Kromě obyčejných a sportovních aut nebo SUVéček našimi testy projdou také automobily, které nemají za úkol oslovit běžné zákazníky pošilhávající po hatchbacku nižší střední třídy nebo manažery hledající tu správnou limuzínu. Občas vám přineseme test takového auta, které má cílovou skupinu spíše “mimo město a tam, kde je potřeba převážet náklad”. A jedním takovým je i novinka na českém trhu – pracovní pick-up Isuzu D-MAX.

Na českém trhu se Isuzu D-MAX nabízí ve třech provedeních karoserie. Základem je Single Cab pro dva cestující, prostřední variantou je Space Cab, jenž nabídne prodlouženou kabinu, 2+2 nouzová místa a dveře otevírající se proti sobě a vrcholem nabídky je Double Cab. To je plnohodnotně čtyřmístné provedení včetně čtveřice samostatných dveří. Nabídne však nejmenší nákladový prostor (Single Cab: 2 305 mm délka x 1 570 mm šířka, Space Cab: 1 795 x 1 530, Double Cab: 1 485 x 1 530).

Pro test jsme si vybrali provedení Space Cab. Dostali jsme auto s automatickou pětistupňovou převodovkou spojenou s jediným motorem v nabídce, kterým je dvěma turbodmychadly přeplňovaný naftový čtyřválec o objemu 2,5 litru. Motor poskytne výkon 120 kW/163 koní a točivý moment 450 Nm již mezi 1 400 a 2 000 ot./min. S tím dokáže D-MAX uhánět maximální rychlostí až 180 km/h. Ideální dálniční rychlost se nám však zdá kolem 120-140 km/h, po pravdě jsme víc ani nezkoušeli… Spotřebu paliva výrobce udává 10,1/7,3/8,4 litrů na 100 km, my jsme na konci testu na palubním počítači odečetli hodnotu  9,2 litru na 100 km.

Isuzu D-MAX je opravdový kus auta. Na výšku měří 1 790 mm, na šířku 1 860 mm a na délku úctyhodných 5 295 mm. Musí vám tedy být jasné, že pohyb a zejména parkování po městě je celkem problém. I když byste úplně klidně mohli po celodenní práci v lomu  a odvážení kamenů na korbě, která uveze až 980 kg, auto opláchnout a vyrazit do víru velkoměsta divadelní představení a neudělali byste si ostudu, radši si vezměte manželčino auto. Na jedno parkovací místo se s D-MAXem nevejdete. A když už jo, pak se připravte na to, že budete řádně opocení z parkování. Auto je vysoké, rozměry obří a moderní vymoženosti jako parkovací senzory nebo dokonce parkovací kameru tady nenajdete (při práci nejsou potřeba a do města je zbytečné si tohle auto kupovat). Při couvání tak přes korbu neuvidíte, kde autu za vámi končí zadek, což se ještě v případě kombi nebo hatchbacku dá odhadnout podle střechy, ale ani neuvidíte, kde mu začíná předek.

I když jde napohled o “civilní” auto, nenechte se zmást. Isuzu je duší nevychovaný vesničan, který se oblékl do dobře padnoucího obleku. Nesmí však “promluvit” nebo v našem případě spíše jezdit po nekvalitních silnicích. Tam totiž poznáte to, že karoserie je přidělaná k rámu, a že zadek je neklidný a uskakuje. Je to jednoduché, na zadní nápravě není téměř žádná hmotnost (pokud auto nenaložíte) a listová pera toho moc nezachrání. Pokud jedete po kvalitní silnici, kterých ale v ČR moc není, pak se auto chová klidně.

D-MAX se (kromě základního provedení Single Cab) nabízí výhradně s pohonem všech kol ovládaným otočným ovladačem vedle ruční brzdy. Základem je pohon 2H. V tomto módu jsou poháněna pouze zadní kola. To může být na mokré silnici celkem problém. Naftový motor má točivého momentu na rozdávání, takže se připravte na neustále problikávání oranžové kontrolky stabilizačního systému. Řešením je přepnutí ovladače do polohy 4H, která přiřadí také pohon přední nápravy. Poslední variantou je 4L, která jak už název napovídá, zařadí redukční převod. Je škoda, že je to jediná terénní vymoženost, kterou Isuzu D-MAX nabídne. Uzávěrky diferenciálů nehledejte.

Po praktické terénní zkoušce ve vojenském prostoru v Brdech to však ale není až zase takový problém. I když bylo po dešti, terén byl plný bahna a hlubokých louží, nikde jsme nezapadli a vše vyjeli. Je však potřeba říci, že jsme vybírali takovou cestu, u které jsme věděli, že tam nečeká žádné nemilé překvapení. Trochu nešikovný je v terénu dlouhý převis zadní části karoserie, který dovolí nájezdový úhel pouze 22°. V praxi se tato hodnota projevila jako nedostatečná, když jsme ztratili plast pod registrační značkou včetné jí samotné. Nacvakávací plast je sice dobré řešení proti úplnému zničení, ale na svém místě nedrží. Elegantně by to mohla vyřešit montáž tažného zařízení, která sice nájezdový úhel ještě zmenší, ale auto se opře o ni a RZ nejspíše neztratíte. Nájezdový úhel přední nápravy je 30° a přejezdový úhel výrobce udává 22°.

V rozbahněném terénu byla také jasně cítit nevýhoda pick upů – lehká záď. Ta se nám při šikmých sjezdech z kopce sunula napřed a ABS nebylo schopno bubnové brzdy zkrotit. Také výjezdy občas znamenaly spolehnout se více na přední nápravu.

Isuzu D-MAX není auto na dlouhé cesty. Na dálnicích je uskákané a sedadla nejsou nijak pohodlná. Naopak mimo silnici se auto cítí jako ryba ve vodě a právě tam sedadla oceníte. Nejsou ani měkká ani tvrdá a vůbec vám nebude vadit, že boční vedení jim téměř chybí.

Pokud potřebujete pracovní pick up, určitě Isuzu D-MAX zahrňte do svých kandidátů. Nenabídne sice tak příjemnou jízdu po silnici jako někteří jeho konkurenti, ale mimo silnici, v terénu či jako neocenitelný pracant se neztratí. Hodnota maximálního zatížení korby je 980 kg, maximální přípustná celková hmotnost auta je 3 000 kg a maximální přípustná hmotnost jízdní soupravy je 6 000 kg. A to je dost!

Navíc Isuzu D-MAX dokáže překvapit velmi příznivou cenou, která úplně základním modelem s pohonem zadní nápravy začíná 556 000 Kč s DPH. To však nedoporučujeme a spíše radíme připlatit si 80 000 Kč s DPH za “čtyřkolku”, u testované verze Space Cab Custom AT zaplatíte minimálně základních 843 400 Kč s DPH, připlácí se pouze za metalický lak.

Ceník je ke stažení TADY.

-PS-