Těžko říct, jestli za to mohou současná horka nebo ne, ale vypadá to, že někteří lidé postupně přicházejí o rozum. Jak jinak než lidskou hloupostí a omezeností si vysvětlit chování několika chodců a chodkyň na přechodu pro chodce, kteří se rozhodli vstoupit do vozovky přímo před projíždějící hasiče se zapnutým výstražným zvukovým i světelným znamením.

Dotyční chodci si možná vůbec neuvědomili, že nejen, že zdrželi hasičský výjezd, ale navíc ohrozili sebe a hlavně i své děti! Chodci měli velké štěstí, že hasiči jeli vzhledem k dopravě celkem pomalu a mohli tak bezpečně zastavit. Pokud by ale byli jen o trochu více rozjetí a jeli s plnou cisternou, mohlo by být takové brzdění před přechodem velmi náročné.

Chodec nad autem nikdy nemá šanci vyhrát

Mezi chodci koluje známý mýtus, že na přechodech mají absolutní přednost. Toho, kdo toto vypustil do světa, by měli pověsit za uši do průvanu. Je to hloupost, které ale řada chodců nepochopitelně věří. Pak se často stává, že vám skočí prakticky přímo před auto a ještě se rozčilují, že se zlobíte. Často se stává, že tuto přednost si vynucují matky s kočárky, které klidně do silnice strčí svůj kočárek a donutí tak řidiče zastavit. Ano, to je bohužel běžná praxe.

Pojďme si tedy shrnout, jak by se chodci měli chovat. V prvé řadě si musí zapamatovat, že rozhodně nemají absolutní přednost! Vozidla s právem přednosti v jízdě (PČR, HZS, RZS a další) mají před chodci i vozidly vždy přednost. Řidiči ostatních aut musejí ze zákona chodcům přecházení umožnit, to ale neznamená, že chodec může vstoupit bezprostředně před jedoucí vozidlo. Celé je to o kontaktu a ohleduplnosti nás všech. Chodci by si měli uvědomit, že jsou účastníky provozu a podle toho se také chovat. Řidiči by si měli uvědomit, že jim se v autě při případném střetu s chodcem asi nic nestane. I přesto si ale odnesou doživotní následky. Buďme k sobě tedy ohleduplnější, používejme zdravý rozum a vnímejme, co se kolem nás děje.