestřelil a zaplatil více než milionovou kauci

Duster jsme tak vzali na náš terénní polygon. A mimo silnici to bylo velké překvapení, protože některé pasáže, dokázal Duster bez mechanické čtyřkolka projet lépe než třeba předchozí generace Subaru Forester. To samozřejmě mohly dělat aktuální podmínky, přesto, pokud se u Dusteru dostala kola do vzduchu, elektronika si s tím dokázala poradit. A bylo jedno, jestli šlo o přední kola, nebo o zadní kola. Na to se ostatně můžete podívat ve videu. Auto jsme v něm zpravidla měli na 4WD, nikoliv na 4WD Lock (až na jednu výjimku). Na autě byly standardní celoroční pneumatiky, na kterých Dacia Duster vyjíždí z továrny.

Mimochodem, přední nájezdový úhel je velmi slušných 31°, ten zadní 36° a světlá výška je 217 mm. A přitom tohle auto působí na silnici jako docela obyčejné SUV.

V terénu se navíc potvrdila i další věc, kterou je nastavení podvozku. Na silnici i mimo ni totiž testovaný Duster působí tak, že jsou na něj kola, která obouvá, až příliš těžká. Z této testované verze jsme totiž snad poprvé neměli pocit, že by se s autem dalo vyrazit kamkoliv, klidně až na konec světa. Místo pěkných 18″ bychom si tak na auto raději dali alespoň o něco menší 17″.

Přečtěte si také: Vyhráli Dakar a balí to: Dacia končí s rallye raid. „Už jsme to dokázali,“ zní z automobilky

Závěr a cena

A co prozadí pohled do ceníku? Bude to třeba to, že tahle čtyřkolka už je jedinou čtyřkolkou v nabídce, protože původní benzinová TCe 130 4×4 z nabídky vypadla. Nabízí se až od druhé výbavy, v té nejnižší je pouze základní předokolka Eco-G 120 s manuální převodovkou za 441 900 Kč. Nejlevnější čtyřkolka tak vychází minimálně na 645 900 Kč, respektive 674 900 Kč ve vrcholné (testované) výbavě Extreme.

📷 39 fotografií – klikněte pro zobrazení

Technické údaje: