V roce 2016 měl Ford nový závodní vůz, nový tým a nový cíl: zvítězit v nejstarším vytrvalostním závodě na světě, 24 hodin Le Mans, 50 let po historickém úspěchu z roku 1966, kdy vozy Ford GT40 skončily na prvních třech místech celkového pořadí.

Cíle bylo dosaženo a tým je od té doby ještě silnější. Vyhrává závody po celém světě ve vytrvalostním mistrovství světa WEC i v zámořském seriálu WeatherTech SportsCar Championship.

Už koncem příštího týdne se čtyři závodní vozy Ford GT týmu Ford Chip Ganassi Racing postaví na rošt závodu 24 hodin Le Mans, aby zde obhájily loňské vítězství Fordu GT se startovním číslem 68.

„Ford GT ztělesňuje to nejlepší z Fordu i naši touhu dosáhnout dokonalosti ve všem, do čeho se pustíme,“ řekl Bill Ford, výkonný předseda představenstva Ford Motor Company. „Na loňské vítězství ve třídě GTE Pro byli všichni naši zaměstnanci po celém světě neskutečně hrdí. Ukazuje to, že když táhnete za jeden provaz, dokážete velké věci. Těšíme se na návrat do Le Mans, kde budeme obhajovat titul.“

Také na rok 2017 připadá významné výročí: závod před 50 lety vyhráli Dan Gurney (US) a A. J. Foyt (US) s vozem Ford GT40. Pro značku to bylo druhé vítězství ze čtyř v řadě.

„Po testech vozů specifikovaných dle předpisu Balance of Performance 2017 (jehož cílem je zajistit vyrovnanost startovního pole) je zjevné, že nás před Le Mans čeká ještě hodně práce,” řekl ředitel Ford Performance Dave Pericak. „Loni jsme dosáhli historického vítězství a závod byl velice těsný. Můžeme jen doufat, že letošní startovní pole s novými vozy od konkurence bude zrovna tak vyvážené a že výsledkem bude opravdové závodění plné předjíždění, na něž se fanoušci těší.”

Bourdais mimo hru, pojede Kanaan

Jediným dílem loňské úspěšné skládačky, který bude letos v Le Mans chybět, je místní rodák Sébastien Bourdais. Zotavuje se ze zranění, které utrpěl v kvalifikaci na Indianapolis 500. Pro tým je to velká rána, vždyť Bourdais byl v roce 2016 jedním z pilotů vítězného vozu č. 68. V boji o vítězství bude letos dvojici Joey Hand (US) a Dirk Müller (GER) pomáhat hvězda IndyCar Tony Kanaan z Brazílie.

Posádku Fordu GT se startovním číslem 69 budou i letos tvořit jezdci Ryan Briscoe (AUS), Richard Westbrook (GB) a Scott Dixon (NZ). Loni stanuli na stupních vítězů.

Ve voze č. 66 se budou střídat Stefan Mücke (GER), Olivier Pla (FRA) a Billy Johnson (US). Loni skončili čtvrtí, když museli zajet do boxů kvůli penalizaci za poškozené osvětlení startovního čísla. Přesto dojeli jen jedno kolo za vítězi a letos se vracejí ještě motivovanější.

Loňský závod 24 hodin Le Mans byl velmi náročný pro posádku vozu č. 67, u kterého se těsně před startem vyskytl problém s převodovkou. Letos chtějí Andy Priaulx (GB), Harry Tincknell (GB) a Pipo Derani (BRA) bojovat o nejvyšší příčky.

ZAJÍMAVOSTI

Kolikrát již jezdci týmu Ford startovali v 24 hodin Le Mans:

  • Stefan Mücke – 10x (2007–2016)
  • Olivier Pla – 9x (2008–2016)
  • Richard Westbrook – 6x (2010–2014, 2016)
  • Dirk Müller – 5x (1999–2000, 2010–2011, 2016)
  • Andy Priaulx – 3x (2010–2011, 2016)
  • Harry Tincknell – 3x (2014–2016)
  • Ryan Briscoe – 3x (2013, 2015–2016)
  • Joey Hand – 2x (2011, 2016)
  • Pipo Derani – 2x (2015–2016)
  • Scott Dixon – 1x (2016)
  • Billy Johnson – 1x (2016)
  • Tony Kanaan – nováček

Jak od sebe vozy Ford GT rozeznat:

Všechny čtyři vozy Ford GT pojedou v Le Mans s totožným červenomodrobílým zbarvením. Aby je komentátoři i diváci od sebe rozeznali, budou odlišeny výrazným zbarvením pruhu na čelním okně, zpětných zrcátek a LED světelného pásu:

  • č. 66 ZELENÁ
  • č. 67 MODRÁ
  • č. 68 ČERVENÁ
  • č. 69 ŽLUTÁ

Novinkou pro letošní rok, která vynikne zejména v noci, je lakování zpětných zrcátek elektroluminiscenčním lakem. Jeho záře usnadní identifikaci konkrétních vozů. Lak přitom prakticky nezvyšuje hmotnost.

Věděli jste, že…

Když se Dan Gurney rozhodl pokropit přihlížející šampaňským, které dostal na stupních vítězů na oslavu svého vítězství v roce 1967, zahájil tak tradici přetrvávající dodnes?

Výsledky Fordu z Le Mans v 60. letech

1966

1. Bruce McLaren (NZ) / Chris Amon (NZ)
2. Ken Miles (GB) / Denis Hulme (NZ)
3. Ronnie Bucknum (US) / Dick Hutcherson (US)

1967

1. Dan Gurney (US) / A. J. Foyt (US)

1968

1. Pedro Rodríguez (MEX) / Lucien Bianchi (BEL)

1969

1. Jacky Ickx (BEL) / Jackie Oliver (GB)
3. David Hobbs (GB) / Mike Hailwood (GB)