Úplně na konci roku 1982 představil Mercedes-Benz svůj nový model. Tehdy šlo o revoluci, protože to byl jeho dosud nejmenší model, předchůdce dnešní třídy C. Dostal jméno 190, kódové označení bylo W201 a pro jeho velikost se mu přezdívalo „Baby Benz“. A právě tohle auto v perfektním stavu jsme otestovali. Do testu dorazil modrý sedan z roku 1991, který neměl najeto ani 100 tisíc kilometrů.
Nejmenší model
Vývoj Baby Benzu začal už v roce 1974, tehdy i jako reakce na ropnou krizi. Protože šlo o Mercedes-Benz, musel být dokonalý. Vývoj tedy nejen trval dlouho, ale také stál obrovské peníze. Hovoří se o tom, že německou automobilku vyšel na dvě a půl miliardy tehdejších marek. Mimochodem, označení modelu sice bylo 190, ale s objemem motoru nemělo nic společného. Označení bylo navíc doplněno podle motorizace, základní benzinový dvoulitr s karburátorem byl jednoduše 190, ostatní benzinové motorizace se vstřikováním paliva nesly označení 190 E a naftové motorizace byly 190 D.
Nákladný vývoj byl nakonec u auta opravdu znát. Vždyť už tehdy bylo pro takto malé auto standardem revoluční pětiprvkové zavěšení zadních kol, pokročilé zavěšení předních kol, velký důraz byl kladen i na bezpečnost. Konstruktéři se tehdy zaměřili na vyšší ochranu cestujících při nehodách, velký důraz byl kladen na bezpečnost při srážce s přesazením, tedy třeba jen polovinou přední části auta. Posádka jej měla přežít i v rychlostech kolem 60 km/h, což bylo tehdy nevídané. Velmi dobré výsledky byly i v dalších nárazových testech. Ve výbavě navíc objevily (příplatkové) prvky jako například ABS nebo airbag.
Při představení nového Baby Benzu už mělo BMW s podobně velkým modelem několik let zkušeností, protože už prodávala řadu 3, tehdejší první generaci E21 nahradila právě v roce 1982 nová generace E30. Byla to ale úplně jiná auta, protože zatímco BMW bylo sportovní, tak Mercedes-Benz byl naopak luxusní – tichý, komfortní a po silnici spíše plul. Audi se tehdy ještě jako prémiová automobilka až tolik nevnímala a konkurence v podobě modelu Audi 80 byla také docela jiná, protože nabídla pohon všech čtyř kol (ten sice BMW mohlo mít také, ale Mercedes-Benz 190 nikoliv).
Mercedes-Benz 190 měl poháněná pouze zadní kola, přičemž se tak dělo buď přes čtyřstupňovou manuální převodovku, případně přes pětistupňovou manuální převodovku anebo jako v našem případě přes čtyřstupňový automat. Pod kapotou mohly být čtyřválcové naftové nebo benzinové motory, ale také pětiválcový nafťák nebo šestiválcový benzin. A nechybělo ani několik sportovněji laděných verzí jako byly 2,3-16 se 185 koňmi nebo pak vrcholné 2,5-16 ve verzích Evolution I a Evolution II s výrazným oplastováním a velkým křídlem, které byly homologačními speciály pro závodní auta pro okruhové závody šampionátu DTM.
Je opravdu zachovalý!
My jsme si do testu z Mototechna Classic půjčili extrémně zachovalý kousek Mercedes-Benz 190 E 2,0 s automatickou převodovkou. Šlo o kousek, který neměl najeto ani 100 tisíc kilometrů (když jsme jej vraceli, zbývalo do sta tisíc kilometrů už jen necelých tři sta kilometrů) a byl v opravdu skvělém stavu. Perfektní nebyl, protože na karoserii pár drobných provozních oděrek a škrábanců bylo a na řidičových dveřích se odlouplo čalounění, ale jinak byl exteriér i interiér prakticky nezničený. Rez na karoserii nebyla žádná a v interiéru bylo vše v perfektním stavu – od palubní desky, přes obložení dřevem až po plasty nebo čalounění sedadel.
Pod kapotou byl řadový dvoulitrový atmosférický čtyřválec (M102.962) se vstřikováním paliva, výkonem 87 kW/118 koní a točivým momentem 172 Nm. Jde o lehké auto, takže i se čtyřstupňovým automatem nemělo vůbec špatnou dynamiku a v dnešním rychlém provozu se neztratí. Technické údaje mluví o zrychlení 0–100 km/h za 11.2 sekundy a maximální rychlosti až 185 km/h.
V interiéru
Naše auto je z roku 1991 (sto devadesátka se přestala vyrábět v květnu 1993), takže jde už o jeden z pozdějších modelů. Navíc jde o auto původně pro francouzský trh, takže má originální žluté přední mlhovky (jsou to ty vnitřní paraboly v hlavních světlometech). Potěší, že kromě ABS měl ve výbavě také centrální zamykání – nikoliv však na dálku, ale musíte pěkně otočit klíčkem v zámku. A přestože je řešeno vzduchem, i po těch letech funguje.
