Pohonné hmoty většina řidičů řeší až ve chvíli, kdy jim začnou docházet v nádrži. Zastaví pak u čerpací stanice, vyberou příslušnou tankovací pistoli a během několika minut mohou opět v klidu pokračovat v cestě. Za každým litrem benzinu nebo nafty se ovšem skrývá poměrně složitý výrobní proces, při němž záleží na složení jednotlivých surovin i jejich následném zpracovávání. Dobře je to vidět v rakouské rafinerii OMV ve Schwechatu, odkud se prémiová paliva MaxxMotion dostávají také k českým řidičům.
Právě do tohoto rozsáhlého průmyslového areálu nedaleko Vídně nám společnost OMV umožnila nahlédnout. Vedle samotné výroby ropných produktů se zde představovaly také technologie, které mají pomáhat udržovat spalovací motory v dobrém stavu, a vysvětlovalo se, proč se některá paliva liší mnohem více než jen oktanovým (u benzinu) nebo cetanovým (u nafty) číslem. Zvláštní pozornost přitom dostaly vlastnosti důležité během zimního provozu.
Od surové ropy k benzinu, který se dostává do českých aut
Rafinerie ve Schwechatu je rozlehlý komplex destilačních věží, potrubí, zásobních nádrží a dalších technologických zařízení. V jednotlivých provozech se zpracovává ropa, ze které vzniká nejen benzin a nafta, ale také letecká paliva, asfalt nebo suroviny pro chemický průmysl. Jde o několik na sebe navazujících procesů, jejichž výsledkem jsou produkty s přesně stanovenými vlastnostmi.
Samotná ropa sem přichází z italského přístavu Terst. Odtud putuje přes Alpy ropovody TAL a AWP až do Rakouska. Mezi země jejího původu patří například Kazachstán nebo Libye.
Po dopravení do rafinerie začíná zpracování, při kterém se ropa nejprve zahřívá přibližně na 385 °C. Následně prochází destilací, při níž se jednotlivé složky oddělují podle svého rozmezí bodu varu. Lehčí uhlovodíkové frakce se využívají jinak než těžší části ropy. Tím ale výroba hotových pohonných hmot zdaleka nekončí. Další technologické postupy zahrnují například odstraňování síry nebo krakování, při kterém se těžší uhlovodíky štěpí na lehčí a lépe využitelné. Teprve po dalším zpracování a mísení vybraných složek vzniká palivo, které musí splňovat konkrétní technické parametry.
A právě při sestavování výsledné receptury se začínají projevovat rozdíly mezi standardními a prémiovými produkty. OMV při vývoji řady MaxxMotion využívá nejen speciální kombinace aditiv, ale také vybrané základní složky, další rafinační postupy a obnovitelné komponenty. Výsledné vlastnosti tedy nejsou závislé pouze na tom, jaké přísady se do paliva nakonec přidají.
To samozřejmě neznamená, že by běžný benzin nebo nafta nebyly kvalitní, nebo snad byly dokonce nekvalitní. Všechna paliva musí odpovídat příslušným technickým normám a také základní benzin OMV Natural 95 obsahuje vlastní balíček aditiv. U prémiové řady MaxxMotion se však OMV zaměřuje na další vlastnosti, především schopnost odstraňovat usazeniny, chránit palivovou soustavu před korozí a omezovat opotřebení některých součástí motoru.
Dotankováváte palivo i po vypnutí tankovací pistole? Dělat byste to neměli, speciálně v těchto dnech
Jedním z hlavních témat při návštěvě rafinerie proto byly čisticí vlastnosti paliv. Usazeniny, které se během provozu vytvářejí například na vstřikovačích paliva do motoru, mohou negativně ovlivňovat rozprašování paliva a následně i průběh spalování. Čisticí přísady mají jejich tvorbu omezovat a již vzniklé nečistoty postupně odstraňovat.
OMV představila také výsledky zkoušky se Škodou Octavia RS z roku 2015, která měla najeto přibližně 200 tisíc kilometrů. Automobil nejprve absolvoval přibližně 2000 kilometrů na standardní palivo a následně srovnatelnou vzdálenost na prémiový benzin. Po druhé části testu byly kontrolované součásti výrazně čistší.
U nové generace benzinu OMV MaxxMotion Natural 100plus se používá technologie CleanTech+, která kombinuje čisticí přísady s látkami pomáhajícími snižovat tření a opotřebení. Stejnou technologii OMV využívá také u prémiové nafty MaxxMotion Diesel.
