Papežské automobily dnes většina lidí pozná podle bílé barvy a prosklené nástavby, ze které může hlava katolické církve zdravit věřící. Jejich historie ale začínala úplně jinak. První auta byla především luxusními limuzínami s bohatou výbavou, která měla odpovídat postavení papeže. Jak se postupně měnily jeho povinnosti a způsob veřejného vystupování, měnila se i samotná auta. Vývoj papežských Mercedes-Benzů nyní připomíná výstava ve Vatikánu.
Vatikánská muzea otevřela 29. října 2026 expozici nazvanou Mercedes-Benz: A Century of Popemobiles, která mapuje téměř stoletou spolupráci německé automobilky se Svatým stolcem. V proskleném výstavním pavilonu v zahradě Giardino Quadrato nedaleko vatikánské Pinakotéky a Pavilonu kočárů je k vidění 8 historických automobilů Mercedes-Benz. Jejich prostřednictvím mohou návštěvníci sledovat proměnu papežských vozů od reprezentativních limuzín až po speciálně upravené terénní automobily.
Začátek této spolupráce se datuje do roku 1930, kdy tehdejší společnost Daimler-Benz AG věnovala papeži Piovi XI. Mercedes-Benz Nürburg 460. Šlo o první auto, které papež pravidelně používal. Právě tento model historickou část výstavy otevírá.
Od luxusních limuzín k automobilům pro veřejná vystoupení
Mercedes-Benz Nürburg 460 řady W 08 byl vybaven osmiválcovým motorem o objemu 4,6 litru. Přestože už samotná limuzína Pullman patřila mezi luxusní automobily své doby, pro papeže prošel její interiér rozsáhlými úpravami. Místo běžného uspořádání zadních sedadel dostal papež vlastní samostatné křeslo čalouněné hedvábným brokátem. Nechyběly pečlivě vybrané dřevěné a kovové dekorace ani umělecky zpracovaný strop.
O 30 let později už ale papežské automobily musely splňovat poněkud jiné požadavky. Papež Jan XXIII. obdržel v roce 1960 Mercedes-Benz 300 d Landaulet řady W 189, který měl oproti sériovému provedení prodloužený rozvor. Zadní boční okna bylo možné zcela vyjmout, což usnadňovalo kontakt s věřícími při veřejných vystoupeních. Po otevření zadních dveří se navíc automaticky vysouvaly nástupní schůdky.
Papež měl k dispozici elektricky nastavitelné sedadlo umístěné uprostřed zadní části kabiny. Přímo ze svého místa mohl obsluhovat také některé funkce auta, včetně klimatizace a radiového vybavení. Právě tyto úpravy ukazovaly, že papamobil už neměl sloužit pouze k pohodlné přepravě, ale také jako prostředek pro veřejná vystoupení.
Dalším významným kusem se stal Mercedes-Benz 600 Pullman Landaulet řady W 100, který v roce 1965 převzal papež Pavel VI. Také tento vůz prošel úpravami karoserie. Zadní dveře byly rozšířeny, střecha nad prostorem pro papeže zvýšena a interiér dostal individuálně nastavitelné sedadlo. Součástí výbavy bylo rovněž chladicí zařízení a komunikační systém umožňující spojení s řidičem. Otevřená část střechy zároveň dovolovala papeži vystupovat před shromážděnými věřícími.
Vedle těchto speciálních aut však Vatikán potřeboval také auta pro přepravu významných návštěv. V roce 1967 proto získal šestimístné limuzíny Mercedes-Benz 300 SEL Pullman řady W 109. Jejich karoserie byla oproti sériovému automobilu prodloužena o 650 mm a zadní dveře byly větší. Tyto Mercedes-Benzy na rozdíl od papežských landauletů sloužily především k přepravě vysoce postavených hostů Vatikánu.
Terénní Mercedes změnil podobu papamobilu
Podoba papežského automobilu, jak ji známe dnes, se začala formovat v roce 1980. Pro návštěvu Jana Pavla II. v Německu tehdy Mercedes-Benz připravil speciální vůz 230 G řady W 460. Základem se stal terénní Mercedes-Benz třídy G, který automobilka představila teprve o rok dříve.
