Umýt si dnes auto je jednoduché. Buď odvezete auto do ručních myček v obchodních centrech, případně využijete automatické myčky na čerpacích stanicích anebo si umyjete auto ručně sami v některém z mnoha mycích boxů, které v České republice zejména v posledních letech rostou jako houby po dešti. Nebylo tomu tak ale vždy.
V roce 1964 byla mezi Opavou a tehdy ještě obcí Poruba, která byla připojena k Ostravě, otevřena vůbec první samoobslužná myčka v Československu. Mohli jste si sem přijet umýt auto. Ovšem ne jen tak jako dnes, ale i podvozek. Tehdy totiž byla auta sice technicky jednodušší, ale bylo potřeba dělat více činností a promazávat některé jejich části – zejména na podvozku. Možná i proto tu byla pro umytí auta připravena plošina.
Vypadá to možná jednoduše, ale najet na ni tak jednoduché pro některé být nemuselo. Po najetí na plošinu se tato sklopila do roviny a z auta bylo možné vystoupit a následně ho umýt.
K umytí bylo potřeba použít korunové mince, kterých bylo podle přiložené reportáže ke kompletní očistě a údržbě auta použít 14. Podle statistik byla tehdy průměrná hrubá měsíční mzda 1 453 Kčs.
Lidé ale často myli auta hlavně na ulici, což bylo vidět i v nejednom československém filmu. Počátky českého detailingu jsme mohli pozorovat například u Miloše Kopeckého ve filmu ‚Zítra to roztočíme, drahoušku…!‘ z roku 1976. Ale pozor, dnes je mytí auta na ulici zakázáno a hrozí za to postih.