Specialista OMV na prémiová paliva Matthias Mayer při prezentaci výsledků těchto zkoušek na Octavii RS hovořil o průměrném zlepšení akcelerace při plném zatížení o 14 %. V testu opotřebení bylo zaznamenáno snížení o 80 %. Výrobce zároveň u vybraných testovaných součástí motoru prezentoval dosažení stoprocentní čistoty.
Jde ovšem o výsledky konkrétních zkoušek konkrétního auta, nemusí to tak platit pro každé auto. Zlepšení závisí na konstrukci motoru, jeho technickém stavu a způsobu používání. Pokud je například vstřikovací systém zanesený usazeninami, může jejich odstranění pomoci obnovit původní provozní vlastnosti. U čistého a správně fungujícího motoru už ale nelze očekávat stejný rozdíl.
Podobně je to se spotřebou paliva. Podle technických podkladů OMV může její snížení souviset s odstraněním nečistot, které zhoršovaly rozprašování paliva do válců a samotné spalování. Jakmile však motor pracuje ve svém optimálním provozním stavu, další čisticí účinek už nemá spotřebu snižovat pod hodnoty odpovídající jeho konstrukci.
Ani vyšší oktanové číslo samo o sobě nezaručuje větší výkon. Benzin se 100 oktany má vyšší odolnost proti detonačnímu spalování, ale záleží na tom, zda motor dokáže této vlastnosti využít. U automobilu navrženého pro běžný benzin s oktanovým číslem 95 proto natankování 100oktanového benzinu nemusí znamenat žádné měřitelné zvýšení výkonu.
Důležitá je také doba používání. OMV uvádí, že některé účinky prémiového paliva mohou být patrné již po první plné nádrži, například v podobě plynulejšího chodu motoru. Čisticí a ochranné vlastnosti se však budou projevovat postupně. U každého motoru to nicméně bude jinak.
Podle OMV mohou být přínosy zajímavé zejména u přeplňovaných motorů, motorů s přímým vstřikováním paliva a aut, která často jezdí na krátké vzdálenosti nebo popojíždějí v kolonách. Prémiová paliva jsou ale použitelná také u starších aut, pokud odpovídají specifikacím předepsaným jejich výrobcem.
Během prezentace přišla řeč také na samostatně prodávaná aditiva. Vývoj speciální kombinace přísad pro prémiové palivo může podle OMV trvat až dva roky. Nejde přitom jen o výběr jednotlivých látek, ale také o jejich přesné množství a vzájemné působení. Přidávání dalších přípravků proto OMV do svých paliv MaxxMotion nedoporučuje. Dodatečná aditiva totiž mohou narušit poměr látek, se kterým už výsledná receptura počítá. Výrobce upozorňuje také na riziko přeaditivování, tedy příliš vysoké koncentrace přísad. Pouhé přilití čisticího přípravku navíc nezmění základní složení běžného paliva na „prémiové“.
Střídání standardních a prémiových paliv naopak problém nepředstavuje, pokud obě odpovídají požadavkům konkrétního motoru. Dlouhodobější používání prémiového paliva však podle OMV umožňuje lépe využívat jeho postupné čisticí a ochranné účinky.
Proč může být složení paliva důležité právě před zimou
Zimní období klade na pohonné hmoty poněkud odlišné požadavky. U benzinu je důležitá například těkavost, která ovlivňuje jeho odpařování a startování studeného motoru. V České republice se proto během roku mění požadované parametry prodávaných benzinů. Od 1. listopadu do 31. března platí pro zimní benzin třídy D předepsaný tlak par od 60 do 90 kPa.
Tyto požadavky se týkají i běžných paliv, takže vyšší oktanové číslo samo o sobě není podmínkou spolehlivého zimního startování. Jinou otázkou je ovšem stabilita benzinu při delším skladování. To může být důležité například pro majitele sportovních nebo historických auto a motorek, které přes zimu nejezdí a zůstávají zaparkované v garáži. Palivo totiž může postupně měnit své vlastnosti a rozhodující je mimo jiné jeho složení, doba skladování, teplotní výkyvy nebo přítomnost vlhkosti.
V této souvislosti se často řeší označení benzinů E5 a E10. Tato označení stanovují mimo jiné maximální přípustný obsah ethanolu. U E5 jde nejvýše o 5 objemových procent, u E10 o 10 objemových procent. Neznamená to však, že každý benzin musí obsahovat právě takové množství přidaného volného bioethanolu.
Vedle něj se totiž při výrobě používají také jiné kyslíkaté složky. Jednou z nich je ETBE neboli ethyl-terc-butylether, který vzniká chemickým zpracováním za využití ethanolu. Výsledná látka má ale jiné vlastnosti než samotný alkohol.
