Test Chevrolet Malibu: Velká neznámá…

Autor: Pavel Srp - 2. 12. 2012


Chevrolet před necelým rokem přišel s novou vlajkovou lodí a pojmenoval ji Malibu. Při troše fantazie v tvarech karoserie zpozorujete odkaz na sportovnější Camaro – jde především o tvar zadních světlometů a budíků. Motory sice výkonem Camaru nesahají ani po kotníky, ale Malibu ho do kapsy hravě strčí cenou – stejně jako většinu svých soupeřů.

Cenou dneska netradičně také začneme. Už základní výbava LT+ je hodně bohatá a nabídne například přední mlhovky, přední sedadla elektricky nastavitelná s bederní opěrkou, 17″ litá kola, automatickou klimatizaci, rádio s přehrávačem CD a MP3 + AUX-in a USB nebo třeba zadní parkovací senzory. Na výběr je pouze s naftovou motorizací a manuální převodovkou za cenu od 549 900 Kč.

Vyšší a zároveň testovaná výbava LTZ nabídne navíc například 18” kola, bixenonové přední světlomety (bohužel neadaptivní), kožená a vyhřívaná (přední) sedadla, automatickou dvouzónovou klimatizaci, lepší audio systém se 7″ dotykovou obrazovkou a tajným odkládacím prostorem. Navíc máte na výběr ze dvou motorizací – benzínového čtyřválce 2,4 l (123 kW/167 koní) spojeného výhradně s automatem (6°) nebo, jako v našem případě, naftového dvoulitru. Ten může pohánět přední kola pomocí šestistupňového automatu nebo šestistupňového manuálu (opět náš případ).

Vzhledem k tomu, že ve výbavě LTZ je již téměř vše potřebné (a dokonce i to nepotřebné :) ), co byste mohli za volantem v autě této velikosti a třídy potřebovat, v položkách příplatkové výbavy toho již moc nenaleznete. Zbývá metalíza za 12 500 Kč, navigace za slušných 23 tisíc Kč, střešní okno za 13 500 Kč nebo bezklíčkový vstup a start (i když klíč zůstane standardní sklápěcí beze změn) za 5 tisíc Kč. Ceníková cena tedy ani v maximální možné výbavě nikdy nepřeleze 700 tisíc Kč, což je, podle mého názoru, za tak vybavené a velké auto velmi dobrá nabídka!

test-chevrolet-malibu-08

U designu se standartně moc nezastavuji, ale u Malibu udělám výjimku. Jde o auto, které musí zaujmout po celém světě – tedy velkými auty zhýčkané američany, ale i konzervativnější evropany, zbytek světa samozřejmě nevyjímaje. Karoserie je vcelku povedená, nemá žádné zbytečné kudrlinky, prolisy nebo výlisky, a možná i díky tomu působí luxusním dojmem. Délka 4 865 mm, šířka (se zrcátky) 2 131 mm a výška 1 465 mm nám dává vědět, že jde o kus auta – je dokonce delší než Škoda Superb. Své rozměry vás při jízdě nebude obtěžovat a kromě horšího výhledu vzad přes vysoko umístěné víko zavazdelníku je karoserie k řidiči user friendly.

Také interiér působí přehledně, použité materiály hodnotně a nebude vás obtěžovat spousta tlačítek. Přes celou šíři palubní desky se táhnou výdechy ventilace doplněné o decentní chromovou lištičku, která se po setmění ukáže v celé své kráse. Schovává totiž decentní modré ambientní osvětlení. Stejnou barvu má i podsvícení budíků nebo klik na otevírání dveří. Naopak zelená dioda osvětlující startovací tlačítko ve tmě nepříjemně oslňuje, i když pouze při otočení volantem.

Velmi zvláštní je zvuková signalizace parkovacích asistentů, nezapnutého bezpečnostního pásu, blinkrů a podobně. Umí totiž vydávat zvuky pouze jedné akce. Co to znamená? Když se nepřipoutáte, Malibu vás na to zvukovým signálem upozorní, ale při parkování už nebudou parkovací čidla signalizovat vzdálenost od překážky (bohužel nezobrazují se ani graficky), stejná scéna se bude opakovat při přepínání rádia či zapnutí blinkru a podobně.

Podvozek je nastaven celkem tvrdě. Není to však nic, co by vás mělo výrazněji obtěžovat. Narozdíl od posilovače řízení. Marně vzpomínám, které z dnešních aut s elektromechanickými posilovači se svým řidičem komunikuje, z doslechu (bohužel ne z vlastní zkušenosti) jde ale asi pouze o poslední generaci Porsche 911. Všechna ostatní auta posilovač řízení používají k tomu, aby otočení volantem proběhlo hladce a bez námahy, ale mnohdy nedokáží prozradit, jakým směrem či jak moc jsou natočena přední kola. Omluvou Chevroletu Malibu budiž to, že není primárně určeno na řezání zatáček, ale spíše na přesun z jednání a na jednání. A to mu jde dobře.

test-chevrolet-malibu-22

Jízda jako taková je příjemná. Nic vás nerozptyluje, nic vás neobtěžuje. Naftový motor o objemu dvou litrů s výkonem 118 kW/160 koní a s 350 Nm točivého momentu má dostatek síly. Zrychlení z klidu na 100 km/h zvládne za 9,3 sekundy a rychlostní maximum leží na cifře 213 km/h. To v praxi postačuje i pro hodně svižné přesuny na služební cesty, na pracovní oběď, za milenkami… No, a nebo třeba na chatu… To vše s reálnou spotřebou lehce přes 6 litrů v kombinovaném provozu. Výrobce sice udává 5,1 litrů (město 6,6 l, mimo 4,2 l) na 100 km, ale jak jsme už zvyklí, je to hodně optimistická hodnota. Ale ani těch 6 litrů mi v případě tak velkého auta a hmotnosti cca 1,7 tuny nepřijde jako hodně. Milé překvapení…

Chevrolet Malibu je velká neznámá. České zastoupení autmobilky ho však po příchodu na trh nijak nepropagovalo, takže spousta lidí ani neví, že takové auto existuje. Vlastně jsem ho na silnici ještě nepotkal. A to je škoda, protože ve srovnání se svými konkurenty, jakými jsou například Kia Optima, Ford Mondeo, Volkswagen Passat, Škoda Superb, Suzuki Kizashi, Hyundai i40 a další, rozhodně má co nabídnout.

Přiznám se, že jsem při pohledu do ceníku čekal, že pořizovací cena se v poměru s nabízenou výbavou musí někde projevit, ale až na takřka zanedbatelné drobnosti jsem na autě výraznější chyby nenašel. Já bych si Malibu klidně koupil…

Štítky: , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru