Posádky týmu Buggyra ZM Racing mají za sebou první část maratonské etapy. Jaroslav Valtr sice dnes mezi kamiony zajel třetí nejlepší čas, ale dodatečná dvouminutová penalizace za včerejší překročení rychlostního limitu na přejížďce ho posunula na páté místo. Valtr je po sedmé etapě i tak na celkově páté pozici. Martin Šoltys byl klasifikován na 13. pozici, průběžně si drží sedmou příčku. Róbert Kasák dnes zaznamenal 17. čas, průběžně se drží na 22, místě. V kategorii T3 – Lehké prototypy byla tentokrát z dvojice speciálu Buggyra Can-Am DV 21 rychlejší Aliyyah Koloc na dvacáté pozici, celkově je šestatřicátá. Josefa Macháčka zdržela oprava zadní poloosy, z níž rezultoval 38. čas v etapě a průběžné 11. místo. Radovan Kazarka byl ve své kategorie soutěže Dakar Classic klasifikován jako druhý a celkově je třetí.
První část maratonské etapy přinesla změnu proti obvyklým dakarským zvyklostem v tom, že mechanici mohli vozy opravovat jen v cíli měřeného testu dlouhého 333 km, a to ještě v omezeném čase. Za práci nad povolené dvě hodiny totiž hrozila citelná penalizace.
Jaroslav Valtr už od startu tušil, že mu dnešní etapa bude sedět: „Byly tam technické protahovačky mezi skálama. Potom přišly nějaké duny, ale těch bylo tak deset procent z celé trati. Jenže byly poměrně těžké. Na jedné z nich jsem zaváhal a ztratil nějaké dvě minuty. Téměř jsem na dunu vyjel, ale musel jsem se vrátit zpátky a znovu ji najíždět. Startovali jsme moc zezadu, duny byly hodně rozhrabaný.“
„Po neutralizaci přišly rozbíječky. A to je pro Tatru naprosto ideální terén. Letěli jsme přes ty řečiště. Po dvou dnech, kdy se nám nedařilo a technika trošičku zazlobila, jsme potřebovali nakopnout,“ uvedl jezdec Tatry Phoenix, jehož o etapový bronz připravily neúprosné saúdské radary. Včera mu totiž na třicítce naměřily 50 km/h, za což pořadatelé jeho čas v sedmé etapě navýšili o 120 sekund.
Večer čeká závodníky v bivaku klid, protože mezi oběma částmi maratonské etapy je dovolený jen dvouhodinový servis v cíli erzety a v bivaku jsou posádky samy. „Na ten klid se moc těším. Teď jsem chodil po každé etapě hned spát, protože jsem byl fakt unavený. Už nejsem nejmladší a nevím, jestli je v tomhle věku normální honit se s mladejma dvaceti, třicetiletýma divočákama po poušti. Někdy toho mám fakt plný zuby a těším se na to, že si dneska odpočnu. Zase ale nemáme ten náš krásnej obytňák, kde je teploučko. Bohužel to bude takovej kemp. Musíme odpočívat a dobře se najíst. Dneska jsem měl jen nějakou snad ovesnou kaši a připadal jsem si jako kůň,“ prohodil s úsměvem jezdec Tatra Buggyra ZM Racing s úsměvem.
Jeho týmový kolega Martin Šoltys si užil v druhé polovině etapy svoje s drncajícím kamionem. „Začátek byl dobrý. Ve velkých dunách všechno fungovalo. Jednu dunu jsme nevyjeli a museli ji objet. Myslím si, že tam měli problém všichni. Bohužel asi na 230. kilometru nám upadly oba tlumiče na předním levém kole. Museli jsme zastavit, rozebrat to a vyndat ven. Chvíli jsme se zdrželi a těch zbývajících 100 km jsme jeli pomalu. To tak tlouklo, že se bez tlumiče nedalo jet rychle. Musíme stihnout přivařit držák tlumiče,“ popsal pilot Tatry 815 nutnou opravu v cíli speciální zkoušky.
Do provizorního bivaku se moc netěšil. „Půlku maratonské etapy máme za sebou. Vyspíme se asi někde na lehátku, prý tam nic pořádně není. Už to není takový luxus, kdy jsme měli tlustou matraci. Ale to nevadí,“ uvedl Šoltys.
Alliah Koloc prožila poměrně klidnou etapu bez vážnějších problémů. „Cesta na start byla i dnes hodně dlouhá. Měli jsme při tom menší potíže s brzdami, ale podařilo se nám to víceméně opravit. Začátek speciální zkoušky byl písčitý, pak přišly kameny. Praskl nám jeden klínový řemen, ale ten jsme rychle vyměnili. A teď nás čeká další dlouhá cesta do bivaku,“ uvedla 18letá dakarská debutantka.
Naopak druhý pilot v barvách Buggyra ZM Academy, Josef Macháček, si tentokrát užil nářadí až až. „Po startu byly krásné písky. Pak jsem najednou začal mít problém s řízením. Šlo to ztuha, ale jel jsem dál. Když jsme přijeli do velkých dun, tak jsme zjistili, že máme poškozenou zadní poloosu a jelo to jen na jedno kolo. S tím se v dunách jet nedalo, tak jsme museli závadu opravit. Tím jsme ztratili čas. Konec etapy jsme museli hodně vypustit, protože tam bylo hodně řečišť a kamení,“ vysvětlil Macháček.
Poté, co si včera v dunách ustlal, byl Róbert Kasák vděčný za to, že tentokrát dojel za světla. „Použiju výraz Pepy Macháčka: Porazili jsme tmu. Etapa byla pěkná. Rychlá a kamenitá. Konec byl strašná rozbíječka, ale dali jsme to. Pro Tatru jsou rozbíječky super, ale ne pro naše těla. Naše tělesné schránky na to nejsou zvyklé. My jsme lepší v dunách, tam jsme za sebou nechali pět šest aut. Pak nás dohnala na těch rozbíječkách. Já si na nich radši pošetřím auto,“ sdělil pilot Tatra Buggyra Slovakia.