I když jde o malé auto, které po modernizaci v roce 1988 měřilo na délku 4448 mm, na šířku 1690 mm, vysoké bylo 1375 mm (do roku 1988: 4420 mm, 1678 mm, 1390 mm) a rozvor činil 2665 mm, pocit z otevírání jeho dveří tak rozhodně nepůsobí. V redakci máme také dobový a podobně velký Renault 9 GTL (z roku 1985), který na člověka rozhodně tak bytelným dojmem nedýchne – a to ani zvenku a ani uvnitř. Zvuk i pocit z otevření a zavření dveří je úplně jiný a odpovídá době vzniku. Ostatně, bylo by divné, pokud by tomu tak naopak bylo…
Interiér u testovaného Baby Benzu korespondoval s exteriérem, byl totiž také modrý – jen v o něco tmavším odstínu. Na starých autech máme nejvíc rádi to, jak to v nich voní – tím spíš, pokud je v nich kvalitní kůže. Všechno tu je původní, dokonce i neoriginální rádio, které ale pravděpodobně není zapojené, protože nešlo spustit, a všechny ovladače fungují. Ono tady nakonec té výbavy zase tolik není… Baví nás ovšem například kolébkový přepínač v palubní desce nalevo od volantu, který slouží k aktivací zadního interiérového světla ve střeše nad hlavami zadních cestujících nebo to, že se liší nastavování vnějších zpětných zrcátek. Zatímco to řidičovo je manuální a nastavuje se páčkou přímo na dveřích, tak nastavování spolujezdcova zrcátka probíhá elektricky pomocí ovladače na středovém tunelu před voličem automatické převodovky. Měl to tak například i větší Mercedes-Benz W124 (který jsme v redakci vlastnili a objeli s ním několik setinových rallye), tedy předchůdce dnešní třídy E.
Interiér je zpracovaný opravdu skvěle a z kvalitních materiálů, protože i po těch 34 letech vypadá jako nový. A navíc se žádné pazvuky neozývají ani při jízdě. Jediné zvuky, které uslyšíte, jsou ty, kdy se vaše oblečení tře o kožené čalounění sedadel. Mercedes-Benz myslel i na komfort cestujících, takže mezi předními sedadly i na zadních sedadlech instaloval výklopné loketní opěrky. Ty jsou navíc v ideální výšce, takže pokud se o ně opřete, nebudete sedět šikmo.
Mimochodem, kaplička přístrojů nabízí standardní ukazatele jako rychloměr, otáčkoměr stav ukazatele paliva nebo teplotu vody, ale také analogové hodiny a tlak oleje. U našeho auta byl v kapličce také ještě přídavný digitální ukazatel vnější teploty.
Ono je tady zajímavých řešení mnohem víc, třeba i přední stěrač. Ano, je tu jen jeden, navíc je umístěn uprostřed a schovává se ve spodní části okna před řidičem. Mercedes-Benz toto řešení používal ještě i v „masařce“ (W210) po přelomu milénia. Stěrač je sice centrálně umístěný, ale díky mechanismu, kdy se v rámci své dráhy po skle zasune (v kolmé pozici) a vysune (směrem do krajních pozic), setře opravdu obrovskou plochu čelního skla. Pokud se navíc podíváte na páčky na tyči řízení, všimnete si, že je tu jen jedna – ta levá. Tak to mají modely s trojcípou hvězdou ve znaku dodnes, stěrače se ovládají na levé páčce s blinkry a dálkovými světly.
Za volantem
Nastartování motoru je díky vstřikování paliva jednoduché, stačí jen otočit klíčkem, počkat než se startér párkrát převalí a motor naskočí na zvýšený volnoběh. A jednoduchá je pak i samotná jízda, protože díky automatické převodovce, posilovači řízení i ABS můžete být v klidu. Naopak v klidu nebudete kdykoliv, kdy budete chtít v dnešním hustém provozu přejet z pruhu do pruhu. Zpětná zrcátka tady samozřejmě jsou (na pravé i na levé straně jsou ale jinak velká), ale není v nich úplně dobře vidět. Situaci jsme tak raději kontrolovali otočením hlavy do směru, kam jsme chtěli přejet. Naštěstí karoserie je bohatě prosklená a nemá široké střešní sloupky, takže je ven vidět krásně.
Skvělý je i výhled přes kapotu, protože jde o „opravdový“ Mercedes-Benz, který má na typické masce chladiče stojící logo trojcípé hvězdy. V každém autě, ve kterém to je, to působí uklidňujícím dojmem.
Ona uklidňujícím dojmem nakonec působí i samotná jízda. V kabině je totiž překvapivý klid – a to jak od motoru, tak i od okolního prostředí. Platí to ale jen do té chvíle, než v autě jedeme v horkém jarním počasí. Ono totiž nemá klimatizaci, takže abychom se neuvařili, otevíráme okna (přední jsou tady ovládaná elektricky).
