Sáhnout po křiklavě červené byl od lidí z Audi zatraceně dobrý nápad. Díky tomu prakticky nemáte šanci tuhle nízkou střelu přehlédnout, takže pravděpodobně začnete zkoumat, co přesně že to máte před očima. Pak už jen stačí najít znáček S7, a budete vědět, že je to nejen velmi krásné, ale také velmi rychlé auto.
Klasické poznávací znamení sportovních Audi v podobě matně chromovaných zrcátek tady samozřejmě nechybí, k tomu si přidejte jednadvacetipalcová kola s parádním designem, za kterými září červeně lakované třmeny a bohatě dimenzované kotouče. Vpředu vyplňuje téměř celý nárazník široká maska chladiče (a pak že má BMW velké ledvinky..), diodové světlomety se ukrývají v úzkých štěrbinách. Aby toho nebylo málo, jsou u S7 otvory pro přívod čerstvého vzduchu oproti sériovému modelu A7 ještě o něco zvětšené. Všechno dohromady to autu propůjčuje onen velmi nazlobený výraz, který v levém pruhu dálnice funguje velmi efektivně.
Zezadu na dramatičnosti přidávají hlavně čtyři kulaté koncovky výfuku, jenže zrovna za tenhle detail se S7 příliš ovací nedočká. Ani jeden z otvorů není skutečný, jde o plastové atrapy, zatímco opravdový výfuk se ukrývá kdesi v útrobách. Nechte si to pro sebe a známým spíš ukažte to úžasné divadlo, které světla rozehrají po odemknutí. Často jsem raději odemykal klasicky klíčem právě proto, abych se o tohle představení neochudil.
Tenhle interiér není pro starý
Pokud nedáte dopustit na svůj starý tlačítkový telefon, budete muset vnitřek asi nějakou chvíli vstřebávat. O vaši pozornost totiž budou usilovat hned čtyři displeje. Na digitální displej místo budíků už jsme si zvykli, funkcionalitu tradičních budíků rozšiřuje o parník, protože si k nim můžete přihodit třeba velkou mapu navigace. Výborný je i head-up displej, který ta nejdůležitější data promítá přímo před řidiče na čelní sklo.
Multimediální systém tvoří dvě obrazovky umístěné nad sebou, o úhlopříčkách 10,1 a 8,6 palce, a mají na starosti ovládání většiny funkcí, včetně třeba klimatizace. Reálná zkušenost ale není vůbec špatná, displeje totiž disponují haptickou odezvou (ale dá se vypnout), na displej je potřeba trochu zatlačit a on vám pod prstem lehce zavibruje. Přesto se to za jízdy neovládá tak přirozeně jako klasická tlačítka, z ryze dotykových řešení je ale tohohle rozhodně tím nejlepším.
Použití displejů umožnilo rozsáhlou tlačítkovou čistku, po které toho příliš nezůstalo. Prostor tak dostaly rozměrné plochy poctivých materiálů, jako je kov nebo kůže. I na plast tady pochopitelně narazíte, je ale v drtivé většině měkčený a s příjemnou texturou. Smontování či chod těch několika málo tlačítek, které zde najdete, je špičkový, přesně tak, jak od prémiového modelu očekáváte.
A výborná jsou také přední sedadla s integrovanou hlavovou opěrkou, nastavitelnou podporou stehen, bočnic i beder. Za ty si ale budete muset připlatit přes 27 tisíc, ale stojí to za to. Vzadu se pochopitelně nedočkáte stejného komfortu jako v Audi A6, nicméně berte to jako akceptovatelnou daň za tu sportovní siluetu. S místem na hlavu to vzadu není vůbec špatné, s výškou okolo 190 centimetrů se dozadu posadíte naprosto pohodlně. Kufr definuje kapacita 535 litrů, což je jen o třicet méně než u A6 Avant.
Revoluce, nebo spíš evoluce?
Klávesnice internetových diskutérů se s představením S7 rozžhavily do podobného odstínu, jaký zdobí karoserii auta. Ještě minulá generace měla dvakrát přeplňovaný benzínový osmiválec, a teď? Naftová vé-šestka. Výkon šel dolů, stejně jako dynamika, tak jakýpak pokrok?
V Audi si nejspíš dobře spočítali, že zákazníci, kteří chtějí brutální výkony, nejspíš automaticky sáhnou po tom nejlepším, tedy RS 7. Ti střízlivější by možná ocenili lepší dojezd a nějakou tu špetku vzrušení k tomu. Alespoň tak nějak si představuji prvotní impulz ke zrodu naftové S7, protože z čistě racionálního hlediska mi dává smysl.
