Na 12 místech české silniční sítě, kde se dlouhodobě hromadí střety vozidel se zvěří, byly instalovány pachové ohradníky. Generali Česká pojišťovna je ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu rozmístila po obou stranách přibližně kilometrových úseků. Během jednoho roku chce porovnat počet nehod s kontrolními lokalitami a zjistit skutečnou účinnost opatření.
Pilotní projekt navazuje na SRNA index, který Generali Česká pojišťovna společně s Centrem dopravního výzkumu zveřejňuje od roku 2019 dvakrát ročně. Jeho aktuální metodika kombinuje údaje z nehodových statistik Policie ČR se záznamy z tísňové linky 158. Na českých silnicích tak podle projektu dochází prokazatelně k více než 30 tisícům střetů se zvěří ročně.
Pojišťovna chce během sledovaného období určit, o kolik pachové ohradníky sníží počet kolizí, jaký bude jejich celospolečenský přínos a zda se jejich používání ekonomicky vyplatí. Výsledky bude vyhodnocovat proti kontrolním úsekům, na nichž pachová směs instalována nebyla. Teprve poté se má rozhodovat o případném rozšíření projektu.
Pachové ohradníky se objevily v pěti krajích
Všechny vybrané lokality patří mezi místa, kde se srážky se zvěří dlouhodobě kumulují. Ohradníky stojí u silnic prvních, druhých i třetích tříd.
Ve Středočeském kraji byly instalovány na silnici I/16 severovýchodně od Byšic v prostoru mezi Radouní a Mělnickým Vtelnem. Druhý úsek leží na silnici I/38 u Bělé pod Bezdězem na trase mezi Mladou Boleslaví a Doksy.
V Libereckém kraji se projekt týká silnice I/38 poblíž Doks, na hlavním tahu směrem k Jestřebí a České Lípě.
V Královéhradeckém kraji vzniklo pět sledovaných úseků. Nacházejí se na silnici II/324 mezi Stěžerami a Dolním Přímem, na silnici III/29827 u Blešna a rozcestí směrem na Svinary, na silnici I/36 mezi Velinami a Borohrádkem, na silnici I/16 mezi Úlibicemi a Konecchlumím a na silnici II/211 jihovýchodně od Chlumce nad Cidlinou.
V Pardubickém kraji byl vybrán úsek silnice I/37 jižně od Trhové Kamenice ve směru na Ždírec nad Doubravou.
V Jihočeském kraji jsou všechny tři lokality na silnici I/20. První se nachází u Lékařovy Lhoty v oblasti mezi Sedlcem, Pištínem a Češnovicemi, druhá jihovýchodně od Vodňan a třetí mezi Protivínem a Vodňany v okolí Radčic. Místně lze tyto části tahu popsat také jako úseky poblíž Sedlce, Libějovic a katastru Protivína.
Pachové ohradníky budou po celý rok udržovány. Pachová látka se má v pravidelných intervalech doplňovat, protože její působení postupně slábne.
Pachová bariéra není plot a zvěř může silnici dál překonat
Pachový ohradník nepředstavuje fyzickou překážku. Zvířatům neuzavírá cestu krajinou, ale má je od rizikového místa odradit prostřednictvím pachu. Použitá směs napodobuje pachy, které si může zvěř spojovat s přítomností člověka nebo predátora a s možným nebezpečím.
Barbora Horáková ze společnosti Ekoplant, která se zabývá výrobou pachových látek a jejich nosičů, vysvětluje působení ohradníků přirozenou únikovou reakcí. Silný nebo neznámý pach může zvěř vyrušit natolik, že se danému místu raději vyhne.
Pro pilotní projekt byla zvolena směs zaměřená na kopytníky. Srnčí zvěř totiž tvoří více než 80 % případů, u nichž se podařilo určit druh sraženého zvířete. Samotné nosiče pachové látky byly vybrány s ohledem na biologickou odbouratelnost, ekologickou nezávadnost a omezení dopadů na okolní přírodu.
Pachové ohradníky mají podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu největší význam na nepřehledných místech, kde se zvěř pohybuje v blízkosti vozovky a řidič má po jejím objevení málo času na reakci. Dosavadní testy založené na sledování sražených zvířat ukazují, že počet střetů mohou v některých případech snížit až o 50 %.
Jedno zvíře, jedna chyba, desítky tisíc škody. Máte ve své pojistce na auto krytí střetu se zvěří?
Účinek však není trvalý. Dostupné poznatky počítají s působením po dobu necelých dvou měsíců od aplikace. Dvouletá studie českých odborníků zveřejněná v roce 2024 rovněž zjistila, že statisticky významný účinek přetrvával sedm týdnů. Pravidelné obnovování pachové směsi je proto pro fungování opatření zásadní.
Největší přínos lze očekávat v obdobích zvýšené aktivity zvěře. Jde zejména o květen, přelom července a srpna a následně říjen a listopad.
Rozsah škod ukazují také data Generali České pojišťovny. Od října 2025 do března 2026 řešila 4528 pojistných událostí souvisejících se střetem se zvěří a vyplatila za ně 242 milionů korun. Počet případů se meziročně zvýšil o 20 %, zatímco vyplacená částka vzrostla o 38 %. Průměrná škoda již přesahovala 53 tisíc korun.
Růst výdajů na opravy pojišťovna spojuje se zdražováním práce v autoservisech, materiálu a náhradních dílů. Klienti následky střetu řešili v 55 % případů prostřednictvím havarijního pojištění a ve 45 % z připojištění střetu se zvěří.
Toto připojištění patří podle Generali České pojišťovny k jejím nejčastěji využívaným doplňkovým pojištěním. V době vydání tiskové zprávy 22. července 2026 stálo 1100 Kč ročně a nabízelo pojistný limit 100 000 Kč.
Zdroj: generaliceska.cz, staci-malo.cz, sciencedirect.com
Štítky: pachové ohradníky, srážka se zvěří, střet se zvěří, zvěř, zvěř na silnici, zvěř přes cestu