Skoda_ENYAQ_SPORTLINE_iV

Česká republika je v evropském srovnání zemí zaslíbenou spalovacím motorům. Podle nedávného průzkumu společnosti Arval je vozový park českých firem asi o polovinu pozadu za evropským průměrem, co se zavádění alternativních pohonů týče. Zatímco v evropském průměru se k jejich pořízení odhodlalo, nebo to do tří let udělá, 62 % firem, u nás tento podíl nedosahuje ani třetiny. Firemní preference jsou přitom určující pro skladbu vozů, se kterými se setkáváme na silnici.

Ty tak zůstávají doménou klasických benzínů a dieselů, ačkoliv u alternativních pohonů se dá jistě mluvit o rostoucím zájmu. Podle statistik Svazu dovozců automobilů se u nás v roce 2020 nově registrovalo 2866 elektromobilů a dalších 1978 vozů typu „plug-in hybrid“, tedy kombinace spalovacího motoru a elektropohonu s možností externího dobíjení. Svůj podíl na tom může mít i největší tuzemský výrobce aut.

Škoda Auto v loňském roce představila své první plně elektrické SUV. Navzdory trhu zasaženému koronavirem se aut modelu Enyaq iV v loňském roce nově registrovalo 741 kusů, zatímco menšího modelu Citigoe iV pak 943 kusů.

Přečtěte si také:  Průzkum ukázal, že si lidé nepamatují názvy aut obsahující jen čísla nebo jen písmena. Dobře si vedl SEAT, VW nebo Ford

I když podíl aut s moderními pohony ve srovnání s celkovým počtem nových vozů nedosahuje ani na 4 %, přibývají mnohonásobně rychleji než v roce předchozím. Ze srovnání Centra dopravního výzkumu vyplývá, že meziročně stoupl počet registrovaných elektromobilů o 332 %, což je nejvyšší nárůst ze všech kategorií alternativních pohonů.

Elektropočty umí překvapit

S pozvolna přibývajícími “novými” auty přibývá na silnicích i nových situací. Svědčí o tom mimo jiné čísla pojišťoven, do kterých se kromě nehod počítají i méně vážné incidenty a proto lépe vypovídají o zkušenostech řidičů, než čisté statistiky o nehodách. Lídr českého pojistného trhu, Generali Česká pojišťovna, pojišťuje aktuálně stovky elektromobilů a plug-in hybridů a jejich specifika už vidí v konkrétních datech. “U vozidel s čistě elektrickým pohonem se zatím jedná o desítky případů škod ročně, trend je ale stoupající,” potvrzuje její mluvčí Jan Marek. V čem přináší nehody elektromobilů novoty? Velmi často v rozložení nákladů.

Z pohledu majitele mají “auta na baterky” své nesporné ekonomické výhody. Pořizovací cena je sice vyšší, úspory ale přináší samotný provoz. Nejde jen o náklady na spotřebu „paliva“ tedy elektrické energie, ale také o nutnou údržbu. Elektromobil například nepotřebuje měřit emise a nemá ani spalovací motor, u nějž je třeba měnit oleje, filtry a podobně. Další úspory přináší i fakt, že elektromobily nepodléhají silniční dani, a od letošního roku také nemusejí mít dálniční známku. Zdá se to jako nákladový ideál, je ale potřeba mít na paměti, že zdrojem takových úspor je komplikovaná technologie. A ta je samozřejmě nákladná, jak se promítá i do řešení škod.

Přečtěte si také:  Počet srážek se zvěří meziročně klesl. Koronavirová opatření utlumila dopravu, zvířata změnila své chování

“Do naší cenové politiky vstupuje řada faktorů, především pojistná matematika a tuzemské i zahraniční zkušenosti s provozem alternativních pohonů. Elektroauta třeba v případě oprav vyžadují specifické technologie, někdy se u nich také liší servisní postup a musí se vyměňovat mnohem zásadnější součástky, než by člověk zvykově předpokládal. Kvůli složitějším technologiím elektromobilů jsou u nich škody výrazně vyšší než u klasického automobilu,” vysvětluje základní odlišnosti Jan Marek z Generali České pojišťovny.

Citlivé k přírodě i na sebemenší ťuknutí

Čistě na základě vyšších škod by tedy mělo být povinné ručení vyšší, přesto tomu v praxi bývá často naopak. Některé pojišťovny totiž berou v potaz i přínos čisté mobility pro životní prostředí. “Nechceme negativně ovlivňovat tento segment vozidel s ohledem na jejich ekologický přínos, proto u nich držíme standardní sazby. Segmentační hlediska jsou tak stejná jako aut na tradiční paliva,” potvrzuje Marek z Generali České pojišťovny. To znamená, že pro účely povinného ručení se na elektromobil hledí jako na auto s nejmenší kubaturou a spadá do nejlevnější kategorie.

Z pohledu řidiče, který se s elektromobilem potká na silnici a nedejbože třeba při nehodě, je pak dobré mít na paměti, že se vyšší náklady projeví i zde. Rizikem, které nejvíc prodražuje na první pohled banální incidenty, je poškození “jádra” elektromobilu, samotné baterie. Ta je totiž na celém voze nejdražší a zároveň velmi citlivá na sebemenší poškození. “Někteří výrobci uvádí nutnost kompletní výměny baterie při jejím jakémkoli i sebemenším poškození, nebo v případě jakéhokoli poškození hlavního kabelového svazku,” dokládá Marek z Generali České pojišťovny. V důsledku toho může malá kolize na namrzlé silnici vyjít u elektromobilu o desetitisíce i statisíce dráž, než by tomu bylo u aut se spalovacími motory.

Přečtěte si také:  "Zakažte reklamy na SUV," zní ze Světového fondu na ochranu přírody. Důvod vlastně dává smysl

Model se teprve usazuje

Dražší škodní události se postupně začínají promítat i do rostoucích cen havarijního pojištění. A výhledově jeho úroveň zřejmě klesat nebude. V souvislosti s provozem elektromobilů se totiž stále hledají nejlepší modely a postupy v řadě ohledů. Jednou z otázek je třeba efektivní postup při likvidaci nepoužitelných baterií. Dosud totiž neexistuje komerčně využitelný systém jejich recyklace. Jejich sprovázení ze světa mají na starosti speciální linky, které baterie doslova „rozbíjejí“ na jednotlivé kovy. Zájem je hlavně o ty vzácné a znovupoužitelné, jako je lithium nebo kobalt. Nejde ale o nijak levné řešení, navíc na našem trhu operuje jen omezený počet firem, který disponuje potřebnými technologiemi.

Další změny čekají i samotnou dopravní infrastrukturu. Například podle Michala Kadery, ředitele vnějších vztahů Škoda Auto, bude v roce 2025 v Česku chybět 3 tisíce dobíjecích stanic pro elektromobily a v roce 2030 dokonce 20 tisíc dobíječek, v nastavení celkového ekosystému čisté mobility tak bude hrát důležitou roli i stát.