Letní dovolená autem má pořád své kouzlo. Do kufru se vejde víc věcí než do letadla, trasu lze přizpůsobit náladě posádky a člověk není odkázaný na odletový řád. Jenže právě v sezoně se z běžné cesty na jih, k Baltu nebo do Alp může stát zkouška trpělivosti. Stačí špatně zvolený čas odjezdu, podceněná příprava nebo slepá důvěra v navigaci a dovolená začne ještě dřív, než auto opustí Česko. Kolonou na D1, čekáním u Brna, zdržením na D2 směrem na Bratislavu, komplikací na D5 směrem do Německa nebo u některého z rozpracovaných úseků dálniční sítě.
Češi budou i letos mířit několika hlavními směry. Nejsilnější proud tradičně zamíří k Jadranu, tedy do Chorvatska, Slovinska, případně dál na Balkán. Velmi vytížené zůstanou také trasy do severní Itálie, k jezeru Garda, do Benátska, Bibione, Lignana, Jižního Tyrolska nebo Ligurie. Stále větší pozornost si získává také Polsko, ať už jde o Balt, Mazury, Tatry nebo Krakov. Každý z těchto směrů má svá slabá místa a většina problémů nevzniká až v cílové zemi, ale postupně po cestě.
„Češi nepojedou na dovolenou jednou trasou. Pojedou několika velkými proudy: k Jadranu, do Itálie, k Baltu, do Alp i na Balkán. Společné mají jedno: kdo vyráží ve chvíli, kdy vyrážejí všichni, musí počítat s tím, že dovolená může začít kolonou. Nejkratší trasa v navigaci nemusí být nejrychlejší a už vůbec ne nejpohodovější,“ říká Roman Budský, dopravní expert Platformy VIZE 0.
Největší nápor čeká cesty k Jadranu
Nejvytíženějším dovolenkovým směrem zůstane Chorvatsko. Řidiči z Prahy a středních Čech budou často volit trasu přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor a Záhřeb. Pro jižní a část západních Čech dává smysl cesta přes České Budějovice, Linz, Salzburg, Villach a Slovinsko. Morava a Slezsko mohou častěji využít směr přes Bratislavu a Maďarsko, tedy přes Letenye a Goričan k Záhřebu.
Právě na těchto tazích se v sezoně potkává několik druhů provozu najednou. Dovolenkáři, běžná víkendová doprava, kamiony, lokální provoz, uzavírky a práce na silnici. Nejhorší kombinací bývá pátek odpoledne a sobota dopoledne. V tu chvíli se může zpoždění nasčítat už v Česku, následně v Rakousku, Slovinsku i Chorvatsku.
U cest k Jadranu je potřeba počítat zejména s D1, průjezdem kolem Brna, napojením na D2, provozem ve Vídni, Grazu, Mariboru a Záhřebu. Zdržet může i most Šmejkalka na D1, práce na obchvatu Brna, křižovatka Brno-jih a další letní opravy. V Rakousku patří k nejcitlivějším místům dálnice A10 Tauern Autobahn. Jde o jednu z nejvytíženějších dovolenkových tras a o víkendech od května do září tam kapacita často nestačí. Výsledkem mohou být i hodinová zdržení.
Rizikové zůstávají také tunely, mýtnice, hraniční přechody, příjezdy k turistickým centrům a trajektům. Ve Slovinsku se komplikace často soustředí kolem Lublaně, na tazích A1 a A2 a na napojení na Chorvatsko. Tunel Karavanky sice od jara 2026 využívá novou tunelovou rouru, stará se ale následně opravuje. Řidiči by proto neměli čekat, že tím všechny kolony okamžitě zmizí. Navíc nejde o úsek, který by byl pokryt slovinskou elektronickou dálniční známkou. Průjezd tunelem Karavanky se platí zvlášť.
Zapomeňte na nudnou dálnici. Těchto 8 chorvatských silnic vám vezme dech
V Chorvatsku je potřeba počítat se špičkami na tazích A2 a A4 směrem k Záhřebu, na obchvatu Záhřebu, u mýtnic Lučko a Demerje, na dálnici A1 směrem na Zadar, Split a Makarskou i u trajektů. Chorvatský HAK průběžně upozorňuje také na zvýšený provoz u turistických center, přístavů, hraničních přechodů a v místech oprav.
Itálie, Polsko i Balkán mají vlastní slabá místa
Cesta do severní Itálie vypadá na mapě často jednoduše, ale v sezoně ji komplikuje alpský provoz. Směrem na Bibione, Lignano, Benátky nebo Udine se jezdí přes Rakousko a Tarvisio. Ke Gardě, do Jižního Tyrolska, směrem na Veronu nebo dál k Ligurii se často využívá trasa přes Německo, Innsbruck a Brenner.
