audi_motiv_DPF_nahled
Foto: Audi

Ochrana ovzduší je modlou Evropské unie, která přichází se stále přísnějšími limity vypouštěných emisí. Automobily musejí zachytávat nejen oxidy, ale i prachové částice. Kvůli nim už je dnes prakticky v každém autě ve výfukovém potrubí filtr pevných částic. Ten ale není doživotní a občas je třeba jej vyměnit. Jak ale tuto skutečnost co nejvíce oddálit? Máme pro vás pár tipů.

Filtry pevných částic (DPF, GPF, OPF, FAP, …) jsou s námi od roku 2004 a dnes už jsou prakticky běžnou součástí výfukového potrubí všech nových modelů aut. Jejich úkolem je zachycovat velké prachové částice, vznikající při spalování paliva, a nepustit je do ovzduší. Filtr je v zásadě „bezúdržbový“. Jakmile je „zaplněn“, tyto zachycené částice se následně automaticky při velké teplotě spálí. Jenže někdy už to nejde a filtr je třeba vyměnit. Na zaplnění filtru má vliv provoz auta – délky jízd, otáčky, ale také způsob jízdy.

Delší trasy: to je ideální k tomu, aby filtr vydržel fungovat co nejdéle. Při krátkých trasách se totiž filtr zanáší nejvíce a také se nedokáže vypálit. Tzv. vypalování filtru se zpravidla provádí každých 500 – 1000 km. V tu chvíli se zvedne teplota ve výfukovém potrubí a dojde k tzv. vypálení sazí.

Přečtěte si také:  Nejčastějším problémem ojetin v ČR jsou prý chybějící filtry pevných částic

Důležité je také používat správný motorový olej, který je určený pro motory s filtry pevných částic. Ty totiž po spálení generují malé množství popela, čímž filtr tolik neucpávají.

Ve chvílích, kdy začne filtr pevných částic dělat problémy anebo přestane fungovat zcela, se řada lidí rozhodne pro jeho odstranění. Ovšem v takovém případě je třeba myslet na to, že bez filtru pevných částic neprojde automobil na STK. A navíc je to nelegální a policie se na tuto problematiku soustřeďuje.