test-peugeot-301

Chcete obměnit svůj vozový park? Kupte si ojeté auto. Moment, že nechcete ojeté? Pak si kupte nové! Zkusit můžete třeba Dacii Lodgy. Že nepotřebujete tak velké? Pak zkuste třeba Škodu Rapid. Ouha, ta vlastně není levná. Napadá mě tedy ještě jedna varianta. Zkuste si projet dvojčata Peugeot 301 nebo Citroen C-Elysée. Toho se lvem ve znaku jsme pro vás prověřili v klasickém redakčním testu.

Znamená v tomto případě, že levné je špatné? Nikoliv! Týdenní soužití s třistajedničkou bylo s přihlédnutím k pořizovací ceně až na výjimky příjemné. Peugeot 301 nás překvapil už při prvních jízdních dojmech s naftovou 1,6 HDI. Pro klasický redakční test jsme si ale vybrali jednašestku benzínovou.

Přečtěte si také:  Test elektromobilu Citroën ë-C4 (2021)

Jde o atmosféricky plněný čtyřválec, který nabídne řidiči výkon 85 kW/115 koní a točivý moment 150 Nm. Ve srovnání s nízkou hmotností cca 1,1 tuny působilo auto relativně svižně, zrychlení z 0 na 100 km/h se podle oficiálních tabulek odehraje za 10,3 sekundy. Dynamice by samozřejmě pomohlo spojení s šestistupňovou převodovkou, ale z hlediska nižších nákladů se musíte spokojit pouze s pěti rychlostními stupni. Nedostatek to je pouze na dálnici, kdy při předpisových 130 km/h točí motor relativně vysokých 3 500 otáček za minutu. To by až takový problém nebyl. Vadil nám spíše aerodynamický hluk i hluk nepříliš odhlučněného motoru. Pokud vám však toto všechno nebude vadit, rozhýbete auto až na 188 km/h.

test-peugeot-301-08

Velkým překvapením byla průměrná spotřeba na konci testu. S Peugeotem jsme najeli cca šest stovek kilometrů s přibližně stejným poměrem městských, okresních i dálničních jízd při rychlosti 120-130 km/h. Na palubním počítači (na displeji rádia) svítila při vracení auta cifra 6,2! Velmi příjemný údaj s přihlédnutím na papírových 6,5 litru na 100 km při kombinovaném provozu, co říkáte? Ve městě spořádá 301 podle výrobce 8,8 litru a mimo město si řekne o 5,3.

Peugeot 301 (i jeho dvojče v podobě Citroenu C-Elysée) byl vyvíjen pro západní trhy – Rusko, Turecko a podobně – takže tomu jeho stavba i provedení odpovídají. Přístrojová deska či výplně dveří nejsou jen nacvaknuty, ale jsou důkladně přišroubovány. Cestám necestám na východě odpovídá také zesílená konstrukce spíše pohodlně nastaveného podvozku, jenž tlumí nerovnosti velmi dobře a navzdory základní ceně auta startující na 220 tisících Kč nevydává ani nijak velké rázy od kol.

Přečtěte si také:  Test plug-in hybridu Škoda Octavia Combi iV (2021)

Jenže ta cena se musí přece někde projevit! Ano, projeví. Nejvíce to poznáte v interiéru a v zavazadlovém prostoru, kde jsou použity méně kvalitní materiály, které se nicméně výrobce snaží doplnit o designové prvky klavírovou černí lakovaných doplňků. Nutno dodat, že ani po několika tisících najetých kilometrů v interiéru nic nepovrzávalo. Jediné pazvuky se občas ozvaly od plata kufru. Snaha ušetřit se však projevila také na umístění ovladačů, protože ty najdete pouze na středovém tunelu a na přístrojové desce. Okna si otevřete pouze ovladači vedle řadící páky, v testované prostřední výbavě Active jsou elektricky ovládána pouze ta přední, zadní mají klasické kličky.

test-peugeot-301-25

Sedadla nabídnou překvapivě velké boční vedení, jsou ale hodně měkká a úplně jim chybí bederní opěrka. Na dlouhé cesty to není… Do práce, na nákup, na chatu a podobně však úplně stačí. Co mi ale vadilo hodně, to je sportovní volant. Nechápu (ani ve sportovních autech) proč je spodní okraj zploštělý?! Na ovládání to nepřidá, spíše naopak. V sedanu za lidovou cenu mi to přijde úplně mimo. Navíc jde nastavit pouze výškově. Chyba? Možná, ale znovu připomínám základní cenu pouhých 220 tisíc Kč…

Auto se řídí celkem příjemně, motor na povely plynového pedálu reaguje s malým zpožděním, otáčkoměr končí nezvykle pouze v 5 tisících otáčkách za minutu (i když motor točí až šest a půl), řazení pětistupňové převodovky není nepřesné, brzdy brzdí (i když jsou na zadní nápravě bubny) a má to ve standartu ESP (to ze zákona nově prodávaná auta už mít musí). Jenže ESP je moc aktivní, při jakémkoliv náznaku vybočení lehké zádě zasáhne. Navíc se nedá vypnout. Tedy, abych byl přesný, vypnout se dá, ale při překročení rychlosti 50 km/h se zase samo zapne. Znovu se ptám proč?!

V Peugeotu 301 odvezete nejen sebe, ale bez větších problémů také tři další spolucestující a 640 litrů zavazadel. Je potřeba počítat jen s tím, že stejně jako u dalších levnějších sedanů není konstrukce otevírání víka zavazadelníku schovaná nebo vyvinutá tak, aby nezasahovala do prostoru zavazadel. Kufry tak budete muset do auta skládat s vědomím tak, aby se dal zavřít a případný náklad jste si neponičili. Počítejte také s tím, že kromě šetření na čalounění víka, se šetřilo i na podlaze. Ta vypadá, jako by byla slepená ze čtvrtek, které zbyly na konci školního roku žákům základky.

Přečtěte si také:  Maličký Peugeot 106 oslavuje 30. narozeniny. Nabízel spoustu zajímavých edicí i sportovní verze

Ani teď, po delším seznámení s Peugeotem 301 nemohu říci, že by to bylo špatné auto. Je to auto, u něhož díky nízké ceně musíte počítat s pár ústupky a kompromisy. Žádný však není tak velký, abychom o autě mohli říci, že je nejen (relativně) levné (co se týká pořizovací ceny), ale že je levné (tedy špatné). S klidným svědomím mohu tento test zakončit s tím, že pokud s autem nenajezdíte tisíce kilometrů měsíčně nebo hodně dlouhé trasy (bolely by vás totiž záda), pak je to dobrá volba! Díky konstrukci a faktu, že byl vyvíjen pro ještě horší podmínky než jsou české silnice, je jeho konstrukce robustní a měl by toho opravdu hodně vydržet!

Comments are closed.