Většina automobilek má v nabídce nějaký rychlý nebo sportovní model. Škoda není výjimkou a její modely RS mají dlouhou, více než 40letou historii. Nejnovějším přírůstkem je čtvrtá generace modelu Octavia RS, se kterou jsme se včera svezli. A přidali jsme k tomu i generaci první.
Škoda používá označení RS už 46 let
Označení RS pro rychlé modely české automobilky nepřišlo s první generací modelu Octavia, ta ho jen po letech obnovila. RS totiž automobilka poprvé použila už v roce 1974. Tehdy vznikly závodní speciály Škoda 180 RS a Škoda 200 RS. Byly to ale ostré závodní vozy a vznikly pouze tři automobily (jeden vůz 180 RS, dva vozy 200 RS).
O rok později se objevuje legendární Škoda 130 RS, i v tomto případě však šlo pouze o závodní automobil. Vznikl jak ve verzi pro rally, tak i pro okruhy. O pohon se staral vzadu umístěný 1,3litrový čtyřválec se dvěma karburátory Weber, osmikanálovou hlavou a mazáním se suchou skříní. Jeho výkon byl 103 kW/140 koní a poháněl zadní kola. Podle zpřevodování dosahoval závoďák maximální rychlosti až 220 km/h.
Pak se ovšem písmena RS z nabídky ztratila a vrátila se až s první novodobou generací modelu Octavia v roce 2005. Od té doby dostaly znáčky RS i další modely, objevily na první a druhé generaci Fabie, na Kodiaqu a RS verzi dostane i elektromobil Enyaq iV.
Více o historii označení RS u škodovky se dočtete v tomto článku z roku 2014:
Historie Škoda Octavia RS
Nejbohatší historii verzí RS má bestseller mladoboleslavské značky. Octavia RS už vyjela ve čtyřech generacích. Ta první přijela až v roce 2000 ve verzi po faceliftu a vyráběla se do roku 2005. V nabídce byla jak s karoserií liftback, tak i jako praktičtější kombík.
Co se pohonného ústrojí týká, bylo to jednoduché – jeden motor, jedna převodovka a pohon pouze předních kol. Pod kapotou byl turbodmychadlem přeplňovaný benzinový čtyřválec s objemem 1,8 litru, výkonem 132 kW/180 koní a točivým momentem 235 Nm. Ten byl kombinován s pětistupňovou manuální převodovkou. Zrychlení z 0 na 100 km/h bylo za 7,9 sekundy, maximální rychlost až 235 km/h.
Druhá generace Octavie RS přijíždí hned v roce 2005 a přináší novinku v podobě možnosti volby mezi benzinovou a naftovou verzí. V obou případech šlo o dvoulitrové motory, ale s rozdílným výkonem. Benzinová Octavia RS nabízela 147 kW/200 koní, ta naftová 125 kW/170 koní. Novinkou byla také možnost výběru manuální nebo dvouspojkové převodovky DSG. Výroba skončila v roce 2013.
V tomtéž roce přijíždí další, už třetí generace Octavie RS a i v tomto případě šlo o model, který rozšířil nabídku pohonného ústrojí. K tradičnímu pohonu předních kol totiž přidává pohon všech kol pro naftový motor. Výběr mezi benzinovým a naftovým motorem, stejně jako mezi manuální a dvouspojkovou převodovkou, zůstává.
Srovnávací test: tři generace Škoda Octavia RS Combi – foto + video
Třetí generace přinesla také nejrozmanitější výkonové portfolio, protože v případě benzinových modelů se pohybovala od 162 kW/220 koní, přes 169 kW/230 koní až po 180 kW/245 koní. Výkony motoru byly závislé na rocích výroby. Před faceliftem byly verze se 162 kW a 169 kW pro provedení Octavia RS 230, po faceliftu to bylo 169 kW a 180 kW nejprve jako RS 245, pak i pro „obyčejné“ RS. Naftová verze začala i zůstala u 135 kW/184 koní.
A letošní rok je ve znamení čtvrté generace, která opět přináší další novinku v nabídce pohonného ústrojí. A ta je větší než kdy předtím, protože ke klasickým motorizacím s vnitřním spalováním přidává plug-in hybrid Škoda Octavia RS iV s výkonem na chlup stejným jako má benzinová verze: 180 kW/245 koní (400 Nm). Kombinuje spalovací zážehovou čtrnáctistovku s elektromotorem a její test si už u nás můžete přečíst.
Nechybí ale ani benzinové a naftové verze. Obě mají pod kapotou stále dvoulitrové motory (benzin: 180 kW/245 koní a 370 Nm; nafta: 147 kW/200 koní a 400 Nm). Benzinové RS je možné kombinovat s manuální převodovkou nebo s DSG, ale vždy s pohonem předních kol, zatímco naftové RS dostane vždy DSG, ale na výběr je mezi pohonem předních kol a všech kol.
