volkswagen-t1-1950- (3)

Před 70 lety sjel z linky wolfsburského závodu Volkswagen T1 s výrobním číslem 20-1880. Skříňový Transporter v barvě „holubí modrá“ putoval za zákazníkem do Hildesheimu, kde zajišťoval přepravu zboží. Na konci těžké služby zmizel tento VW Bus na téměř dvacet let v soukromých sbírkách. Začátkem 90. let jej však jeden fanoušek vozů Bulli uvedl znovu do provozu a od konce roku 2014 je pak toto vozidlo po kompletní renovaci součástí historické sbírky výrobce.

Usilovná práce na hospodářském zázraku

Volkswagen spustil sériovou výrobu modelu „VW Transporter“, Typ 2 (Typem 1 byl VW Brouk), 8. března 1950. Typ 2, označovaný také jako Bulli, je považován za všestranného génia epochy hospodářského zázraku. Brzy se stal miláčkem živnostníků a podnikatelů. Platí to i pro modrý skříňový vůz s číslem podvozku 20-1880. Pro Hildesheim a jeho nové majitele byl tehdy bezpochyby velmi důležitým pomocníkem. Jednalo se totiž o první Transporter v tomto dolnosaském městě. Úzkými hildesheimskými uličkami projížděl dlouhých 23 let. Poté jej firma prodala sběrateli, a poslala jej tak do (předčasného) důchodu.

Oslava 70. narozenin Volkswagenu Transporter se odehraje na pražském sraze od 25. do 27. září 2020

Doba odpočinku

V letech 1973 až 1992 byl Bulli součástí sbírek různých fanoušků vozů VW. V tomto období se jej poslední majitel pokusil prodat na inzerát v magazínu fanklubu „Brezelfenstervereinigung e.V.“. Napoprvé se mu to nepovedlo. Dnes je to téměř nepředstavitelné, ale tehdy nebyla poptávka po použitém „užitkovém voze“ nijak závratná. Až po několika inzerátech (bez fotografie a se třemi řádkami textu, jak bylo tehdy obvyklé) si Transporteru všiml Dán Tonny L. Koupil jej bez prohlídky poté, co se telefonicky dozvěděl, že vůz má mezi sběrateli dosud nejnižší známé výrobní číslo podvozku.

volkswagen-t1-1950- (2)

Z Transporteru se stala Sofie, která po omlazovací kúře prožívá druhé jaro
V roce 1992 zamířil Bulli s hrdými 42 lety na nápravách a méně než 100 000 km na tachometru do Dánska. Stání nedělá automobilům dobře a modrý Transporter byl mimo provoz 19 let. Před jeho zprovozněním bylo proto nutné vyměnit důležité díly. Tonnymu bylo ihned jasné, že vůz u něj zůstane nadlouho. Dal proto Transporteru jméno. Po vzoru prvního T1 dodaného do Dánska pokřtil svůj poklad „Sofie“.

Přečtěte si také:  Po skoro prázdném New Yorku se projížděl se starou Dacií

Začátkem roku 2000 zahájil nákladnou a časově náročnou kompletní renovaci. První zkušební jízdu podnikl na jaře 2003 na sraz fanoušků VW v Bad Cambergu. A rozhodně to nebyla poslední jízda, na kterou se Dán se Sofií vydal. Společně ujeli více než 20 000 km napříč Evropou. Velmi často byla jejich cílem setkání fanoušků vozů Bulli. Na nich byla Sofie samozřejmě vždy největší hvězdou a také nejstarším vozem, většinou navíc ověnčeným titulem „Nejkrásnější Bulli“.

volkswagen-t1-1950- (1)

Není to však jen Sofie, kdo „zraje“. Tonnyho přepadl najednou pocit, že je příliš starý na to, aby byl neustále na cestách – na rozdíl od Sofie, která se těší skvělému zdraví díky jeho láskyplné péči. Chce trávit více času doma a Sofii předat do dobrých rukou. Nechce však, aby znovu zmizela na mnoho let do nepřístupných soukromých sbírek. Sofie má být středem pozornosti, má cestovat, prožívat s novým majitelem krásy života a přinášet radost co největšímu počtu lidí.

Zpátky domů užívat si aktivní důchod

Tonnyho zahltily nabídky od sběratelů. Na jaře 2014 však došlo v Hannoveru k osudovému setkání. Stalo se to během návštěvy dánského korunního prince v závodě značky Volkswagen Užitkové vozy. Prince doprovázel zástupce dánského dovozce, který se mimochodem zmínil, že je v Dánsku jeden Bulli z roku 1950, hledající nový domov. Brzy poté se na Tonnyho obrátilo oddělení historických vozidel značky Volkswagen Užitkové vozy.

Tonnyho myšlenka, že by se Sofie mohla stát důležitou součástí sbírky značky Volkswagen Užitkové vozy, doslova nadchla. Mnohatýdenní komunikace vyvrcholila pamětihodnou větou: „Proto bych Sofii prodal raději vám, protože u vás bude i nadále kouzlit úsměvy na tvářích lidí…“

Přečtěte si také:  Nový Volkswagen Golf GTI TCR už se prohání po Nürburgringu. Nemá na sobě špetku maskování

Radost zaměstnanců značky Volkswagen Užitkové vozy byla obrovská a Sofie se na konci roku 2014 přestěhovala do města Transporterů, do Hannoveru. Tonny se s ní rozloučil se slzami v očích: „Vím, že jí doma bude nejlépe.“ A měl pravdu.

volkswagen-t1-1950- (8)

Sofie od té doby již hodně prožila, udělala radost bezpočtu lidí a probouzela vzpomínky. Například při nedávné cestě k různým milníkům svého života. Kdekoli se Sofie zjeví, lhostejno, zda v závodě Wolfsburg, v Hildesheimu nebo v Hannoveru, všichni se s ní chtějí vyfotit jako s nějakou filmovou „star“ na červeném koberci. V rodu kultovních Transporterů je hvězdou první velikosti. Na své kulatiny si Sofie připila v okruhu blízkých přátel ze sbírky historických vozů značky Volkswagen Užitkové vozy. Říká se, že se na oslavě podával čerstvý motorový olej a kuřecí polévka milagutannir* (známá také pod označením mulligatawny). Tak tedy: „Na zdraví, slečno Sofie!“ – na dalších 70 let.

Technické údaje

  • Rok výroby: 1950
  • Barva: holubí modrá L 31
  • Výrobní číslo podvozku: 20-1880
  • Motor: vzduchem chlazený, čtyřdobý plochý čtyřválec s protiběžnými písty (tzv. boxer), uložený vzadu
  • Nejvyšší rychlost: 80 km/h
  • Zdvihový objem: 1131 cm³
  • Pohotovostní hmotnost: 990 kg
  • Užitečná hmotnost: 760 kg
  • Nejvyšší výkon: 18 kW/25 k při 3300 ot./min
  • Vnější rozměry: délka 4100 mm x šířka 1700 mm a výška 1900 mm
Přečtěte si také:  Legendy 125 let Škoda: ŠKODA SUPERB 3000 OHV z roku 1939 je tradiční vlajková loď

* Název této polévky lze z tamilštiny doslovně přeložit jako „pepřová voda“. Pepř a voda však nejsou těmi nejdůležitějšími ingrediencemi. Neuvěřitelné lahodnou chuť dává této polévce kari.