Evropa potřebuje systematickou změnu na cestě k dekarbonizaci a musí flexibilněji reagovat na aktuální stav průmyslu i vývoj trhů. To je klíčové pro posílení konkurenceschopnosti Evropy a českých firem, snížení strategické závislosti na Číně a udržení pracovních míst v odvětví.
Hlavním požadavkem ČR je důraz na technologickou neutralitu, tedy otevřenost vůči všem dostupným možnostem dekarbonizace dopravy. Současně je potřeba přijmout změny nařízení, které zamezí kontraproduktivnímu sankcionování již v roce 2025. Tyto sankce byly schváleny v roce 2019, ale nyní by byly zcela neefektivní. Je třeba zavést mechanismy, které budou zohledňovat aktuální vývoj trhů, stav výrobních podmínek a infrastruktury.
ČR bude usilovat o dřívější revizi nařízení a racionalizaci stanovených cílů, včetně vyhodnocení reálnosti zákazu spalovacích motorů v roce 2035. Stejný přístup bude prosazovat i při revizi emisních cílů pro těžká nákladní vozidla. Cílem ČR je získat podporu napříč evropskými státy a oslovit partnery s návrhem společného prohlášení, které by bylo zasláno Evropské komisi.
Ministr dopravy Martin Kupka k tomu uvádí: „Navazujeme na své dosavadní aktivity v oblasti realistického a realizovatelného ozelenění dopravy a zachování její dostupnosti. Ve spolupráci se Sdružením autoprůmyslu jsem se rozhodl oslovit ministry členských zemí, aby podpořili potřebu urychlit revizi stanovených limitů. Společně uděláme vše pro to, abychom nemuseli pomýšlet na zavírání továren a ztrátu pracovních míst i individuální mobility.“
Ministr Kupka zdůrazňuje, že automobilový průmysl je klíčovým odvětvím tuzemského a evropského hospodářství. Je nezbytné, aby byl přístup k plnění cílů udržitelný nejen ekologicky, ale i ekonomicky, a umožnil investice do inovací a obnovy vozového parku.
Martin Jahn, prezident AutoSAP a člen představenstva Škoda Auto, dodává: „Prvním krokem k udržení silného automobilového průmyslu v ČR je rychlé řešení skokového zvýšení emisních cílů od roku 2025. Za současných tržních podmínek je prakticky nemožné tyto cíle splnit, což by vedlo k masivním sankcím pro výrobce automobilů. To by oslabilo jeho pozici vůči globální konkurenci a odčerpalo zdroje na další nezbytné investice do transformace. Proto je nezbytné provést dřívější revizi cílů CO2.“
Výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl dále poukazuje na nutnost systémového přístupu k transformaci průmyslu. Při plnění cílů zelené transformace je důležité zohlednit reálné možnosti a výzvy, kterým výrobci automobilů aktuálně čelí, a nastavit regulace tak, aby podpořily nejen dekarbonizaci, ale i stabilitu a růst sektoru.
„Velmi si vážíme podpory ministra Kupky. Stojíme na kritickém rozcestí, na kterém jde o mnohem více než o procenta emisních cílů – jde o pracovní místa, zachování silného automobilového průmyslu v ČR a strategickou nezávislost Evropy. Pokud to se snižováním emisí myslíme vážně, musíme vytvořit konkurenceschopné podmínky pro průmysl a řešit klíčové výzvy, jako jsou vysoké ceny energií, nadměrná regulační zátěž nebo téměř neexistující evropský dodavatelský řetězec pro elektrickou mobilitu,“ zdůrazňuje Zdeněk Petzl.
Ministerstvo dopravy a český automobilový průmysl akcentují, že jsou společně připraveni aktivně přispívat k ochraně klimatu. To si však vyžaduje stabilní a konkurenceschopné prostředí a zajištění podmínek, které dlouhodobě umožní realistické cíle v praxi naplňovat.
Kontext
V roce 2019 bylo schváleno Radou a Evropským parlamentem nařízení, které stanovuje výkonnostní limity CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla (dodávky) na roky 2025 a 2030. V návaznosti na ambicióznější klimatické cíle Unie schválené Evropskou Radou v roce 2020 byla v roce 2023 přijata revize tohoto nařízení, která upravila cíl na rok 2030 a doplnila cíl na 2035.
Evropská komise by měla předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2025. Po ní by měl s největší pravděpodobností následovat v roce 2026 legislativní přezkum řádným legislativním postupem (obvykle trvá 12-18 měsíců). Vzhledem ke kritickému stavu, v němž se automobilový průmysl nachází, na zahájení revize nelze čekat až do roku 2026.