Okreska a auto s přední kapotou „nabořenou“ do dubu, to vše zahaleno v mlžném oparu. Asi takový obraz se nám vybaví, když se řekne dopravní nehoda se stromem. Jaké jsou příčiny těchto nehod a jak vypadají riziková místa? Na to se podívali analytici Portálu nehod. Riziko srážky se stromem nejčastěji hrozí zejména kolem šesté hodiny ranní v podzimních a zimních měsících. To se bourá nejvíc. A další podstatný závěr: vedle riskantní jízdy je na vině těchto bouraček i poddimenzovanost vytížených cest II. a III. třídy.
Podle analýzy Portálu nehod se u nás ročně stane v průměru přibližně 3600 nehod se stromy. Celkem se za analyzované období 2010 až 2021 stalo více než 43 tisíc bouraček, kde figuroval strom. „V porovnání s celkovým počtem nehod v těchto letech (přes 1,1 milionu) se to nemusí zdát mnoho. Bohužel však nehody se stromy mají fatálnější následky. Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 % případů (pro srovnání u všech nehod v ČR je to 18,8 %), těžkým zraněním v 7,2 % (všechny nehody 2,7 %) a smrtí 3,2 % (všechny nehody 0,7 %). Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tis. Kč, což o 70 % převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná ‚pouze‘ o 60,5 tis. Kč,“ uvádí Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Za nehodami vždy samozřejmě stojí rizikové chování řidičů – ať již rychlá jízda, nebo nevěnování se řízení. Stromy jsou v tom „nevinně“. Ale zas tak jednoduché to není. „Z naší analýzy plyne, že rizikové jsou úzké silnice, které nejsou dimenzované na větší provoz. Navíc okolní porost těchto silnic druhé a třetí třídy není vždy udržovaný, jak by možná měl být. To nám v kombinaci s rizikovým chováním řidičů umožňuje detekovat konkrétní rizikové úseky srážek se stromy,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.
Analytici DataFriends si při analýze rozdělili stromy do dvou skupin: rizikové stromy a ty ostatní, přičemž rizikové jsou ty, kde hlavní příčinou nehody byla riziková jízda a následný náraz do stromu. Typicky jde o přímý náraz jednoho vozu do stromu, kdy řidič nezvládl řízení. U ostatních pak je srážka se stromem až sekundární – například když při bouračce dvou aut je jedno odmrštěno na strom. Analytici při rozdělení nehod do těchto dvou skupin vycházeli z popisu nehod Policií ČR.
Mladí a příliš rychlí
Nejčastěji končí ve stromě vozy, které řídí mladí řidiči. Až téměř čtvrtinu nehod zaviní řidiči do 25 let. Jednoznačně nejčastější příčinou srážky s rizikovým stromem je u mladých řidičů rychlá jízda. Naprosto dominuje věkové skupině do 25 let. S věkem naopak stoupá podíl nehod se stromem, kde se řidiči nevěnovali řízení – věnovali se více mobilu nebo dítěti ve voze.
„Pozitivní zprávou je, že počet nehod s rizikovými stromy dlouhodobě klesá. Zatímco například v roce 2012 byl 942 (jde přitom o největší počet za poslední dekádu), tak v loňském roce to bylo ‚jen‘ 617 nehod. Může za tím být kultivace prostoru kolem silnic a pravidelnější údržba. To by mohla být cesta, jak tyto nehody dál snižovat,“ uvádí Petr Jedlička z České kanceláře pojistitelů.
Podzim a šestá hodina ranní
Počet bouraček, kdy řidiči končí s automobilem ve stromě, každoročně narůstá s přicházejícím podzimem. Podle dat DataFriends dochází k prudkému růstu nehod s rizikovými stromy v říjnu a kulminuje v prosinci (v letech 2010–2021 se stalo v posledním měsíci roku 892 nehod). Na vině je patrně tma, únava řidičů a náledí. Nejméně se v průběhu roku pak bourá s rizikovými stromy v dubnu.
„Pokud se podíváme na vývoj počtu nehod v průběhu dne, tak dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní – je to z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba. Pak během dne klesá a vyskočí opět mezi 14.00 až 17.00. Souvislost s cestováním za prací je nasnadě,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
Rizikové silnice II. a III. třídy
A na kterých silnicích si dát na stromy pozor? Podle analytiků Portálu nehod to jsou jednoznačně silnice II. a III. třídy kolem velkých aglomerací. „Příkladem může být silnice č. 101, která funguje jako jakýsi neformální obchvat Prahy. Hustota dopravy, na niž tato a podobné silnice nejsou dimenzovány, často úzké jednoproudé úseky, které jsou lemované stromy nebo vedou zalesněnými úseky, a někdy i podceněná údržba okolí silnic. To vše je kombinace, která z nich pro řidiče dělá velmi nebezpečná místa, kde často dochází ke střetům s nerizikovými stromy – například při předjíždění, nevěnování se řízení apod.,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
Šikana + stromy = riziko pro řidiče
Pokud jde o konkrétní místa, kde dochází často k nehodám se stromy, tak ty spojují podle analytiků Portálu nehod dva rizikové faktory. Jde o místa lemovaná stromořadím či zalesněním velmi často s prudkou zatáčkou, tzv. „šikanou“, kde automobil vystřelí nepřiměřenou rychlostí a dojde ke srážce se stromem.