Král je mrtev, ať žije král. Na trh přišel nový Land Rover Defender, který se rozhodl nevydat stejnou cestou jako Mercedes-Benz se svou třídou G, ale naopak postavil novou generaci ikonického Defenderu jako „off-road pro třetí tisíciletí“.
Už jsme otestovali benzinový šestiválec P400, který se nám líbil, tentokrát se nám do testu dostala o něco plebejštější verze D240. Z označení lze rozpoznat, že jde o naftový motor s výkonem 240 koní.
Čistý list papíru
Poslední Land Rover Defender předchozí generace, který navazoval na prapůvodní Land Rover Series 1, sjel z výrobního pásu počátkem roku 2016. To, že bude nová generace bylo jasné později, stejně jako to, že bude vypadat jinak. To naznačily špionážní snímky koncem roku 2018. Důvod byl jasný, Land Rover navrhl auto zcela od začátku a všechno, co jsme dosud o Defenderu věděli a znali, už neplatí.
Nová generace má samonosnou karoserii, přišla o prostorový rám, ale přesto je skelet výrazně pevnější. Všechna čtyři kola jsou nezávisle zavěšena a tlumení zajišťuje vzduchový podvozek s možností úpravy světlé výšky.
Mechanické přiřazování pohonu všech kol, případně redukční převodovky je také minulostí, tohle všechno teď zajišťuje elektronika. A jak je u Land Roverů obvyklé, je tu na to i spousta možností nastavení. Vydat se mimo silnici bude radost i pro nezkušené offroaďáky, protože jim pomůže systém ‚Terrain Response 2‘, který nastaví auto přesně na ten správný terén.
Nový Defender je obrovské auto. Leccos prozradí rozměry (délka: 5018 mm včetně rezervního kola, šířka: 2008 mm bez zrcátek, výška: 1969 mm se vzduchovým podvozkem a rozvor: 3022 mm), ale vynikne to až při přímé konfrontaci.
Moderní design s odkazy na minulost
I přesto, že nová generace vznikala na zcela novém listu papíru, i tak nese několik odkazů na původní Defender. Podívejte se třeba na „nášlapy“ v kapotě, okénka v zadní části střechy anebo i na zadní světlomety. Ty jsou sice fullLED, ale designově na předchozí auto volně navazují. Na první pohled také jasně poznáte, že tohle auto patří do rodiny Land Rover.
To interiér je úplně jiný. Nejen ve srovnání s předchůdcem, ale i ve srovnání s jakýmkoliv jiným autem, které známe. Je jednoduchý designově, technicky, ale i materiálově. To ale neznamená, že by snad byl nudný. Protože jde pořád o Defender, který býval hlavně pracovním strojem, zvolila automobilka takové materiály, které zvládnou i náročnější zacházení. Interiér mimochodem můžete klidně i vymýt i proudem vody.
Přestože se dotekovému ovládání nový Defender zcela nevyhnul, není to ten hlavní způsob, jak ho nastavovat. Dotekový je totiž jen displej multimédií, pro většinu funkcí auta však slouží soubor ovladačů pod ním. Základem jsou dva kruhové ovladače s displeji, fungující nejen pro klimatizace, ale po jejich stisknutí také pro nastavení vyhřívání nebo odvětrávání sedadel, ale po stisknutí tlačítka systému ‚Terrain Response 2‘ také pro volbu terénního režimu. Všechny tyto věci ale samozřejmě můžete ovládat i přes dotekový displej.
Posádku napříč celým autem potěší, že je všude velká spousta odkládacích přihrádek a prostorů. V autě tak s sebou můžete vozit velkou spoustu věcí, aniž by se vám válely po zemi nebo létaly ze strany na stranu v kufru. Přímo před spolujezdcem je například dlouhá přihrádka, vedoucí až za displej multimédií. Testované auto nebylo vybaveno prostředním předním sedadlem, chyběla mu tedy loketní opěrka, jež se dá sklopením opěradla tohoto sedadla vytvořit, ale kvůli tomu tu byl další velký úložný prostor. Anebo se tudy dalo projít na zadní sedadla (jen je tu otázka, proč byste to dělali…?!).