Právě ETBE používá OMV v prémiovém benzinu MaxxMotion Natural 100plus. Ten neobsahuje přidaný volný bioethanol a nese označení E5. Výhodou ETBE je mimo jiné jeho nižší schopnost přijímat vlhkost z okolního prostředí a příznivý vliv na stabilitu paliva. Podle OMV proto může být tento benzin vhodnější právě také pro auta nebo motorky, ve kterých palivo zůstává delší dobu bez pravidelné obměny.
U nafty se během zimy řeší jiný problém. Při poklesu teploty se v ní začínají vytvářet drobné krystalky parafínu, které mohou postupně omezit průchodnost palivového filtru. Pokud se filtr ucpe, motor nemusí dostávat potřebné množství paliva. Technické parametry proto rozlišují například bod zakalení CP, při kterém se začínají tvořit první krystalky, a mezní teplotu filtrovatelnosti CFPP. Druhá hodnota se stanovuje laboratorně a charakterizuje průchod paliva normovaným filtrem za nízkých teplot.
V České republice musí být od 1. prosince prodávána zimní nafta třídy F s mezní teplotou filtrovatelnosti nejvýše −20 °C. Rafinerie přitom začínají tuto zimní kvalitu dodávat už od dnešního dne, tedy od 16. listopadu, aby se včas dostala také do nádrží čerpacích stanic.
OMV u své prémiové nafty MaxxMotion Performance Diesel uvádí filtrovatelnost až do −40 °C. Tato hodnota představuje podstatně větší nízkoteplotní rezervu, ovšem stále jde o laboratorně měřený parametr. Sama o sobě nezaručuje, že každé auto při takovém mrazu nastartuje. Záleží také na technickém stavu motoru, palivového filtru a autobaterie.
Prémiová nafta OMV má podle výrobce také cetanové číslo 57, zatímco norma EN 590 požaduje nejméně 51. Cetanové číslo vyjadřuje vznětlivost motorové nafty a ovlivňuje průběh jejího spalování.
Další zajímavostí jejího složení je přítomnost HVO, tedy obnovitelné uhlovodíkové složky, kterou lze vyrábět například z použitých kuchyňských olejů a dalších odpadních surovin. Na rozdíl od klasické bionafty FAME vzniká HVO hydrogenací a svými chemickými vlastnostmi se více podobá běžné motorové naftě. Výhodou může být vyšší stabilita při skladování, příznivé spalovací vlastnosti nebo lepší odolnost proti nízkým teplotám.
Nafta z odpadu a tuků je už na 30 místech v Česku. A firmy ji tankují skoro za cenu běžné
OMV využívá HVO jako součást receptury své prémiové nafty, která nadále splňuje normu EN 590. Takové palivo je potřeba odlišovat od samostatného HVO100, pro jehož používání musí mít auto schválení od výrobce. Příměs HVO v běžné naftě splňující požadovanou normu naproti tomu nevyžaduje zvláštní povolení nad rámec schválení vozidla pro tuto naftu.
Rafinerie ve Schwechatu ale ukazuje také to, jak se může samotný způsob zpracování surovin v dalších letech měnit. Vedle tradičních rafinačních technologií zde OMV provozuje zařízení ReOil, které se zaměřuje na chemickou recyklaci obtížně recyklovatelných plastů. Nová jednotka má kapacitu až 16 000 tun plastového odpadu ročně a výslednou surovinu lze dále využívat při výrobě chemických produktů a nových plastů.
OMV se zde zároveň zabývá využitím obnovitelných složek a možnostmi výroby zeleného vodíku. Ten by mohl v některých procesech nahradit vodík vyráběný z fosilních zdrojů, který se v rafineriích používá například při odsiřování.
Pohled do Schwechatu tak připomíná, že vlastnosti benzinu nebo nafty vznikají dlouho předtím, než se palivo dostane do nádrže automobilu. Rozhoduje výběr a zpracování základních složek, jejich mísení, aditivace i následné testování. U paliv MaxxMotion se OMV zaměřuje především na dlouhodobou čistotu a ochranu motoru, stabilitu paliva a v případě nafty také na jeho zimní vlastnosti. Jak výrazně se tyto rozdíly projeví při každodenním používání, pak záleží především na konkrétním automobilu a podmínkách jeho provozu.
Zdroj: OMV, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu
Štítky: aditiva, alternativní palivo, benzín, HVO, hvo 100, HVO XTL, HVO100, MaxxMotion, nafta, omv, palivo, prémiová paliva, rafinerie Schwechat
