Policejní honičky patří k nejnebezpečnějším situacím, které mohou na silnici vzniknout. Řidič, který se po výzvě hlídky rozhodne ujet, obvykle nejede s rozvahou. Zrychluje, riskuje na křižovatkách, projíždí protisměrem, ohrožuje chodce i ostatní řidiče a policisty staví před rozhodnutí, při němž se chyba může během několika vteřin změnit v tragédii.
Česko proto chystá výrazné zpřísnění. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc předložil návrh novely trestního zákoníku, která má zavést nový trestný čin zaměřený právě na nebezpečné ujíždění policii. Řidičům by v závažnějších případech hrozilo až tříleté vězení. Ve hře je také zákaz řízení nebo propadnutí věci, tedy možnost přijít o auto použité při takovém jednání.
Nový trestný čin má zaplnit mezeru v zákoně
Navrhovaný trestný čin má nést název maření výkonu pravomoci úřední osoby v silničním provozu. Mířit má na situace, kdy řidič úmyslně neuposlechne pokyn k zastavení motorového vozidla a následnou jízdou ohrozí život nebo zdraví jiného člověka. Ohroženým může být i policista nebo jiná úřední osoba. Návrh počítá také s případy, kdy hrozí škoda na cizím majetku nejméně ve výši jednoho milionu korun.
Dnes samotné ujíždění policii nemusí automaticky znamenat trestný čin. Pokud při něm řidič nespáchá další závažné jednání, může zůstat v přestupkové rovině. Do trestního řízení se podobné případy dostávají zejména tehdy, když řidič jede pod vlivem alkoholu nebo drog, má zákaz řízení, používá kradené auto nebo svou jízdou naplní znaky obecného ohrožení.
Právě tady vzniká problém. Část policejních honiček je velmi riskantní, ale nemusí se vejít do současných skutkových podstat. Důvodová zpráva počítá s tím, že nový paragraf by dopadl hlavně na zbylé případy, které dosud trestní právo zachycovalo jen obtížně. Typicky půjde o jízdu, při níž řidič ohrozí méně lidí, než vyžaduje trestný čin obecného ohrožení, ale jeho chování přesto není možné označit za běžný dopravní přestupek.
Až tři roky vězení a možnost přijít o auto
Základní sazba má u nového trestného činu umožnit trest až dva roky vězení, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Přísnější sazba má být od šesti měsíců do tří let odnětí svobody. Ta by se uplatnila v případech, kdy řidič při ujíždění způsobí dopravní nehodu, ublíží jinému člověku na zdraví nebo způsobí větší škodu na cizím majetku.
Tohle nejspíš ukončí policejní honičky. Hlídky budou moci vypínat ujíždějící auta na dálku
Zásadní je i majetkový rozměr návrhu. Novela počítá s tím, že v některých případech by stát mohl zasáhnout i proti vozidlu, a to i tehdy, pokud formálně nepatří přímo pachateli. Smyslem je omezit situace, kdy recidivisté nebo agresivní řidiči používají auta napsaná na jinou osobu, aby se vyhnuli tvrdším následkům.
Neznamená to, že by se každé ujíždění automaticky rovnalo zabavení auta. O takové sankci by rozhodoval soud a musely by být splněny zákonné podmínky. Přesto jde o výrazně tvrdší nástroj, než jaký dnes u řady podobných případů přichází v úvahu.
Ministerstvo odhaduje, že zavedení nového trestného činu by mohlo vést přibližně ke stovce trestních řízení ročně. Obžaloby by v prvním stupni řešily okresní soudy.
Policie řeší stovky honiček ročně
Policisté se s ujíždějícími řidiči nesetkávají výjimečně. V minulém roce podle dostupných údajů pronásledovali přes pět set řidičů, kteří neuposlechli výzvu k zastavení a nebezpečnou jízdou ohrožovali své okolí. Jiné dostupné policejní údaje mluví o 481 případech ujíždění, tedy v průměru o více než jednom takovém incidentu denně.
Velká část těchto řidičů se snaží útěkem zakrýt další problém. Často jde o jízdu pod vlivem alkoholu nebo drog, řízení přes zákaz, případně o souvislost s odcizeným vozidlem. Důvodová zpráva připouští, že přibližně v osmdesáti procentech policejních honiček je řidič následně stíhán za některý z už existujících trestných činů.
Novela proto necílí jen na samotné nezastavení. Má postihnout případy, kdy z úmyslného útěku vznikne riziko, které už svou povahou přesahuje běžnou dopravní kontrolu. Pro policisty jde o mimořádně citlivé situace. Musejí vyhodnocovat provoz, místo, rychlost ujíždějícího auta i to, zda další pronásledování nezvýší riziko pro nezúčastněné lidi.
Jak to ve skutečnosti funguje s policejními honičkami? Na Kobru 11 zapomeňte, vše má přísná pravidla
Tvrdší cesta přes majetek není v Evropě výjimkou
Debata o zabavování aut není jen českým tématem. Některé evropské státy už sáhly k tvrdším zásahům proti řidičům, kteří na silnici vědomě porušují pravidla a ohrožují okolí. Polsko od března 2024 počítá se zabavením vozidla u řidičů pod vlivem, kteří ujedou od nehody. Pokud auto patří někomu jinému, může následovat finanční sankce odpovídající hodnotě vozu.
Rakousko zase zavedlo konfiskace aut za extrémní překročení rychlosti. V nejtvrdších případech může řidič o vozidlo přijít už přímo v návaznosti na zjištěný přestupek a stát ho následně prodá.
Český návrh se pohybuje ve stejném směru. Nespoléhá pouze na hrozbu vězení, ale otevírá i otázku, zda má být auto použité k nebezpečnému jednání na silnici dál považováno jen za běžný dopravní prostředek. U řidičů, kteří opakovaně ignorují zákazy, pokyny policistů i bezpečnost ostatních, může být ztráta vozidla citelnějším trestem než samotná hrozba dalšího řízení.
Přísnější pravidla ještě nejsou hotová
Návrh je zatím v legislativním procesu. Aby se z něj stalo platné právo, musí projít standardním projednáváním a může se ještě měnit. Ministerstvo už dříve uvedlo, že po vypořádání připomínek by měl návrh zamířit na vládu. Pokud by další postup proběhl bez zásadních komplikací, účinnost se předpokládá od 1. července 2027.
Jisté už teď je, že stát chce policejní honičky posuzovat přísněji než dosud. Nejde jen o řidiče, který odmítne zastavit. Podstatné je, co jeho útěk způsobí v provozu. Pokud kvůli němu vznikne reálné ohrožení lidí, nehoda, újma na zdraví nebo vysoká škoda, nemá už jít pouze o přestupek řešený ve správním řízení. Nově by mohl následovat trestní soud, záznam v rejstříku a v krajním případě i vězení.
Zdroj: denik.cz, novinky.cz, ceskenoviny.cz