Navíc rozhodně nejde o snahu vymáčknout ze zákazníků peníze za jiné nárazníky a stříbrná zrcátka, on se motor od klasického naftového třílitru v mnohém liší. Především jde o mild-hybrid s 48V sítí, která využívá podobnou technologii, jako mohutná SQ7. Turbodmychadlo totiž v nízkých otáčkách roztáčí elektrický kompresor, což minimalizuje turbodíru.
Výsledkem jsou na vznětový motor opravdu pozoruhodné parametry, kde vedle 350 koní ohromí hlavně kulatých 700 Nm točivého momentu. Stovka se odehraje za 5,1 sekundy, což je výborný výsledek hlavně když přihlédnete k tomu, že musí rozhýbat dvě tuny těžké auto.
Zátah z klidu je díky masivnímu točivému momentu intenzivní už od velmi nízkých otáček, prakticky už v nějakých 2000 otáčkách máte k dispozici většinu z maxima točivého momentu. Přesto se motor prodlevy úplně zbavit nedokázal, hlavně pokud ho překvapíte sešlápnutím plynu v nějaké nenadálé situaci. Ve zbytku situací ale funguje výtečně, protože má vždycky v zásobě hromadu točivého momentu.
S motorem je velmi slušně sladěná také osmistupňová automatická převodovka, která funguje jako naprosto přirozená součást pohonného soustrojí a v manuálním režimu poslouchá na slovo.
Přestože hlavním teritoriem S7 budou hlavně autobahny, kde se bude nerušeně pohybovat vysokou rychlostí, překvapivě velmi dobře funguje i na zakroucených silničkách. Hlavně vzhledem ke svým vnějším rozměrům a hmotnosti, protože S7 žádný prcek rozhodně není. S fyzikálními zákony sice bojuje hlavně díky ohromné spoustě elektronických i mechanických vymožeností, ale uhrává minimálně remízu.
Vedle natáčení zadních kol dostala S7 z příplatkové výbavy také sportovní diferenciál quattro, který aktivně rozděluje točivý moment na zadní nápravě. Na pokyny volantu tak auto reaguje až překvapivě hbitě, ochotně mění směr a jede jako po kolejích. Tím jsem vyčerpal snad všechna novinářská klišé v jedné větě, ale S7 je skutečně taková. Emoce sice vzbudit nedokáže, ale při průjezdu zatáčkou funguje neskutečně efektivně. A k tomu na diesel vydává pěkný, hutný zvuk, který v určitém spektru otáček připomíná benzínový osmiválec.
A to nejlepší na závěr. Navzdory všemu dokáže jezdit s velmi příznivou ekonomikou provozu. Když se budete trochu snažit, pojedete za 7 litrů nafty na sto. V kombinaci se 73 litrovou nádrží to dává velmi dobrý dojezdový rádius. Šlápněte víc na plyn a pojedete za osm, možná za devět litrů. Při extrémním stylu jízdy se dostanete možná na čtrnáct, jenže tam minulý osmiválec v podstatě začínal.
Ceník a závěr
V kategorii luxusních čtyřdveřových kupé předpokládáte, že cena bude odpovídat stylu i technologickým vymoženostem. A také s faktem, že základní cena 2,2 milionu je spíše startovní čárou, od které se odrazíte mnohem, mnohem výše, pokud si budete chtít všechny ty nejnovější libůstky dopřát. Řeč je třeba o laserových dálkových světlech, které svítí opravdu fantasticky, nočním vidění nebo dynamickém řízení všech kol. Pak se cena může, jako v případě testovaného kusu, dostat i přes tři miliony korun.
To už je sice teritorium luxusních limuzín, jenže Audi S7 za nimi v ničem nezaostává. Jenom špičkovou techniku balí do přitažlivějšího hávu, pokud si svoje auto toužíte řídit sami. Na hltání kilometrů je totiž Audi S7 jako stvořená. Je velmi pohodlná (i s 21palcovými disky!) a s akustickými skly tak tichá, že si vychutnáte všechny tóny audiosystému Bang & Olufsen.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Audi
Typ:,S7
Motor:,vidlicový šestiválec
Objem válců:,2967 ccm
Plnění motoru:,přeplňování turbodmychadlem
Palivo:,nafta
Pohon:,všech kol
Výkon:,255 kW/347 koní při 3850 ot./min
Točivý moment:,700 Nm při 2500 – 3100 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,5.1 s
Maximální rychlost:,250 km/h
Převodovka:,8stupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,6.5
Emise CO2:,170 g/km
Objem nádrže:,73 litrů
Délka:,4970 mm
Šířka:,2118 mm
Výška:,1417 mm
Rozvor:,2928 mm
Pohotovostní hmotnost:, 2085 kg
Objem zavazadlového prostoru:,535 / 1390 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]