V modelové řadě mladoboleslavské automobilky nenajdete větší auto s menším motorem. S modernizací pohonných jednotek, která proběhla ještě před faceliftem, se pod kapotu octavie nastěhoval litrový tříválec. Na pozici vstupní motorizace nahradil čtyřválcovou dvanáctistovku, což minimálně v internetových diskusích vzbudilo nezměrné vášně.
Z hlediska objemu to změna zas tak zásadní nebyla, v případě prvních kusů to ale rozhodně byla změna co do kultivovanosti. Zatímco dvanáctistovka dokázala běžet skoro až neslyšně, tříválec produkoval zřetelné vibrace a charakteristickým zvukem se projevoval už na volnoběh.
Těžko hádat, v jaké fázi došlo k nápravě, ale testovaný kus na nic takového netrpěl, ba naopak. Jeho vibrace jsou naprosto minimální a výborné je také celkové odhlučnění motoru. Charakteristické tříválcové vrčení uslyšíte až ve vysokých otáčkách, jinak si tříválec jen tiše šustí a posádku nikterak neobtěžuje.
Trochu zvyku vyžadují rozjezdy. Octavia už je dost velké auto, pokud si na to při rozjezdu nedáte pozor výraznějším přidáním plynu, můžete také zůstat potupně stát v křižovatce se zhaslým motorem. Stalo se mi to sice jen jednou, ale po tolika letech to člověka stejně překvapí. Jakmile se ovšem otáčky přehoupnou přes dva tisíce, je dynamika motoru naprosto dostatečná.
Tři válce stačí, když turbo tlačí
Není to sice na žádné velké závodění, ale pohledem vstupní motorizace tomu nebylo jinak ani v případě minulých generací. Ty sice měly větší motor, ale zato atmosféricky plněný. To tříválec disponuje variabilním časováním sacích i výfukových ventilů, má vstřikovací tlak 250 barů a turbodmychadlo s plnícím tlakem 1,6 baru. Výsledkem je výkon 85 kW/115 koní a točivý moment 200 Nm.
Tyto hodnoty rozhodně neurazí, na stovku se octavia podívá za rovných deset sekund a má se rozjet až na 205 kilometrů v hodině. To nemůžu potvrdit, mně se ji totiž na německé dálnici podařilo rozhýbat až na 216 km/h. A rozhodně to nebyla rychlost, ve které by se pohybovala na hranici svých možností, auto bylo stabilní a překvapivě stále hodně tiché. S výkonem není vyloženě problém ani na okreskách, jen předjíždění musíte o něco lépe plánovat.
Limity podvozku dalece přesahují možnosti motoru, v kombinaci s nízkou pohotovostní hmotností (1246 kg) se nemusíte bát vyšších nájezdových rychlostí v zatáčkách, podvozek to zvládne. Komfort se sedmnáctipalcovými koly je slušný, na horším povrchu má ale jednoduchá zadní náprava tendence odskakovat. A chválu si nezaslouží ani odhlučnění podvozku, konkurence na tom ale není výrazně lépe.
Velkým plusem tříválcového motoru je spotřeba paliva, která není příliš vzdálená vznětovým agregátům. Plynulá jízda dokáže stlačit spotřebu na pět litrů, na německé dálnici si motor řekne o sedm litrů, vůbec nejčastěji se na palubním počítači objevovala spotřeba okolo šesti litrů. Na padesátilitrovou nádrž se tak dá bez problémů ujet přes osm set kilometrů.
Místem nešetří
Silnou stránkou octavie je bezesporu prostor. Na zadních sedadlech je spousta místa pro nohy, a také do kufru se vejde hodně zavazadel. Řečí čísel očekávejte 590 litrů, se sklopením druhé řady pak 1580 litrů. Ještě lépe je na tom pochopitelně klasický kombík, ale ani v případě liftbacku nebudete řešit, co kam dát.
Interiér je tradičně a hlavně logicky uspořádaný, všechno se nachází tam, kde to podvědomě očekáváte. Ne všechno mi ale vyhovovalo, a teď bude řeč hlavně vrcholné verzi multimediálního systému Columbus s 9,2palcovým displejem. Ten má sice pěknou, moderní grafiku i špičkové rozlišení, podporuje zrcadlení telefonu i připojení k internetu a spoustu dalších věcí, jenže postrádá tak zásadní věc, jakou je klasické kolečko k ovládání hlasitosti.
Na levé straně displeje se nachází dotykové plošky, které poslepu nenahmatáte. Jedinou útěchou je fakt, že hlasitost je možné ovládat také kolečkem na volantu. Toto řešení je paradoxně vlastní pouze nejvyšší verzi infotainmentu, osmipalcový Amundsen to má vyřešeno lépe, kolečka má hned dvě, druhé je možné použít třeba k zoomování v mapě a dalším vedlejším funkcím.
Závěr a cena
Třetí generaci octavie už příští rok vystřídá zbrusu nová generace, která se představí na sklonku letošního roku. Šuškanda říká, že bude ještě prostornější a výrazně se posune také v oblasti technologií. Ani v závěru svého životního cyklu si však octavia neuřízla ostudu, a to ani se základním tříválcovým motorem. Je to praktické, velmi dobře jezdící auto, které nemá výraznější negativa, ale také v žádné oblasti (kromě prostoru) vyloženě nevyniká. Klidnějším řidičům bude základní motor vyhovovat, protože nejede vůbec špatně, a je špičkově odhlučněný. A ti náročnější mohou pořád sáhnout po výkonnějších motorizacích, ať už je to čtyřválcová patnáctistovka nebo dvoulitr, který v případě verze RS může mít až 245 koní.
Základní cena této octavie startuje na částce 437 900 Kč, testovaný, bohatě vybavený kus, by vás vyšel minimálně na sedm set tisíc korun. Pokud se ale dokážete obejít bez věcí, jako jsou elektricky ovládaná sedadla s pamětí, velký multimediální systém nebo vyhřívaná sedadla i vzadu, dost peněz ušetříte. Momentálně také automobilka nabízí akční model Škoda Octavia Combi Tour, který stojí 439 900 Kč. Ten vychází z linie Ambition s motorem 1.0 TSI (v nabídce je ale také diesel) a má velmi slušnou základní výbavu.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Škoda
Typ:,Octavia 1.0 TSI
Motor:,řadový tříválec
Objem válců:,999 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzín
Pohon:,předních kol
Výkon:,85 kW/115 koní při 5000 – 5500 ot./min.
Točivý moment:,200 Nm při 2000 – 3500 ot./min.
Zrychlení 0-100 km/h:,10.0 s
Maximální rychlost:,205 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,5.4 – 6.5 / 4.2 – 4.3 / 4.7 – 4.9
Emise CO2:,107 – 112 g/km
Objem nádrže:,50 litrů
Délka:,4670 mm
Šířka:,1814 mm
Výška:,1461 mm
Rozvor:,2686 mm
Provozní hmotnost:,1246 kg
Objem zavazadlového prostoru:,590 / 1580 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]