Je to už poměrně dlouhou dobu, co jsme se naposledy svezli jediným kabrioletem v nabídce německého Opelu, ale jakmile naplno vysvitlo sluníčko, nastal ten správný čas Cascadu opět otestovat. A protože s benzínovou verzí už zkušenosti máme, vybrali jsme vznětové provedení s dvoulitrovým čtyřválcem pod kapotou. Jedná se i s naftovým motorem o povedený celek nebo vznětový agregát jízdu s větrem ve vlasech pokazí? To a mnoho dalšího jsme zjišťovali v rámci redakčního testu.

Test Opel Cascada

Opel má v kategorii kabrioletů poměrně pestrou historii a dalo by se snad mluvit i o tradici. Začalo to v moderní éře (e třídě kompaktních modelů) v roce 1986 modelem Kadett Cabrio, tradice pokračovala přes Astru Cabrio. Pak ovšem přišla změna v podobě kupé-kabrioletů, postavili totiž Astru TwinTop s plechovou střechou a k tomu ještě dvoumístnou Tigru TwinTop. Nicméně kvůli některým neduhům tohoto řešení, ať už je to složitý mechanizmus, pomalé sklápění střechy a ve většině případech i dost kostrbatý design, se Opel vrací ke staré dobré klasice ve formě plátěné sklápěcí střechy.

Přestože podobnost Cascady a Astry generace „J je do očí bijící, není to Astra. Automobilka Cascadu od prvopočátku vyvíjela jako samostatný model. Prakticky všechny karosářské díly jsou unikátní. Příď se řadí mezi Astru a Insignii, kombinuje prvky obou aut, boky sázejí na originální prolisy. Návrat ke kabrioletům s plátěnou střechou Opelu přinesl velmi slušný čas na stažení, případně natažení střechy. Cascada tento poměrně složitý proces zvládá za velmi sympatických 17 sekund a to navíc i při jízdě až do 50 km/h. To jsou velmi slušné hodnoty, které nechají většinou konkurentů daleko za sebou. A jako třešnička na dortu, nemusíte ve voze sedět, ani mít nastartováno. Bude vám k tomu stačit dálkové ovládání. Nicméně tento proces je dost závislý na stavu akumulátoru a také na nepřerušované a poměrně krátké vzdálenosti od vozu. V reálném používání tak dost často uslyšíte nepříjemné zapískání, kterému následuje zastavení celého procesu. Pokud se tedy chystáte lákat dívky a sbírat obdiv okolí na proces stahování střechy, může to občas mít i opačný efekt. Bohužel se v této chvíli nemáte šanci dozvědět, kde byl problém, ani na displeji, nikde. Buďto dojdete blíže a pokračujete dalším stlačením dálkového ovládání a nebo pokud byl problém v akumulátoru, jste nuceni nasednout, nastartovat a proces dokončit. V interiéru vozu je pak dvojice tlačítek, jedno obstarává střechu, to druhé zase zatažení, případně stažení všech oken.

Pojďme se ale věnovat tomu bubákovi, který se pojí k zvláštnímu tandemu “kabriolet a vznětový agregát”. Jakmile necháte střechu nataženou, i přes přítomnost pouze látkové střechy a bezrámových oken, de facto není prostor na kritiku. Naftový čtyřválec je velmi kultivovaný, respektive Cascada je tak moc dobře odhlučněná. Pokud se v tom budeme hodně rýpat, prvních pár minut samozřejmě naftové klapání uslyšíte, ale jakmile se motor pořádně prohřeje, je ticho a klid. Děsil jsem se toho momentu, kdy stáhnu krásnou látkovou střechu a uslyším zvuk podobný tomu, který se ozývá z polí když se zemědělci přesouvají… Ale místo toho jsem se dočkal vážně příjemného překvapení. Naftový agregát rozhodně není tak hlasitý, jak bych čekal a pokud ho nebudete nesmyslně vytáčet, rozhodně vás nebude nijak obtěžovat. Jakmile se přesouváte po silnicích a ještě máte puštěné rádio, uslyšíte spíše svist turbodmychadla než cokoliv jiného. Do této chvíle jsem byl přesvědčený, že koupě naftového kabrioletu je jednoznačná automobilová vražda, nicméně musím sklopit uši a uznat, že mě vznětová Cascada vážně mile překvapila.

Test Opel Cascada (2)

S tím do jisté míry souvisí také výborná aerodynamika vozu. I se staženou střechou může být Cascada komfortní a s shovívavá k drahému účesu vaší lepší polovičky. Za splnění dvou podmínek. A těmi jsou: nainstalovaný vzduchový deflektor v úrovni druhé řady sedaček a vytažená okénka. Jakmile toto splníte, do kabrioletu i v rychlostech dalece přesahujících povolený dálniční limit fouká naprosto minimálně. Pokud s sebou vezmete ještě dvojici pasažéru, logicky musí větrná clona pryč. Dá se pak nainstalovat ještě miniaturní clonka mezi zadní sedačky, ale ta pochopitelně ve své práci nesahá ani po kotníky větší verzi. Na přední sedadlech je v rychlostech přes 100 km/h ještě stále všechno v pořádku, nicméně zadní pasažéři vám v tu chvíli budou pravděpodobně už kopat do zad. Sám jsem to vyzkoušel a mohu vám říci, že 50 km/h je taková maximální ještě snesitelná rychlost. Co se týče místa, tím, že jsou vzadu sedačky dvě, je to naprosto bez problému, sám za sebe jsem si v klidu sedl, do šířky je to naopak velmi pohodlné. Z toho pohledu zaslouží Cascada pochvalu.

