Když si kupujete nové auto, často si do něj dáte spoustu prvků příplatkové výbavy, ale v případě ojetého auta to pak může být naopak docela problém. Některé z těchto prvků se totiž často rozbíjejí a přestávají fungovat, což nemusí být pro následující majitele dobré. Jsou s tím spojeny starosti, ale také finanční prostředky na opravu. A na které z těchto prvků byste si podle zkušeností měli dát pozor?
Přehled zpracovala společnost Cebia, která se zabývá prověřováním ojetých vozidel. Z výrobního čísla (VIN) je schopna zjistit spoustu informací, včetně kompletní servisní historie anebo historie pojistných událostí.
Z jejích přehledů pak vycházejí různé statistiky. Tou nejnovější je třeba fakt, na které prvky příplatkové výbavy by si měli zájemci o koupi ojetého auta pozor, jakkoliv může jít o věc, kterou byste do auta opravdu chtěli.
Adaptivní tlumiče
Moderní podvozky nabízejí různé možnosti nastavení. Mohou měnit jen tuhost anebo mohou být adaptivní. A právě adaptivní podvozky bývají jedním z možných problémů. Zpravidla jde o magnetorheologické, elektronicky ovládané tlumiče. Ty jsou schopny měnit svoji tuhost umístěním magnetického pole na směs kapalného oleje a železných částic.
Tlumiče: ani o nich nevíme, ale jejich naladění zabere i přes půl roku
Nejde ovšem o problém toho, že by podvozky podléhaly nějaké větší zkáze a přestávaly fungovat adaptivně, ale spíše o to, že pokud jejich životnost skončí, jejich výměna vyjde na hodně peněz. Může to být klidně i čtyřikrát víc než byste dali za obyčejné tlumiče.
Vzduchový podvozek
Podobně je tam i vzduchový podvozek. V tomto případě jde o systém odpružení, který mají už i velmi levné ojetiny i za pár desítek tisíc korun. Jeho systém sice není nijak konstrukčně složitý, ale obsahuje několik prvků, které mohou selhat -ať už jde třeba o kompresor, případně vedení vzduchu nebo samotné měchy. Oprava sice nemusí být nic složitého, ale levného zpravidla také ne.
Kvůli poruše vzduchového podvozku se auto po nastartování nemusí dostat do té správné výšky, protože se v systému jednoduše ztrácí tlak. Pak se dokonce může stát, že pokud byste s autem odjeli, mohli byste jej samotnou jízdou zničit.
Xenonové a LED světlomety
Jakkoliv jsou dnes už xenonové světlomety u nových aut takřka historií, u ojetých aut jsou vcelku běžné. U novějších aut hraje dnes prim LED osvětlení. V obou případech platí, že tento zdroj světla vydrží déle, ale jeho výměna je následně finančně náročnější.
U xenonových výbojek se časem vysvítí a změní barvu světla – ke konci životnosti dokonce až skoro do červené. V případě koupě nových výbojek může jít o stovky korun za jeden kus u těch nejlevnějších až po tisíce korun u těch nejdražších. Zároveň ale mohou odejít i trafa, která se o rozsvícení xenonových výbojek starají. Tady se cena pohybuje v tisících korun. U LED světlometů je ale potřeba vyměnit celý světlomet a to jsou desítky tisíc korun.
Elektricky ovládané víko zavazadelníku
Elektricky ovládané víko kufru vlastně nutně není potřeba, ale přesto je příjemné jen stisknout tlačítko a o nic se nestarat. Stejně tak je příjemné otevřít si kufr na dálku než k autu přijdete. Ale jakmile něco není čistě mechanické, znamená to potenciální problémy. Elektrické motorky se mohou pokazit a kufr se tak nemusí otevřít nebo zavřít. Vždycky lze elektromotory přetlačit, takže kufr zavřený nebo otevřený nezůstane, ale znamená to tisíce korun za opravu.
Vestavěný navigační systém
Vestavěná navigace je dobrá v tom, že nikde nic nepřekáží, nemusíte nikam umisťovat nic dalšího a prostě jedete. Špatná je ale ve všem ostatním, tedy ve starších autech, která nejsou on-line. Už z logiky věci je tedy jasné, že mapové podklady nebudou aktuální a zároveň navigace nebude umět pracovat s hustotou provozu a pružně reagovat změnou trasy.
Navigace existovala už v 70. letech minulého století, pokyny byly na kazetě v rádiu
Střešní okno
Střešní okno je věc, která je pro spoustu lidí zbytečná. Využíváno bylo zejména před desítkami let, kdy v autech nebyla běžná klimatizace. Střešní okno díky umístění v nejvyšším místě vytahovala teplý vzduch. Dnes si řidiči radši pustí klimatizaci, která navíc funguje výrazně lépe a interiér dokáže (na rozdíl od střešního okna) ochladit.
U starších střešních oken navíc mohou být problémy s mechanismem otevírání, který se může časem poškodit, ale i s těsněním, přes které pak bude do interiéru zatékat.