Oproti předchozím limuzínám šlo o zásadní změnu. Papež seděl ve vyvýšeném prostoru v zadní části vozidla, nad kterým se nacházela vysoká průhledná kopule. Ta jej chránila před nepříznivým počasím a zároveň umožňovala lidem dobře jej vidět. Géčko dostalo perleťový lak, zlatě zbarvené dekorativní prvky a bílý interiér. Speciálně upravena byla také klimatizace a osvětlení zadního prostoru.
Toto řešení se osvědčilo natolik, že vznikl ještě druhý, prakticky totožně koncipovaný vůz na základě Mercedes-Benzu 230 GE z roku 1982. Modely třídy G se postupně staly jedním ze symbolů pontifikátu Jana Pavla II.
Klasické reprezentační limuzíny ovšem z papežského vozového parku nezmizely. V roce 1997 předal Mercedes-Benz Vatikánu speciálně upravenou třídu S. Konkrétně šlo o prodloužený Mercedes-Benz S 500 Landaulet řady 140 s elektrohydraulicky ovládanou skládací střechou a velmi prostorným samostatným sedadlem v zadní části kabiny.
Na začátku nového tisíciletí se konstrukce papamobilů opět posunula. V roce 2002 vznikl Mercedes-Benz ML 430 řady W 163, který využíval základ tehdejší třídy M. Oproti terénní třídě G měl prosklenou nástavbu více začleněnou do celkového tvaru karoserie. Papežovo sedadlo obklopovaly velké skleněné plochy a vůz si zachoval charakteristický perleťový lak i bílé provedení interiéru. Jan Pavel II. jej poprvé využil během Světových dnů mládeže v kanadském Torontu v roce 2002.
Na tento automobil navázal Mercedes-Benz ML 500 řady W 166, který byl Vatikánu předán v prosinci 2012. Využíval jej papež Benedikt XVI. Vývojáři se zaměřili především na úpravu zadní nástavby. Ta byla prostornější, usnadňovala nastupování a díky větší ploše prosklení zajišťovala ještě lepší výhled na papeže. Současně bylo přepracováno osvětlení interiéru.
Vývoj papežských vozů mezitím pokračoval také směrem k elektrickému pohonu. V roce 2024 Mercedes-Benz předal Vatikánu první plně elektrický papamobil, speciálně upravený Mercedes-Benz G 580. Vůz vznikl pro papeže Františka v souvislosti s přípravami na Svatý rok 2025. Tento elektromobil však nepatří mezi 8 historických vozidel vystavených v současné expozici.
Vatikán představil revoluční papamobil pro papeže Františka. Je to elektrický Mercedes-Benz třídy G
Při příležitosti zahájení výstavy se 28. října 2026 setkal papež Lev XIV. se zástupci automobilky Mercedes-Benz. Připomněl přitom, že papamobil se během desetiletí proměnil z dopravního prostředku v auto umožňující přímé setkávání s věřícími během veřejných slavností a pastoračních návštěv.
Výstava se ale neomezuje pouze na papežské automobily. Osm historických Mercedes-Benzů doplňují ještě dva další vozy, které připomínají širší vývoj automobilismu. Prvním je Benz Patent-Motorwagen z roku 1886, považovaný za první automobil na světě, druhým současný Mercedes-Benz třídy S. Vystavený exemplář patří mezi auta, která se do poloviny října účastnila cesty 140 Places napříč všemi 6 světovými kontinenty. Mercedes-Benz si tím připomíná 140 let od vzniku Benzova prvního automobilu.
Expozice tak vedle historie samotných papamobilů ukazuje i proměnu jejich významu. Zatímco původní limuzíny kladly důraz především na reprezentaci a pohodlí, pozdější automobily vznikaly s ohledem na veřejná vystoupení papežů, jejich viditelnost a kontakt s lidmi.
Výstava potrvá do ledna 2027. Mercedes-Benz a vatikánský guvernorát uvádějí jako poslední den 31. ledna, oficiální stránky Vatikánských muzeí však uvádějí 28. ledna 2027. Před plánovanou návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální termín přímo u pořadatele.
Zdroj: media.mercedes-benz.com, museivaticani.va, vaticanstate.va
Štítky: historie, Mercedes-Benz, Mercedes-Benz 300 d Landaulet, Mercedes-Benz 300 SEL Pullman, Mercedes-Benz 600 Pullman Landaulet, Mercedes-Benz Nürburg 460, Mercedes-Benz S 500 Landaulet, Mercedes-Benz třídy G, papamobil, papežské automobily, Vatikán