Emise skleníkových plynů jsou pro naši planetu špatné, takže se je snažíme co nejvíce snižovat. Jedny z největších restrikcí jsou v automobilovém průmyslu. Dotýkají se ho přímo, ale i nepřímo, třeba snižováním maximální povolené rychlosti. Tímto směrem šlo v roce 2020 i Nizozemí, které na dálnicích snížilo rychlost ze 130 km/h na 100 km/h. Po čtyřech letech však rychlost opět zvýší, protože se v ovzduší nic zásadního nezměnilo.
Nizozemí zavedlo omezení maximální rychlosti na 100 km/h na dálnicích s odůvodněním vysokých emisí oxidů dusíku z dopravy. Tato změna ale nebyla jen nějakým malým rozhodnutím, stála tamní daňové poplatníky miliony eur. Rychlost sice nebyla snížena úplně plošně (platila jen mezi 6:00 a 19:00), ovšem v praxi se ukázalo, že s emisemi v ovzduší se nic významného nestalo. Vyplývá to z průzkumu, který provedla tamní státní agentura pro plánování životního prostředí.
Viníkem vysokých emisí nejsou podle výsledků motoristé ani jejich auta. To přitáhlo pozornost Národního institutu pro zdraví a životní prostředí (RIVM), nizozemské Agentury pro posuzování vlivů na životní prostředí (PBL) a Wageningen University & Research, které se pak pustily do hlubšího výzkumu. Jeho výsledky byly hodně zajímavé, ukázaly totiž, že na vysokých emisích dusíku mají zásluhu především drůbežářské farmy. Omezení rychlosti na dálnici na stovku podle výpočtů ukázaly, že neušetří ani tolik, kolik emisí vytvoří jedna taková průměrná farma.
Maximální rychlost na dálnici 100 km/h nemusí být vždy oficiální. Aktivisté kradou dopravní značky
V Nizozemí je takových velkých farem, které zatěžují ovzduší emisemi NOx, spousta, tamní novináři zveřejnili 25 těch největších. Například drůbeží farma s 24 tisíci kusy v obci Ermelo má 61krát vyšší emise NOx než průměrný chovatel skotu. Tato konkrétní farma vyprodukuje za rok více emisí dusíku, než byla celková roční úspora po omezení rychlosti na dálnicích.
Omezení zavedla minulá vláda, ale ta současná jej po těchto výsledcích průzkumů hodlá opět zrušit. U nás se naštěstí rychlost na dálnicích upravuje obráceně. V České republice budeme moci prý už letos na některých vybraných úsecích jezdit až 150 km/h.
Štítky: dálnice, dálniční rychlost, maximální povolená rychlost, maximální rychlost, nizozemí, omezení rychlosti, snížení rychlosti
Doufám, že to pochopí i ti ekošílení Rakušané
Zaměřte se na vojenskou techniku,nákl.auta ,tanky a speciální stroje -tam neexistuje ani euro 1! A to pazdrátům v Bruselu NEVADÍ!!
To bude asi tím, že ve válce se na ekologii nehledí a tank s euro 6, Ad- blue a filtrem pevných částic by Vám byl asi na …
Zajímavé. U MPV Peugeot 807 je rozdíl spotřeby mezi 100 a 110 km/h zhruba jeden litr nafty. V možná je při vyšší rychlosti kratší expozice zplodinám.
Tak to chce jiné auto, u mne není od 110 do cca 130 rozdíl, stačí dát šestku…
Kdyby se mě zeptali, tak bych jim to řekl rovnou. Nemuseli experimentovat. Klidně jim poradím i s globálním oteplováním.
je to NOx,
velké N, velké O, malé X jako dolní index
No je prvek nobelium
Chtěl bych vidět nějaká objektivní měření ze senzorů poblíž dálnic, protože se obávám, že snížení rychlosti nejen nesnížilo emise, ale nedivil bych se, kdyby naopak i mírně vzrostly, protože stejný počet automobilů musí překonat danou vzdálenost, jen jim to bude trvat déle a více se ten provoz „nahustí“, což snadněji vede ke vzniku kolon, které situaci ještě zhoršují. Navíc moderní motory jsou optimalizované na těch 130, což je nejpoužívanější rychlost na dálnici.
S tím posledním se nedá souhlasit, pokud vím tak to je 80-90km/h . Podle me spíše to shlukování je příčinou ze rostou emise
Dálnice neřeším, ale je prokázáno, že snížení rychlostí ve městech (zpravidla na 30km) vede k nárůstu CO2 – celkem logicky…vše je o otáčkách motorů.
A když přeřadíte, a máte stejné otáčky, tak podle vás je to stejné?
Ne, těch závislostí tam je mnohem více, např. rychlost vozu a jeho aerodynamický odpor a průběh točivého momentu.
Pokud máte Spartaka nebo Oktávku s litrovým tříhrnkem tak je optimálních těch 80 km/hod. Ale většina novějších aut je někde úplně jinde.
S tím se nedá nic jak souhlasit, teď ještě aby to pochopili soudruzi v Bruselu…
Brusel s rychlostními limity nemá vůbec nic společného. Proč blouzníte a podsouváte lež?
Nevím kdo tady blouzní, ale tyto snahy jednotlivých států o omezení skleníkových plynů jsou legislativním závazkem EU-EK .
Mám prakticky vyzkoušeno, že pokud nejedu stejnou trasu ve snaze o dosažení 130km/h, ale udržuji konstantní rychlost kolem 90 km/h, výrazně klesne spotřeba a to tak zásadně, že se to i ekonomicky vyplatí. Jelikož každý atom, který je v palivu pak také výfukem vyjde ven, musí logicky být stejnou měrou jako je úspora paliva nižší i emise. Otázka je spíše metodika měření. Vzhledem k tomu, že podíl automobilové dopravy není na celkových emisích všech zdrojů tak zásadní, tak obecné měření celkového stavu ovzduší by téměř nic nevykázalo ani kdybychom dopravu zredukovali na polovinu.
Tak samozřejmě, pro většinu aut je rychlost okolo 80km/h tou nejekonomičtější, tj. nejméně spotřebovaného paliva. Plynné emise nelze úplně odvodit od množství paliva, záleží na typu motoru, profilu terénu, zátěži, stechiometrickém koeficientu, emisním systému. Ale ve větším průměru a na větším úseku to bude sedět. V kopcovitém terénu by ale udržování konstantní rychlosti vyšlo draho, neboť by se nepracovalo s polohou energií. Tam by se vyplatilo nahoru šplhat se zpomalováním a seshora to pustit a lacino nabrat rychlost do dalšího kopce. Horší jsou ty pevné emise, které souvisí s otěrem pneumatik a brzd. Ty budou horší tam, kde se musí brzdit, zatáčet… okolo dálnice se 130km/h limitem by tak mohly být tyto emise naopak nejnižší.
Mám obdobnou zkušenost. Průjezd Rakouskem směr Švýcarsko s dodržování rychlostního omezení v IG-L zónách zvýší kilometrový dojezd auta na plnou nádrž cca o 15%.