Každodenní parťák pro všechno: na silnici…
Defender se v nové generaci zbavil negativ, která měla ta předchozí, a zároveň si ponechal některá pozitiva. Tou největší změnou je to, jak se auto chová na silnici. Pokud jste v předchozím Defenderu třeba jen seděli, určitě si vybavíte, že to nebylo nic, co by se dalo nazvat pohodlným, a už vůbec ne ideálním. Řidič seděl křivě, zatímco ramena měl až na bočním okénku, tak nohy měl někde u středu auta. Mělo to své kouzlo, ale ergonomické to rozhodně nebylo.
To v novém autě je to „tak, jak to má být“. Díky opravdu velkým vnější rozměrům je i v interiéru hodně místa. Řidič teď může sedět v jedné ose s volantem a nemusí se křivit. Sedadla i volant jsou nastavitelná v mnoha směrech a najít si dobrou pozici pro řízení je otázkou chvilky. Z auta je navíc – nejen díky jeho výšce – velmi dobře vidět a posádka tak má dobrý přehled o tom, co se kolem ní děje.
Testovaný kus poháněl motor, který už z nabídky vypadl. Nese označení D240 a je to přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec. Všechna čtyři kola poháněl přes osmistupňovou automatickou převodovku 177 kW/240 koňmi a 430 Nm. Jakkoliv by to pro předchozí generaci bylo naprosto irelevantní, tak pro tu novou zmíníme, že na stovku se z místa dostane za 9 sekund a jede 188 km/h, kde ho v rozletu utne elektronický omezovač.
Motor je příjemně tichý při klidné a ustálené jízdě, pokud výrazněji přišlápnete plynový pedál, do interiéru začne jeho zvuk pronikat mnohem více. Na tak velké auto je přesto dostatečný, Defender s ním umí jezdit uspokojivě, tedy tak, aniž byste měli pocit nedostatku výkonu. Slabší motor D200, který je také v nabídce, už bych do auta ale asi nedoporučil.
Jízda jako taková je na vzduchovém podvozku, jímž byl testovaný kus vybaven, opravdu hodně pohodlná. Auto se přes nerovnosti přenáší opravdu ladně a drtivou většinu z nich zcela zamaskuje. Od volantu působí Defender poněkud těžkopádnějším dojmem a jeho rozměry i hmotnost cítíte. Trochu rozpačitý jsem byl z rozjezdů z místa, kdy převodovka nechala nejprve dlouho prokluzovat měnič, ale pak auto z místa vystřelilo – i při jemném sešlápnutí plynového pedálu. Tady by to sneslo trochu zjemnění.
Jako celek ale auto na silnici funguje velmi dobře, pokud nikam nepospícháte, užijete si nesmírně komfortního podvozku s tichým motorem. Při docela běžném ježdění můžete počítat se spotřebou paliva kolem 10 l/100 km, což na auto vážící přes 2,3 tuny není vůbec špatné.
…a mimo ni
Už jsme si řekli, že Defender není nazdobené SUV, ale velmi schopný off-road. Stálý pohon všech kol doplňují uzávěrky středového a zadního diferenciálu, ale i redukční převodovka. Je tu i elektronický systém ‚Terrain Response 2‘, pomocí něhož si nastavíte auto přesně na ten povrch, který máte pod koly a pak už jen šlapete na plyn (na brzdu nemusíte, protože si lze nastavit elektronický asistent sjíždění) a točíte volantem. Jedete po kamenech? Elektronika omezí prokluz kol na minimum, jedete naopak v blátě? Prokluzy kol jsou v takovém případě naopak žádoucí, takže je elektronika nechá více proklouznout. S každým jízdním režimem elektronika upraví chování pohonu všech kol a stabilizačního systému. Pokud chcete, můžete si nastavit i jeden terénní režim přímo podle sebe.