Vznětový agregát o objemu dvou litrů je samozřejmě dopovaný turbodmychadlem, nabídne maximálně výkon 170 koní (125 kW) a točivý moment slušných 400 Nm. V aktuální nabídce se jedná o jediný naftový motor určený pro Cascadu a výrobce vám nedá vybrat ani v případě převodovky. Je spárován se šestistupňovým manuálem. Manuální převodovka má poměrně přesné a jasně vymezené dráhy, jedinou výtkou jsou gumovější dorazy jednotlivých stupňů a také dlouhé zpřevodování, které poměrně citelně ubírá vozu na dynamice. Celkově bych od Cascady čekal o něco agilnější jízdní projev. Nicméně je třeba si uvědomit, že v případě této verze s sebou vozíte téměř 1 900 kg. A to už je pořádná váha. Paradoxně tohle je však vlastnost, za kterou Cascadu nebudu pranýřovat. Jakmile se totiž projedete, velmi rychle zjistíte, že Cascada stejně není na svižnější svezení stavěná.

Test Opel Cascada (1)

Nechápejte mě špatně, ona je Cascada jízdně velmi solidní, ale její teritorium je zkrátka jinde. Jízdní vlastností bývají takovým slabším místem většiny kabrioletů. Tady tomu tak rozhodně není. Proti předchozí Astře TwinTop je totiž o celých 41 % tužší v krutu a o 27 % tužší v ohybu! A tady máme hlavního viníka v aféře pohotovostní hmotnost. Na jízdě je to však neskutečně znát. Cascada má opravdu velmi tuhou karoserii a nejen díky tomu poměrně ochotně reaguje na pohyby volantem a je velmi stabilní. Jenže pořád je to kabriolet a zejména při zavřené střeše se občas nějaký ten pazvuk projeví. Příplatek, který jednoznačně stojí za to, je adaptivní podvozek FlexRide. Z vašeho konta v tu chvíli sice zmizí 21 000 Kč, budou to však velmi dobře investované peníze. Nejde o sportovní režim, který nabízí, ale o režim Tour. A právě v tomto režimu se Cascada cítí nejlépe. I přes přítomnost obrovských 19” kol dokáže podvozek perfektně pohodlný a přitom jistý. Tady odvedli v Opelu vážně výbornou práci. Nejvíce se tedy Cascadu užijete při volnějším tempu, kdy se budete kochat přírodou a nebudete řešit ostré průjezdy zatáčkou ani žádné závratné rychlosti. K tomu vás přesvědčí i poměrně necitlivé řízení a poddimenzované brzdy.

Jak jsem již psal, z akustické hlediska není naftová verze rozhodně takový problém, jak bychom čekali. Velmi dobrou práci odvádí jednotka také z hlediska spotřeby. Dálniční tempo zvládne Cascada za slušných 5,7 litru na 100 ujetých kilometrů. Okresky pak bez větších obtíží zvládnete do 7 litrů. A v tu chvíli mi ta naftová verze začíná dávat smysl. Vzhledem k tomu, že se celkovým pojetí hodí Cascada na spíše klidné ježdění, proč nejezdit za pár korun?

Test Opel Cascada (3)

Interiér působí v dnešním světě dost přetlačítkovaně, nicméně to odpovídá době vzniku. Po chvíli strávené za volantem vám to vadit nebude, jen se pousmějete nad faktem, že k navigaci se dostanete celkem pěticí možných způsobů a z toho dokonce dvojicí tlačítek. Nicméně Cascada má výborně zpracovaný a slícovaný interiér, který v kombinaci s béžovými sedačkami a prošívanou koženou palubní deskou působí velmi hodnotně. Sedadla jsou v této verzi navíc vyhřívaná i ventilovaná a mají sedák, který se dá prodloužit. Sedí se v nich parádně. Se staženou střechou máte k dispozici poměrně slušných 280 litrů kufru, ale prostor je nepravidelný a nevejde se tam toho mnoho. S nataženou střechou je situace mnohem lepší. Základní objem 380 litrů se dá sklopením zadních sedadel zvětšit až na 750 litrů.

Pokud si chcete udělat radost a pokukujete po kabrioletu, Opel Cascada by ve vašem výběru rozhodně neměl chybět. Konkurentů navíc není mnoho a Cascada nabídne také zajímavou cenovku. Základní model s motorem 1.4 Turbo stojí 634 900 Kč, naftová verze v jediné výbavě Cosmo vyjde 740 900 Kč. Kvůli příplatkům se cena testovaného provedení vyšplhala na 894 900 Kč. Cascada však v takovém provedení nabízí krásný a prémiový interiér, pohledný exteriér a také slušné a pohodlné svezení, které vás nezruinuje ani po finanční stránce.

Technické údaje:
Typ vozu: Nový
Značka: Opel
Typ: Cascada
Motor: řadový čtyřválec
Objem válců: 1 956 ccm
Plnění motoru: turbodmychadlo
Palivo: nafta
Pohon: přední kola
Výkon: 125 kW/170 koní v 4 000 ot./min
Točivý moment: 400 Nm v 1 750 – 2 500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h: 10.4 s
Maximální rychlost: 212 km/h
Převodovka: šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km): 8.2 / 5.0 / 6.2
Délka: 4 760 mm
Šířka: 1 839 mm
Výška: 1 443 mm
Rozvor: 2 695 mm
Pohotovostní hmotnost: 1 850 kg
Objem zavazadlového prostoru: (280) 380 / 750 litrů
Ceník: k nahlédnutí zde