První dny září roku 1996 započaly úspěšnou éru vozu Škoda Octavia, která trvá už čtvrt století. 1. září byl vůz oficiálně odhalen a o dva dny později zahájila v Mladé Boleslavi provoz moderní továrna a začala sériová výroba nového automobilu.
Nová Škoda Octavia využívala nejmodernější technologie koncernu Volkswagen v dané třídě, například podvozkovou platformu nové generace s označením PQ34. Používaly ji také třeba vozy Volkswagen Golf čtvrté generace či Audi A3 první generace. Také motory, převodovky a některé další skupiny, třeba sedadla, byly shodné s koncernovými sourozenci.
Svébytný byl naopak design interiéru a exteriéru. Tým pod vedením Dirka van Braeckela vtisknul karoserii nezaměnitelnou pečeť, nadčasově elegantní design. Poprvé v historii Škoda Auto pracovali konstruktéři s technologií CAD (Computer Aided Design; konstruování s počítačovou podporou).
Důraz se kladl také na aktivní i pasivní bezpečnost. Přední airbagy byly doplněny bočními vaky, do té doby známými prakticky jen z vozů vyšších tříd. Poprvé se tu uplatnily trubkové výztuhy prahů dveří a Anti-lock Braking System (ABS), který zabraňuje zablokování kol při intenzivním brzdění. Vrcholná Octavia SLX 1.8 20V 92 kW měla ABS standardně, jinak byl součástí volitelné výbavy. Od sdružení Euro NCAP získala první novodobá Octavia ve své době čtyři hvězdičky z maximálních pěti, což odpovídalo úrovni konkurenčních vozů na evropském trhu.
Nová továrna
V úterý 3. září 1996 se rozeběhla sériová výroba. Pásku nové části mladoboleslavské továrny, vybudované nákladem 11 miliard korun, přestřihl tehdejší český prezident Václav Havel. Tovární hala dávala k dispozici 32 000 m2 výrobních, 2 500 m2 kancelářských a týmových a 3 000 m2 sociálních ploch. Bohatě prosklená stavba podle návrhu mnichovského ateliéru Günthera Henna umožnila modulární výrobu: na lince se kompletovaly subdodavateli již předpřipravené podskupiny a komplety jako třeba motory nebo sedadla, operativně dodávané v efektivním systému just-in-time.
Linka už neměla obvyklou podobu, kdy skelety karoserie putují halou podvěšené na dopravnících. Nově popojížděly na výškově nastavitelné montážní desce, takže jednotlivé montážní úkony mohly být prováděny v ergonomicky výhodnější poloze. Eliminovala se práce nad hlavou a v podobně namáhavých pozicích, zaměstnanci navíc mohli na plošinu vstoupit a komponenty jim tak „neujížděly pod rukama“.
V prvním roce výroby tu z linky sjížděly vozy Octavia se dvěma benzinovými čtyřválci a jedním turbodieselem. Základ tvořil motor 1.6 MPI 55 kW, pro náročnější měla Škoda připraven motor 1.8 20V 92 kW s pěti ventily v každém ze čtyř válců. Moderní turbodiesel s přímým vstřikováním 1.9 TDI 66 kW lákal působivým zátahem od nízkých otáček i normovanou spotřebou pouhých 5,1 litru nafty na 100 km. Paleta motorů se postupně rozšířila, například o agregáty 1.8T 20V 110 kW nebo atmosféricky plněný diesel 1.9 SDI 50 kW.
Oblíbený kombík
V září 1997 vzbudila na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem pozornost prostorná Octavia Combi. Bok karoserie, formovaný z hlubokotažného plechu v jednom celku, vyžadoval instalaci dosud největšího lisovacího zařízení v podniku. Jen příslušná raznice vážila úctyhodných 63 tun, přitom se pracovalo s přesností na desetinu milimetru.
Frankfurtský koncept se příliš nelišil od podoby, která se v únoru 1998 dostala do sériové výroby. První zákazníci si novinku převzali v květnu 1998. Rozvor 2512 mm odpovídal liftbacku, kombi bylo o šest milimetrů delší, o 26 mm vyšší a – podle provedení – o 15 až 30 kg těžší. Elegantně tvarovaná záď skýtala spoustu místa pro zavazadla, konkrétně 548-1512 litrů. Podíl kombi karoserií na celkových prodejích řady Octavia vystoupal do roku 2001 z 15 na 40,5 %. Obrovský zájem zákazníků vedl v říjnu 1998 ke spuštění nové linky na její montáž v závodě Vrchlabí.
Populární model v mnoha variantách
Rok 2000 přinesl modernizaci modelu, inovované vozy byly nabízeny ve výbavách Classic, Ambiente, Elegance a mimořádné Laurin & Klement. K novým bezpečnostním a komfortním prvkům patřil elektronický stabilizační program (ESP). Řidiči usnadnil kontrolu nad vozidlem v mezních situacích, například v rychle projížděné zatáčce nebo na kluzkém povrchu.
V roce 2001 se k zákazníkům dostala dynamická verze Octavia RS. Poháněl ji zážehový turbomotor 1,8T 20V 132 kW, umožňující liftbacku zrychlit z 0 na 100 km/h za 7,9 sekundy a dosáhnout rychlosti 235 km/h. Nechyběly kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, v interiéru atraktivní sportovní sedadla a volant, kontaktní plochy pedálů z nerezavějící oceli a další doplňky. Dynamický charakter vozu zdůraznila také čtveřice nabízených barev: červená Rallye, stříbrná diamantová metalíza, magická černá a žlutá Lemon.
Vysokou oblibu první novodobé generace potvrdil fakt, že Octavia I zůstala ve výrobě i po nástupu druhé generace, pod rozlišujícím označením Octavia Tour. Od roku 2004 byla její produkce soustředěna do Vrchlabí, odkud sjela poslední „jedničková“ Octavia v listopadu 2010. Firemní statistiky uvádějí celkovou bilanci 973 071 liftbacků plus 472 492 kombi.
Štítky: historie, Octavia, octavia combi, octavia tour, Škoda, Škoda Octavia, škoda octavia combi, škoda octavia tour