Pak je tu také podvozek. Je to staré auto a ta dřív mívala malá kola. Nejinak je tomu i tady. Testovaný Mercedes-Benz 190 E jezdí na patnáctkách s docela vysokými pneumatikami 185/65 R15, což znamená, že spoustu nerovností pohltí samy pneumatiky. To, co už nezvládnou, pak pohltí tlumiče. A pokud mluvíme o tom, že to pohltí, tak doslova. Ten komfort, který tohle auto přiváží, je působivý a zvládá to lépe než spousta dnešních aut s velkými a těžkými koly. Navíc se od kol neozývá vůbec nic, žádné rány. Může za to právě v tomto případě ani ne 100tisícový nájezd. Překvapením byl také fakt, že řízení tady nemělo vůli.
Čtyřstupňová převodovka řadí velmi hladce, motor standardně příliš nevytáčí a snaží se ho držet v nízkých otáčkách. To sice znamená, že pokud chcete zrychlit, budete na to čekat dlouho, protože motor nemá v nízkých a ani středních otáčkách moc síly, ale řešit se to dá tzv. „kickdownen „, kdy sešlápnete plynový pedál až na zem, převodovka podřadí, motor vytočí do vysokých otáček a Baby Benz začne překvapivě slušně zrychlovat.
Na co si dát pozor?
Testovaný Mercedes-Benz 190 E (generace W201) i dnes působí elegantním, solidním a vlastně za volantem i bytelným a nezničitelným dojmem, ale při výběru ojetého kusu je třeba mít oči otevřené. Největším nepřítelem starších mercedesů je bezpochyby koroze. Ačkoliv může karoserie na první pohled působit bezchybně, problematická místa, jako jsou lemy zadních blatníků, prahy, spodky dveří, oblast pod baterií či uložení zadních ramen, často odhalí, že to tak není. Pokud můžete, podívejte se na auto zespoda a zvedněte v kabině koberečky.
Další problémy může působit vstřikovací systém Bosch KE-Jetronic. Jeho správná funkce vyžaduje přesné seřízení a těsnost, jinak motoru například na volnoběhu kolísají otáčky a ani za jízdy nemusí běžet úplně hladce.
U převodovek, ať už automatických nebo manuálních, je také třeba ověřit stav a funkčnost. Automatická převodovka potřebuje pravidelnou údržbu (výměnu oleje a filtru), jinak může začít škubat nebo prokluzovat, u manuálu zase mohou být problémy se synchrony a vytahanými lanovody řazení. Nakonec je třeba zkontrolovat i podvozek – silentbloky, kulové čepy či diferenciál.
A samozřejmě také elektrická výbava, ač původně robustně navržená, po čtyřech dekádách věku může přirozeně vykazovat známky únavy. Problémy mohou způsobovat například relé palivového čerpadla, ovládání volnoběhu nebo i centrální zamykání. To totiž musí mít k bezchybné funkčnosti (kvůli tomu, že je ovládáno podtlakem) těsné a neporušené všechny hadičky.
TIP: Prověření ojetého auta před koupí
Ověřte si ojeté auto před koupí. Prověření pomocí VIN (čísla karoserie), ale také fyzické prověření vozidla (aktuálně se slevou 200 Kč): více zde
Závěr
Pokud vás baví řídit auto a ne ho využívat jen jako dopravní prostředek pro přesun z bodu A do bodu B, pak je jízda ve starším autě parádním balzámem. Nemusí sice mít ani některé moderná vymoženosti, které se hodí (posilovač řízení, ABS, klimatizaci, …), ale dá vám naopak jízdní zážitek. V případě testovaného Baby Benzu navíc i překvapení z toho, jak bytelně a poctivě byl nejmenší model z nabídky stuttgartské automobilky vyroben. Také kvalita jízdy je překvapivá. Tohle auto je totiž komfortní a tiché a k tomu jezdí prostě „hladce“. Dynamika? Pokud motor vytočíte, není vůbec špatná, přesto vás k rychlé jízdě vůbec nic nenutí.
Navíc naše konkrétní auto bylo v opravdu skvělém stavu. Bylo na prodej v Mototechna Classic za rovných 200 tisíc korun. Než však tento test vyšel – od vrácení auta to trvalo něco přes týden -prodalo se.
Technické údaje: Mercedes-Benz 190 E 2.0 | 1991
- Motor: benzínový, řadový čtyřválec (R4), 1997 cm³, atmosférický
- Výkon: 87 kW / 118 koní při 5100 ot./min
- Točivý moment: 172 Nm při 3500 ot./min
- Převodovka: automatická 4stupňová
- Pohon: zadních kol
- Maximální rychlost: 185 km/h
- Zrychlení 0–100 km/h: 11,2 sekundy
- Objem palivové nádrže: 55 litrů
- Pohotovostní hmotnost: 1180 kg