Právě Brenner bude patřit mezi nejcitlivější alpské body. Na mostě Lueg na dálnici A13 je od 1. ledna 2025 standardně veden provoz jedním pruhem v každém směru, protože konstrukce mostu už vyžaduje odlehčení a probíhá výstavba nového mostu. Ve dnech silného provozu se druhý pruh otevírá jen dočasně podle speciálního dopravního režimu.
V Německu je nutné počítat s hustým letním provozem, stavební sezonou a možnými kontrolami na hranicích. ADAC pro začátek letní sezony upozorňuje na zhruba tisíc dálničních staveb v Německu a mezi zatížené tahy řadí mimo jiné A3, A5, A6, A7, A8 a A9 i koridory směrem k Rakousku a Itálii. Možné čekání při kontrolách se může týkat přechodů Suben, Walserberg, Kiefersfelden, Ludwigsdorf, Frankfurt/Oder a Forst. Pro české řidiče mířící na jih nebo západ Evropy to znamená jediné: cesta přes Německo nemusí být automaticky klidnější variantou.
Polsko může být naopak velmi lákavou alternativou k jižním mořím. Balt, Mazury nebo Krakov dávají pro řadu rodin smysl cenově i vzdáleností. Ani tady ale není rozumné čekat prázdné silnice. Z Prahy a východních Čech se nabízí směr přes Hradec Králové, D11, Jaroměř nebo Trutnov, Lubawku a polskou S3 dál na Vratislav, Štětín, Svinoústí nebo Kolobřeh. Morava a Slezsko mohou využít trasu přes Ostravu, polskou A1, Katovice, Łódź, Toruň a dál na Gdaňsk, Sopoty nebo Hel. Ze západních a severních Čech dává smysl také varianta přes Drážďany nebo Berlín na Štětín a západní část polského pobřeží.
Česká D11 zatím není dokončená až k polským hranicím. Úsek Trutnov až státní hranice s Polskem má být zprovozněn v roce 2028 a poslední část Jaroměř až Trutnov o rok později. Do té doby bude cesta k polské S3 pořád narážet na nedokončené české napojení. Zdržení mohou vznikat i kolem velkých aglomerací, hlavně u Vratislavi, Katovic, Lodže a Trojměstí, ale také na příjezdech k pobřeží. Polsko má v létě omezení jízd nákladních vozidel, což může v některých časech osobní dopravě pomoci. Zároveň to ale mění rozložení tranzitu, takže se provoz může přesouvat do jiných hodin.
Ministr Bednárik: z Prahy dojedeme k polskému Baltu po dálnici nejpozději na podzim 2029
Na Slovensko, do Maďarska nebo dál na Balkán vede nejčastěji cesta přes D1, Brno, D2 a Bratislavu. Kdo pokračuje k Balatonu, Budapešti nebo dál na jihovýchod Evropy, musí počítat s provozem na maďarských tazích M1, M7 a kolem Budapešti, případně i na okruhu M0. Při cestě mimo Schengen se navíc přidávají hranice, kde může vzniknout skutečné čekání, nejen krátké zpomalení.
Přehled hlavních dovolenkových tras
| Směr | Typické trasy z Česka | Výhody | Největší rizika |
|---|---|---|---|
| Chorvatsko a Slovinsko | Praha, Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Záhřeb, Zadar, Split nebo Dalmácie | Nejznámější dovolenková osa k Jadranu, vyhýbá se placeným rakouským tunelům Tauern, Katschberg a Karavanky | D1, Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Záhřeb, A2/A4 k Záhřebu, obchvat Záhřebu, mýtnice Lučko a Demerje, A1 na Zadar, Split a Makarskou, trajekty |
| Istrie, Kvarner a Dalmácie přes jih Čech | Praha nebo jižní Čechy, České Budějovice, Linz, Salzburg, Villach, Lublaň, Istrie, Kvarner nebo Dalmácie | Logická trasa pro jižní Čechy a část západních Čech, přímý tah na Slovinsko a Istrii | Alpský úsek, rakouská A10, tunely, mýtnice, Lublaň, slovinské A1/A2, Karavanky a napojení na Chorvatsko |
| Chorvatsko přes Maďarsko | Morava a Slezsko, Bratislava, Maďarsko, Letenye nebo Goričan, Záhřeb | Dobrá alternativa pro Moravu, Zlínsko, Olomoucko a Ostravsko, bez rakouských placených tunelů | Delší průjezd Maďarskem, možné špičky na M1 a M7, provoz kolem Budapešti podle zvolené trasy |