V nabídce jsou dva podvozky. Ten základní má klasické vinuté pružiny a tlumiče, za příplatek je možné pořídit vzduchové odpružení s možností změny světlé výšky. Základní verze má světlou výšku 226 mm, zatímco příplatkový vzduchový podvozek nabídne standardně 216 mm, ale dá se zvednout až na 291 mm. Potěší pak také fakt, že kola mohou pracovat až v 50cm dráze, což už postačí do opravdu těžkého terénu.
Kvůli vnějším rozměrům budete limitováni místy, kudy zvládnete projet, ale díky krátkým převisům toho přesto projedete hodně. Se zvednutým podvozkem do nejvyšší polohy je přední nájezdový úhel až 38°, zadní až 40° a přechodový úhel je 28°. Defender umí také brodit – a to až do 90 cm, přičemž hladinu vody, v níž se pohybujete, ukazuje na displeji multimédií. Tam může promítat také kamerový systém, který „vidí pod auto“. Přední kamera si načte obraz dopředu a ten pak promítá dál, abyste věděli, co máte pod autem a nezničili ho třeba o kámen. Samozřejmostí je i panoramatický pohled kolem auta tak, abyste se nemuseli neustále vyklánět a kontrolovat větve nebo kameny. To navíc oceníte i při parkování ve městě.
I v terénu je prvkem, který si zaslouží chvalozpěv, vzduchový podvozek, protože to, co dokáže utlumit, je neskutečné. Díry, prohlubně, vyjeté koleje, ale i nerovnosti pod koly mizí s takovou jistotou, až se tomu nechce věřit. Však se na kousek polní cesty podívejte sami.
https://www.instagram.com/p/CGZsLx5HNta/
Závěr a cena
Land Rover chtěl postavit nový Defender jako off-road pro třetí tisíciletí. Povedlo se mu to? Podle nás ano. Jde o auto, které svými schopnostmi přesvědčí na silnici, kde to předchozí generace neuměla, ale i v terénu, kde naopak předchozí generace excelovala. V tomhle autě najdete komplexní balíček schopností. To si vyzkoušíte ve chvíli, kdy se rozjedete, ale ještě předtím musíte do auta nastoupit.
Proč o tom píšu? Ono je totiž hodně vysoké a i přesto, že má „nastupovací/vystupovací mód“, kdy se vzduchový podvozek automaticky zcela vyfoukne, i tak zůstane poměrně vysoko. U řidiče navíc není žádné madlo, za které by se dalo chytit. Na silnici to ještě vyřešit jde, ale mnohem složitější to bude v nějakém těžším terénu.
Aktuálně jsou v nabídce dvě provedení Land Roveru Defender, liší se rozvorem. Vybírat můžete buď z toho, který jsme testovali (110) s cenou od 1 345 399 Kč, anebo můžete sáhnout po kratším, třídveřovém provedení (90) za 1 495 923. Přijít má ještě jedna varianta, která bude naopak delší (130).
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Land Rover
Typ:,Defender 110 D240
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1998 ccm
Plnění motoru:,přeplňování turbodmychadlem
Palivo:,nafta
Pohon:,všech kol
Výkon:,177 kW/240 koní při 4000 ot./min.
Točivý moment:,430 Nm při 1400 ot./min
Zrychlení 0–100 km/h:,9.1 s
Maximální rychlost:,188 km/h
Převodovka:,osmistupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.6
Objem nádrže:,90 litrů
Délka:,5018 mm
Šířka:,1996 mm
Výška:,1967 mm
Rozvor:,3022 mm
Pohotovostní hmotnost:,2323 kg
Objem zavazadlového prostoru:,743 / 1828 litrů
[/table]