Vzpomínáte si, kdy přišla první generace Hyundai i30? Bylo to přesně před 10 lety, v roce 2007. A teď, o 10 let pozdějí tu máme už třetí generaci tohoto kompaktního modelu!

Průměrně pět let na jednu generaci není mnoho, ale segment kompaktních modelů je velmi konkurenční prostředí, ve kterém jsou karty poměrně jasně rozdány. Aby bylo možné uspět, chce to jméno anebo modely vonící novotou. Hyundai i30 nové generace si chce opět ukousnout velký koláč z trhu. Vždyť v loňském roce to byl nejprodávanější model, který nebyl škodovka.

Podaří se mu to v letošním roce také? Na to se pokusíme odpovědět v rámci redakčního testu, do kterého jsme si vzali verzi s benzínovým litrovým turbomotorem.

 

Design exteriéru

Při vnějším pohledu na předchozí a na novou generaci si lze všimnout, že změny jsou podstatné. Nová generace přidává opět několik moderních a dnes velmi oblíbených designových prvků. Tvary jsou navíc jednodušší, přímější, ne tak „kulaté“.

Z čelního pohledu vynikne zejména nízko umístěná, velká šestiúhelníková maska chladiče, kterou doplňují jednodušeji tvarovaná světla s LED technikou. Světla pro denní svícení jsou umístěna opět ve spodní části nárazníku a jsou kombinovaná s ukazateli směru. Boční pohled přišel o tu výraznou linku. Zadní část není nijak revoluční, přesto se na ní evoluční změny udály.

Troufám si říci, že nová generace nezestárne tak rychle jako ty předchozí s „fluidním designem“. Tvary jsou nyní na pohled jednodušší a rysy ostřejší.

Design interiéru

Také interiér se proměnil. Je nyní již na pohled modernější, více „uklizený“ a působí kvalitnějším dojmem. Palubní desce vévodí až 8″ displej multimédií, který se ze středového panelu přestěhoval na vrch palubní desky. Je tam ale napevno, nedá se ani zasunout ani jinak schovat. Díky takto vysoké pozici není třeba například při pohledu na navigaci tolik klopit zrak a odpoutávat pozornost od jízdy. V interiéru je také méně tlačítek, přesto jsou tu stále všechna ta, která byste tu mít chtěli. Pocitově je lepší také zpracování interiéru i použité materiály. Slabý příjem signálu mělo FM rádio, Hyundai nabízí samozřejmě také příjem digitálního vysílání.

Prostoru je v autě na předních sedadlech dostatek. Řidič i spolujezdec sedí v pohodlných sedadlech, v nichž není problém vydržet i delší cesty. Na rozdíl od nich to ale cestující na zadních sedadlech mají horší, zejména pokud měří přibližně 185 mm a více. V takovém případě nezbývá příliš mnoho místa pro nohy, ani pro hlavu. Sedáky by také mohly být delší.

A co zavazadelník? Na poměry třídy to vůbec není špatné. Vždyť základní objem je 395 litrů. Po sklopení opěradel zadních sedadel je možno zvětšit ho až na 1301 litrů.

Pohonné ústrojí

S novou generací se pod kapotu dostal nový přeplňovaný tříválec. Jde o motor označovaný jako 1.0 T-GDI, který tvoří základ nabídky. S výkonem 88 kW/120 koní a manuální šestistupňovou převodovkou jsme se přesvědčili o tom, že tento motor není špatnou volbou.

Pomineme-li fakt, že tento motor působí velmi tupým dojmem, veškeré potřeby splní beze zbytku. Zábavnost u něj nehledejte, vytáčení pro něj není úplná radost, jakákoliv gradace výkonu neexistuje a charakter nemá. Postačí ale i na svižnou jízdu, bude ale potřeba se připravit na častější řazení, aby se motor pohyboval ve svých ideálních otáčkách.

Motor je také poměrně hlučný, a to nejen při zátahu, ale také na volnoběh. Nepříjemné bylo i přenášení vibrací do kabiny. Konkurence umí litrový turbomotor přece jen o něco lépe.

A co spotřeba paliva? Dosáhli jsme na propagovaných pět litrů na 100 ujetých kilometrů? Utopie, což ostatně bývá zvykem u všech moderních automobilů. V rámci týdenního testu jsme se pohybovali kolem 7 l/100 km.

Jak jezdí?

Už první metry prozrazují pohodlné nastavení podvozku. Zadní náprava má ve všech verzích nezávislé zavěšení kol, což napomáhá komfortu i klidu při jízdě. Podvozek velmi dobře a přitom tiše tlumí nerovnosti, auto se ani příliš nenaklání. V rychleji projížděných zatáčkách má ale problémy s přenosem hmotnosti a působí nervózně. Ačkoliv se stabilizace dá vypnout – alespoň se tak tváří – přesto do řízení při ostřejší jízdě (zejména právě v sérii rychle projížděných zatáček) zasahovala a auto jistila.

Samozřejmostí je systém Start/Stop, který má šetřit palivo. Pokud byste přece jen ještě nevěděli, jak to funguje, pak vězte, že v případě, že zastavíte a budete stát například na křižovatce, motor se vypne. Po sešlápnutí spojky a zařazení se zase sám aktivuje. No, a tady se zastavíme. Zastavení auta, stání na semaforech, deaktivace motoru. Potud vše v pořádku. Nejednou se ale stalo, že motor se po zastavení deaktivoval, ale v tu chvíli už jsme sešlapávali spojku, řadili „za jedna“ a chtěli se rozjet. Motor ale zůstal deaktivovaný a bylo třeba ho nastartovat ručně.

Závěr

Nová generace Hyundai i30 přichází vcelku brzy a jde o poměrně povedené auto. S testovaným motorem 1.0 T-GDI jde však o vcelku nezábavné auto s tupým projevem agregátu, které vás ale z místa A do místa B převeze pohodlně. Kromě jisté sterility se však nové generaci Hyundai i30 při běžné jízdě nedá vytknout nic vyloženě špatného.

A co cena? Mezigeneračně vzrostla. S atmosférickým čtyřválcem 1,4 litru startuje ve výbavě Entry na 389 990 Kč, testovaný litrový turbomotor se nabízí až ve vyšší výbavě s cenou od 429 990 Kč.

 
+
Design exteriéru i interiéru Tupý motor
Pohodlný podvozek Na zadních sedadlech by mohlo být více místa
Technické údaje:
Typ vozu: Nový
Značka: Hyundai
Typ: i30
Motor: řadový tříválec
Objem válců: 998 ccm
Plnění motoru: turbodmychadlo
Palivo: benzín
Pohon: předních kol
Výkon: 88.3 kW/120 koní při 6 000 ot./min
Točivý moment: 172 Nm při 1 500 – 4 000 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h: 11.1 s
Maximální rychlost: 190 km/h
Převodovka: šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km): 5.8 / 4.6 / 5.0
Emise CO2: 105 g/km
Objem palivové nádrže: 53 litrů
Délka: 4 340 mm
Šířka: 1 795 mm
Výška: 1 455 mm
Rozvor: 2 650 mm
Pohotovostní hmotnost: 1269 – 1417 kg
Objem zavazadlového prostoru: 395 / 1301 kg
Ceník: ke stažení zde
Líbil se vám článek? Sdílejte ho s ostatními na sociálních sítích.