| Severní Itálie | Čechy, Linz, Salzburg, Villach, Tarvisio, Udine, Benátky, Bibione nebo Lignano | Klasická cesta na severní Jadran a do Benátska | Rakouské stavby, alpské tunely, mýtnice, silný provoz v severní Itálii |
| Garda, Jižní Tyrolsko, Verona a Ligurie | Praha, Plzeň, Rozvadov, Norimberk nebo Mnichov, Innsbruck, Brenner, Verona, Lago di Garda nebo dál na Ligurii | Silná trasa pro západnější část severní Itálie | D5, německé stavby, hraniční kontroly, A13 Brenner Autobahn, most Lueg, provoz kolem Mnichova a Innsbrucku |
| Polský Balt ze středních a východních Čech | Praha nebo východní Čechy, Hradec Králové, D11, Jaroměř nebo Trutnov, Lubawka, S3, Vratislav, Štětín, Svinoústí nebo Kolobřeh | Stále zajímavější cesta k západní části polského Baltu | Nedokončená D11 k polským hranicím, omezení na české straně, Vratislav, příjezdy k pobřeží |
| Východní část polského pobřeží | Morava a Slezsko, Ostrava, polská A1, Katovice, Lodž, Toruň, Gdaňsk, Sopoty nebo Hel | Nejlogičtější směr pro Ostravsko, Moravu a východní část pobřeží | Katovice, Lodž, Toruň, Trojměstí, nástupní a návratové víkendy, změny provozu kvůli omezení jízd kamionů |
| Západní Balt přes Německo | Čechy, Drážďany nebo Berlín, Štětín a pobřeží západního Polska | Použitelná alternativa hlavně ze západních a severních Čech | D5 nebo severní tahy přes Německo, německé stavby, hraniční kontroly, provoz u Berlína a Štětína |
| Slovensko, Maďarsko, Balkán | D1/D2, Brno, Bratislava, Maďarsko nebo Ostravsko přes Slovensko | Vhodné pro Slovensko, Balaton, Budapešť i část cest k Chorvatsku | D1, Brno, D2, Bratislava, M1/M7, M0 kolem Budapešti, hranice mimo Schengen |
| Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie | Praha, Plzeň, Rozvadov, Norimberk nebo Mnichov, případně Praha, Ústí nad Labem, Drážďany nebo Berlín | Silné evropské tahy, vhodné pro Alpy, Francii, sever Německa, Dánsko nebo Balt | D5, německé dálniční stavby, prázdninové špičky, kontroly na hranicích, přechody Suben, Walserberg, Kiefersfelden, Ludwigsdorf, Frankfurt/Oder a Forst |
Navigace pomůže, ale nesmí rozhodovat za řidiče
Jednou z nejčastějších chyb je víra, že nejrychlejší trasa v navigaci bude opravdu nejrychlejší. U dlouhých prázdninových cest to tak často není. Navigace umí pracovat s provozem, nehodami a uzavírkami, ale neumí za posádku vyřešit únavu, pauzy, tankování, toaletu, děti, horko ani čekání u mýtnice.
Rozumné je mít předem připravenou hlavní trasu a k ní alespoň jednu nebo dvě záložní varianty. Ne až ve chvíli, kdy auto stojí v koloně před tunelem. Řidič by si měl dopředu říct, ve kterém bodě má smysl trasu změnit a kdy je naopak lepší zůstat na hlavním tahu. Zkratky přes obce se často tváří lákavě jen na displeji. Ve skutečnosti mohou znamenat úzké silnice, lokální omezení, další kolony a zbytečné riziko.
Před cestou se vyplatí projít oficiální dopravní informace. V Česku jde o Dopravníinfo a ŘSD, v Rakousku o ASFINAG, ve Slovinsku o Promet.si a DARS, v Chorvatsku o HAK. U Itálie, Německa a Polska má smysl sledovat aktuální zprávy dopravních klubů a správců komunikací. S orientací v dálničních známkách, mýtu, kategoriích vozidel a asistenčních službách mohou pomoci také specializované informační portály, například Global Assistance.
Proč navigace někdy slibuje čas příjezdu, který se nedá dodržet
„Řidič by si měl předem říct, kudy pojede, když bude problém, a ve kterém bodě se rozhodne trasu změnit. Ne až v koloně před tunelem,“ připomíná Roman Budský.
