Při testování Nissanu Juke Nismo jsme byli zklamaní spojením motoru a automatické, vlastně bezestupňové převodovky CVT. Ta úplně zabila silný 200-koňový benzínový motor a exkluzivní pohon všech kol. Nemohli jsme tedy odolat tomu, abychom okusili manuál, který má o 10 koní méně a bohužel, vzhledem k panujícímu počasí, pohon pouze přední nápravy.

test-nissan-juke-16-dig-t-n-tec-p1

Výbava N-TEC je laděna do sportovna a k výbavě Acenta, z níž vychází, přidává prvky jako automatickou klimatizaci, 18” hliníková kola, lesklé černé kryty zpětných zrcátek, černé vnitřky předních světel, tmavá okna od B-sloupku, sportovní sedadla, černý středový panel, sportovní nášlapy pedálů, speciální koncovku výfuku či Nissan Connect 2.0 se zadní parkovací kamerou a Nissan Dynamic Control System.

Pod kapotou testovaného auta byl motor 1,6 DIG-T o výkonu 140 kW/190 koní a točivém momentu 240 Nm. Motor poháněl prostřednictvím manuální šestistupňové převodovky přední kola. Při hmotnosti auta jen 1 286 kg tak dokáže Juke zrychlit z 0 na 100 km/h za 8,0 sekundy a jet maximální rychlostí až 215 km/h.

To nejsou vůbec špatné hodnoty, ale problém je v tom, že sílu vlastně nelze přenést na silnici. Motor se k životu probudí po překonání dvou a půl tisíc otáček za minutu a nepoleví až do omezovače. Jenže přední kola i na suchu zběsile prohrabují. Patrné je to zejména v zatáčkách, kdy se vnitřní kolo odlehčí a za vámi se vytvoři opar z protáčející se pneumatiky. Na mokru nebyl problém, aby se kontrolka stabilizace při radikálním přidání plynu rozblikala třeba i v 80 km/h – navíc za znatelného tahání volantu za ruce.

Je tedy potřeba, zejména v podobném počasí, ve kterém jsme s autem jezdili, hlídat si svou pravou nohu. Jednoduše by se mohlo stát, že – ač s úsměvem na tváři ze zběsilého zrychlování – i s autem skončíte v první zatáčce ve stromě. K jistějšímu jízdnímu chování prospívá vcelku komunikativní posilovač řízení či brzdy s čitelným nástupem. Naopak ani tato vrcholná motorizace nemá vzadu nezávislé zavěšení Multilink a musí si vystačit pouze s s vlečnými rameny spojenými torzní příčkou. Multilink má pouze „čtyřkolka“ s automatem (pokud nepočítáme Nismo).

Přečtěte si také:  Test Audi Q7 50 TDI quattro (2019)

test-nissan-juke-16-dig-t-n-tec-p2

A pravou nohu je potřeba hlídat také pokud nemáte rádi hodnoty spotřeby převyšující 10 litrů. Pokud si půjdete pro přeplňovaný benzínový motor s podobným výkonem, předpokládá se, že spotřebu asi úplně řešit nebudete. V ceníku se dočtete hodnoty 9,1 l/100 km ve městě, 5,6 l/100 km mimo město a 6,9 l/100 km v kombinovaném provozu. Při vrácení auta jsme se sice udrželi pod 10 litrů v kombinovaném režimu, ale bylo to s největší pravděpodobností jen proto, že jsme celý týden jezdili na mokru a sněhu. Kdyby bylo sucho, spotřebu bychom pod 10 litry asi neudrželi.

Posez za volantem je sice vyšší, ale spíše než v SUV to ve vás navodí pocit vyššího hatchbacku. Chvíli trvá než si tu správnou pozici k řízení najdete. Volant je stavitelný jen výškově, ale řadící páka je k němu relativě blízko a má docela přesné a hodně krátké dráhy. Jak je malé auto zvenku, tak je malé i v interiéru. U modelu Juke jednoznačně vítězil design nad praktičností. Vpředu se i tak dva pasažéři celkem bez problémů usadí, horší už to bude s pasažéry na zadních sedadlech nebo s nákladem, pro který má Nissan Juke k dispozici jen 251 litrů!

Pro mladého extroverta je to ideální auto. Není velké, umí být hodně svižné, s jistotou upoutá pozornost a není předražené. S nejsilnějším benzínovým motorem je ale občas záludné a je potřeba při sešlapávání plynového pedálu přemýšlet. Podle aktuálního akčního ceníku pořídíte základní verzi pod 300 tisíc Kč a testované provedení se vejde do půl milionu i se slušnou příplatkovou výbavou!

Ceník je k nahlédnutí tady.

-PS-