Stačí jedno zúžení, konec jízdního pruhu nebo práce na silnici a začínají se tvořit kolony. Ne vždy proto, že by se místem nedalo dobře projet. Často stačí, aby se řidiči špatně pochopili, zařadili se příliš brzy, nepustili auto z končícího pruhu nebo si naopak začali své místo vynucovat. Právě pro podobné situace existuje pravidlo zipu, aby se toto nedělo.
Na první pohled jde o jednoduchou věc. Auta z obou pruhů se mají do jednoho proudu řadit střídavě po jednom, přesně jako fungují zuby na zipu. Jenže na českých silnicích to pořád nefunguje. Řidič, který využije končící pruh až k místu zúžení, bývá často považován za někoho, kdo se snaží bezohledně předjet kolonu. Ve skutečnosti je ale přesně takové chování správné, protože řidič tím zbytečně neprodlužuje kolonu.
Nejde o předbíhání kolony
Jednou z nejčastějších chyb je totiž příliš brzké zařazení do průběžného pruhu, tedy do toho, který nekončí, ale pokračuje. Řidiči se totiž někdy snaží být „ohleduplní“, a tak se zařadí dlouho před místem, kde jejich pruh skutečně končí. Výsledek ale bývá opačný. Jeden pruh zůstane skoro prázdný, druhý se začne ucpávat a kolona se zbytečně prodlouží.
Smyslem střídavého řazení je využít oba jízdní pruhy až k místu, kde se počet pruhů snižuje, tedy tak, aby byly oba pruhy plné. Teprve tam mají auta plynule přejíždět do pokračujícího pruhu, vždy střídavě po jednom.
Důležité je, aby řidiči v obou pruzích srovnali rychlost a vytvořili si mezi sebou dostatek prostoru. Když auta do zúžení dojíždějí prudce, bez rozestupů a bez ochoty spolupracovat, stačí jediný nervózní manévr a plynulost je pryč. Následuje brzdění, zastavování a často i zbytečné konflikty.
Neplatí to ale v případě, kdy se z jednoho jízdního pruhu stává například pruh odbočovací.
„Levoproudaři“ porušují zákon. Policie nám poradila, jak na ně: Problikněte je dálkovými světlomety
Značka zipu být nemusí
Další rozšířený omyl se týká dopravní značky IP 29, tedy značky „Střídavé řazení“ (viz foto výše). Někteří řidiči se domnívají, že pravidlo zipu platí jen tam, kde je tato značka umístěna. Tak to ale není.
Dopravní značka IP 29 místo střídavého řazení pouze zdůrazňuje. Samotná povinnost vychází ze zákona o silničním provozu. Pokud při souběžné jízdě jeden z průběžných pruhů přestane být průběžný, mají řidiči v pokračujícím pruhu umožnit vozidlům z končícího pruhu zařazení tak, aby se auta řadila střídavě po jednom.
Řidič z končícího pruhu se ale ani v takové situaci nesmí chovat bezohledně. Při přejíždění do jiného pruhu musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče v pruhu, do kterého přejíždí. Zipování tedy není pozvánkou k tomu, aby se někdo tlačil do mezery za každou cenu.
Největší chyby vznikají z nervozity
Provoz před zúžením často nekomplikuje samotné omezení, ale právě hlavně chování řidičů. Mezi nejčastější chyby patří nesrovnaná rychlost v obou pruzích, přejíždění z pruhu do pruhu, nevytváření mezer pro auta z končícího pruhu i snaha zařadit se příliš brzy. Problémem je také zastavení v místě, kde by auta měla ještě plynule jet, nebo vynucování si zařazení.
Řidiči v průběžném pruhu by měli počítat s tím, že auta z končícího pruhu mají prostor pro střídavé zařazení. Naopak řidiči v končícím pruhu by neměli očekávat, že si mohou vynutit přednost prudkým najetím do mezery. Správné zipování stojí na plynulosti, předvídání a určité dávce tolerance.
Tohle je 5 řidičských zlozvyků, které ničí nervy řidičů a zhoršují bezpečnost na silnicích
Pokud někdo v pokračujícím pruhu záměrně zavře mezeru, není rozumné se o zařazení „prát“. Zákon sice střídavé řazení zná, ale náraz do boku auta nebo hádka u zúžení nikomu nepomůže. Právě naopak. Vytvoří ještě větší kolonu. Bezpečnější je ubrat, sledovat provoz kolem sebe a zařadit se do další vhodné mezery.
Když řidiči spolupracují, kolona nemusí vůbec zastavit
Správně provedený zip dokáže provoz zklidnit. Auta v obou pruzích zpomalí, srovnají rychlost, vytvoří si rozestupy a u samotného zúžení se zařadí jedno po druhém. Když se vše podaří, kolona se nemusí zastavit vůbec, jen plynule projede omezením nižší rychlostí.
Na dálnicích a rychlejších silnicích je proto vhodné zvolnit už ve chvíli, kdy se řidič o zúžení dozví. Prudké dobrzdění těsně před překážkou jen zvyšuje riziko řetězové reakce. Plynulé zpomalení je lepší pro propustnost, spotřebu paliva, brzdy i nervy všech okolo.
Pravidlo zipu není otázkou laskavosti ani soutěží o to, kdo bude v koloně o jedno auto dřív. Je to způsob, jak využít kapacitu silnice a projet zúžením bez zbytečného zastavování. Stačí, aby řidiči přijeli k místu omezení v obou pruzích, nechali si prostor a respektovali jednoduché pořadí. Jedno auto z jednoho pruhu, jedno auto z druhého.
Zdroj: bezpecnecesty.cz, besip.gov.cz