Co zařídit před odjezdem
Druhou velkou skupinou problémů nejsou nehody ani uzavírky, ale věci, které šlo vyřešit doma. Dálniční známky, mýto, správná kategorie vozidla, doklady, pojištění, technický stav auta nebo plán přestávek. Čím delší cesta, tím víc se projeví každá drobnost.
| Co si pohlídat | Co udělat před cestou | Proč je to důležité |
| Čas odjezdu | Neplánovat odjezd na pátek odpoledne nebo sobotu dopoledne. Lepší může být čtvrtek večer po odpočinku, pátek brzy ráno, sobota později odpoledne nebo odjezd v neděli až úterý. | Právě v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne vyráží nejvíc lidí, takže se kolony tvoří nejčastěji. |
| Trasa | Mít připravenou hlavní trasu a k ní alespoň jednu nebo dvě náhradní možnosti. | Dopravní situace se může rychle změnit, hlavně u tunelů, mýtnic, hranic nebo velkých měst. |
| Dálniční známky a mýto | Elektronické dálniční známky pro Rakousko, Slovinsko, Maďarsko nebo Slovensko koupit předem. U Chorvatska a Itálie počítat s platbou na mýtnicích. | Řešení známek a plateb až po cestě zdržuje. Chybná kategorie vozidla navíc může v zahraničí znamenat pokutu. |
| Zvlášť placené úseky | Předem si ověřit tunely a další úseky, které se platí samostatně. Platí to například pro slovinský tunel Karavanky. | Některé úseky nejsou zahrnuté v běžné dálniční známce, takže je potřeba počítat s další platbou. |
| Technický stav auta | Zkontrolovat pneumatiky, tlak při plném zatížení, brzdy, provozní kapaliny, chlazení, klimatizaci, světla, stěrače a akumulátor. | Naložené auto s posádkou a zavazadly dostává na dlouhé cestě mnohem víc zabrat než při běžném ježdění. |
| Zavazadla | Těžké věci uložit co nejníž a co nejblíž k opěradlům. V kabině ani na zadním platě nenechávat volně položené tvrdé předměty. | Při prudkém brzdění nebo nehodě mohou volně položené věci vážně zranit posádku. |
| Řidič | Vyrazit odpočatý, dělat pravidelné přestávky, pít dostatek vody, nejíst těžká jídla a podle možností se za volantem střídat. | Únava je při dlouhých cestách jedním z největších rizik. Káva ani otevřené okno spánek nenahradí. |
| Doklady | Připravit občanský průkaz nebo pas, řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla, zelenou kartu, doklady dětí, evropský průkaz zdravotního pojištění, cestovní připojištění, asistenční kartu a kontakt na pojišťovnu. | Při kontrole, nehodě nebo poruše v zahraničí je důležité mít všechny potřebné doklady rychle po ruce. |
| Firemní, půjčené nebo leasingové auto | Mít písemný souhlas s užíváním vozidla, ideálně také v angličtině nebo v jazyce cílové země. | Při silniční kontrole nebo řešení nehody může tento dokument ušetřit čas i komplikace. |
| Děti a zvířata | Vzít dostatek vody, lehké jídlo, léky, nabíječky, powerbanku, hotovost, reflexní vesty pro posádku, hygienické potřeby a zábavu pro děti. Zvíře musí být bezpečně zajištěné. | Horko, únava a dlouhé čekání v koloně jsou pro děti i zvířata náročné. Zvíře navíc nesmí zůstat samo v rozpáleném autě. |
Nejhorší je jet na krev
Dovolená není závod s navigací. Odhadovaný čas dojezdu je jen orientační údaj, ne závazek. U delších tras je rozumné přičíst rezervu na tankování, jídlo, toalety, kolony, přejezd státních hranic, mýtnice, tunely, trajekt i neplánovanou pauzu. U rodin s dětmi, seniorů, karavanů nebo méně zkušených řidičů může dávat smysl přespání po cestě. Jedna noc v menším hotelu často vyjde levněji než cesta na hraně sil.
Nejrizikovější bývá kombinace dlouhého pracovního dne, večerního balení, stresu a nočního odjezdu. Noční jízda může znamenat menší provoz, ale jen tehdy, když je řidič opravdu odpočatý. Pokud opakovaně zívá, těká očima, nepamatuje si poslední kilometry nebo musí vědomě bojovat s víčky, už nejde o nepohodlí. Je to varování.
„Mikrospánek se neptá, jestli máme zaplacený apartmán už od sobotního rána. Prostě přijde,“ varuje Roman Budský.
V koloně pak pomůže hlavně klid. Udržovat odstup, nevjíždět do odstavného pruhu, vytvořit záchranářskou uličku, nevymýšlet riskantní objížďky a nepřenášet nervozitu na posádku. Kolona je nepříjemná, ale pořád je to jen zdržení. Skutečný problém začne ve chvíli, kdy se netrpělivý řidič začne chovat agresivně.
Nejlepší dovolenková trasa proto nemusí být ta nejkratší. Mnohem důležitější je cesta, po které posádka dojede v klidu, bezpečně a bez zbytečných nervů. A to se obvykle nerozhoduje až na dálnici, ale doma před odjezdem.
Zdroj: Platforma VIZE 0, adac.de, asfinag.at