SKODA-130-RS-1975-okruh
Okruhová verze Škody 130 RS | Foto: Škoda

Jezdci ji milovali, soupeři nenáviděli a na tratích vyvolávala respekt, jako žádná jiná škodovka před ní. Jen těžko uvěřit, že Škoda 130 RS, na dlouhou dobu nejlepší sportovní nářadí z Mladé Boleslavi, se poprvé představila už před 46 lety.

Po úspěšné éře prvního vozu Škoda s motorem vzadu, modelu Škoda 1000 MB, přišla v roce 1969 jeho modernizace a svět se seznámil s vozy Škoda 100/110 L, které se od předchozích modelů lišily především novou karoserií. V následujícím roce byly od základních provedení odvozeny sportovní speciály Škoda 110 L Rallye a pohledné kupé Škoda 110 R, které se vyrábělo v pobočném závodě AZNP Kvasiny. V roce 1972 vyjel nový vůz určený pro automobilový sport Škoda 120 S Rallye, ze kterého se stal nejpoužívanější soutěžní automobil našich tratí sedmdesátých let.

Přečtěte si také:  Škoda 130 LR vznikala pro závody skupiny B. Byl to nejúspěšnější škodovácký závoďák své doby

Ve snaze uspět i v absolutním pořadí jednotlivých soutěží s mezinárodní účastí se v roce 1974 představily vozy kategorie B5, Škoda 180 RS a Škoda 200 RS, které však nemohly být homologovány pro zahraniční sportovní podniky. Jejich hlavním posláním se tedy stalo pozdvihnutí úrovně domácích soutěží a odzkoušení nových konstrukčních prvků. Všechny zmíněné automobily byly ale nakonec zastíněny vozem, který od nich převzal jen to nejlepší a stal se legendou československého automobilového sportu – Škoda 130 RS.


Okruhová verze Škody 130 RS


Nové kupé Škoda 130 RS (typ 735) se veřejnosti poprvé ukázalo v dubnu 1975 na okruhu v Mostě, v plném nasazení se „eresa“ předvedla o necelý měsíc později v Brně v rámci závodu Mistrovství Evropy cestovních vozů, kde v třídě do 2000 cm³ obsadila hned při své premiéře 3. a 4. místo. To ještě jezdila s pětistupňovou převodovkou, rok na to však FIA změnila předpisy a Škoda 130 RS se musela vrátit k čtyřstupňové převodovce, u které zůstala až do konce své sportovní kariéry.

Pohon vozu Škoda 130 RS obstarával kapalinou chlazený čtyřválcový motor s rozvodem OHV umístěný za zadní nápravou. První prodejní verze měly výkon 82,8 kW/112,5 koně při 7250 ot./min, výkon agregátu však u okruhového vozu postupným vývojem dosáhl hranice až 105 kW/142 koní dosahovaných v 8500 otáčkách. Motor s hliníkovým blokem měl přitom původ v produkčních čtyřválcích, vybavený byl ovšem osmikanálovou litinovou hlavou a mazáním se suchou klikovou skříní. Zdvihový objem se z počátečních 1289 cm³ vyšplhal až na hranici třídy do 1300 cm³, když činil 1299,6 cm³.

Skutečnou zbraní československého kupé byly však jeho jízdní vlastnosti. Lehká a dobře vyvážená konstrukce pomáhala jezdcům nejen v zatáčkách, ale i na rovinách, při doskocích za horizonty a v situacích, kdy přehnali rychlost a museli doslova bojovat proti fyzikálním zákonům. Tehdy se Škoda 130 RS jevila jako partner, na kterého se dá spolehnout a její jezdci mohli držet krok i s výkonnější konkurencí.

Přečtěte si také:  Škoda 180 RS a 200 RS byly stroje jako z jiné galaxie. Poháněly je prototypové motory se 163 koňmi

Na rozdíl od vozů Škoda 180/200 RS smělo menší „ereso“ vyrazit i do Evropy a hlavně do její západní části. Škoda 130 RS byla úspěšná prakticky od svého prvního nasazení, a to jak v automobilových soutěžích, tak na okruzích. První rallyovou sezónu zahájila v roce 1976 a již o rok později zazářila prvenstvím v Rallye Monte Carlo (ve své třídě) a 12. příčkou celkově (posádka Blahna – Hlávka). V sezóně 1978 se podařilo posádce Zapadlo – Motal obsadit na Rallye Acropolis 9. místo v absolutním pořadí (pochopitelně 1. ve třídě) a o rok později skončila Škoda 130 RS na této nejtěžší evropské soutěži dokonce na celkové osmé pozici. Během své kariéry se soutěžní kupé postaralo o mnoho vynikajících výsledků na domácí i celosvětové úrovni (ve třídě A2 do 1600 pravidelně porážela i silnější konkurenci). Jeho oficiální kariéra na domácích tratích skončila v sezóně 1983, jako tréninkové či autokrosové auto však Škoda 130 RS jezdila ještě dlouhá léta.


Škoda 130 RS Rallye Monte Carlo


Škoda 130 RS se kromě soutěží nesmazatelně zapsala i do historie okruhového mistrovství Evropy cestovních vozů. Kompletní sezónu v tomto prestižním seriálu mladoboleslavská automobilka poprvé absolvovala až v roce 1978, do té doby byly středem jejího zájmu spíše tratě bývalého Východního bloku. Už při této první účasti však Škoda v konečném hodnocení značek obsadila třetí příčku v konkurenci věhlasných značek.

Rok na to se posunula na celkové druhé místo a v roce 1980 skončila celkově třetí, za Audi a BMW a první ve své divizi. Všichni to považovali za maximum, jaké se dá s okruhovým kupé z ČSSR dosáhnout. To se však již schylovalo k největšímu úspěchu v kariéře vozu Škoda 130 RS. V roce 1981 se československý speciál s motorem 1.3 OHV po urputných bojích v průběhu sezóny prodral až do čela konečného absolutního pořadí značek a Škoda tak získala titul v Mistrovství Evropy cestovních vozů! Konkurenti jen nevěřícně kroutili hlavami a jezdci stotřicítek Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge, Jan Šenkýř, Petr Martinovský, Josef Michl a další se stali středem zájmu všech evropských sportovních médií – stejně jako samotná auta.

Přečtěte si také:  Škoda Favorit 136 L/A byl revoluční závoďák. Přechod ze zadokolky do předokolky přesto zaznamenal úspěchy

Dnes jsou jak soutěžní, tak okruhová verze vozu Škoda 130 RS obletovanými hvězdami továrního Škoda MUZEA a pravidelně se zúčastňují množství vzpomínkových sportovních akcí. Originálních továrních vozů bylo v letech 1975 – 1980 postaveno téměř 200, další desítky kusů byly z továrních dílů postaveny organizacemi tehdejšího Svazarmu.

Přidat komentář