Pěkně od začátku: první generace Octavia RS
Škoda uspořádala tento týden první jízdy pro novináře, kde nám představila Octavie RS s konvenčními spalovacími motory, ale ke svezení nám dala i kombík první generace. A právě tam vedly naše kroky hned na začátek. Zajímalo nás, jak moc se za ty dvě dekády sportovní model proměnil.
První generace Octavie je auto, které – ačkoliv ho na silnicích vídáme prakticky neustále – stárne pomalu. Jeho nadčasové tvary vypadají hezky i po letech. Designových odlišností RS od běžných Octavií mnoho není, omezily se v podstatě jen na nový přední nárazník, jiná kola, výřez v zadním nárazníku na výfuk a křidélko nebo spoiler na páté dveře podle toho, jestli jste měli liftback nebo kombík.
Uvnitř to bylo podobně decentní. Tady byly budíky se specifickým designem, řadicí páka s logem RS, sedadla s dvoubarevným čalounění a výrazným bočním vedením a pár dalších detailů.
Po usednutí na sedadlo řidiče mě překvapilo, že se tu sedí docela vysoko, zkouším výškově sedadlo nastavit níže, ale už to nejde. Řadicí páka je naopak docela nízko, v dnešní Octavii se sedí o poznání lépe. V čem ale první generace vyniká, to je jednoduchost ovládání klimatizace i další výbavy. Na všechno tu jsou mechanická tlačítka, ale přitom je interiér stále „čistý“. Pro změnu teploty nemusíte ťukat na displej, ale prostě stisknete tlačítko na displeji.
Tohle auto už mělo sklopný klíček, bylo to jedno z těch prvních, o bezklíčovém startování si v té době můžeme nechat jen zdát. Zasouváme klíček do spínací skříňky a otáčíme s ním. K životu se za pěkného, ale tichého zvuku probouzí benzinový čtyřválec. Nelze to asi úplně správně popsat, ale zvuk motoru je v první Octavii RS radostnější než v té poslední. Je syrovější, hutnější a to i přesto, že je tichý.
A potvrdí se to i při jízdě. Jeho reakce na sešlápnutí plynu jsou okamžité, ačkoliv na pořádný zátah je potřeba počkat na roztočení turbodmychadla, které naplno zabere kolem tří tisíc otáček. Zvuk je sice stále poměrně tichý, ale z motoru cítíte jakousi radost. Do otáček se žene ochotně a s kombíkem dokáže opravdu slušně zacvičit. Dynamika auta je překvapivá, i díky poměrně krátkým rychlostem pětistupňového manuálu. Na druhé straně ve stovce už točíte kolem tří tisíc otáček.
Pokud přidáte na první nebo druhý rychlostní stupeň, rozbliká se kontrolka stabilizace. Mimochodem v té době to byl příplatkový prvek, který se dal jedním jednoduchým a krátkým stiskem tlačítka pod výdechy klimatizace na středovém panelu jednoduše vypnout.
Překvapil hodně tvrdý podvozek, tady má nejnovější generace velkou výhodu díky adaptivním tlumičům, přestože ani tak nejde o žádné komfortní auto. Na nerovnostech jsme si připadal, jako bych autu ubližoval, přitom o pár desítek minut později s nejnovějším RS to byla prostě jen nerovná silnice. První generace je také v interiéru hlučnější, nikoliv od motoru, ale od okolního světa a hlavně z kufru, který, zdá se, funguje jako ozvučnice.
Nejslabším článkem tak nakonec bylo řízení a to i přesto, že je tu klasický hydraulický posilovač řízení. Do volantu se nejen nedostávaly skoro žádné informace. Řízení, přestože bylo přesné a bez vůlí, působilo tak nějak „gumově“. I tady má nejnovější generace s progresivním posilovačem řízení obrovský náskok.
Černý kombík, s nímž jsme jezdili, měl najeto bezmála 180 tisíc kilometrů, ale působil velmi udržovaným a zachovalým dojmem. V autě ani po těch kilometrech a letech (vyroben byl v roce 2002) nic nevrzalo, sedadla nebyla odřená, jen byl lehce ohmataný volant a řadicí páka.
Největším překvapením nakonec byl prostě a jednoduše motor. Ten se totiž s těmi dnešními nedá srovnat. Jeho reakce jsou rychlé a působí radostně. Je parádní jet v autě, které není tolik sešněrované předpisy Evropské unie. Ovšem všechno ostatní z pohledu techniky už za novinkou výrazně zaostává – od podvozku, přes řízení, brzdy, ale i řazení.
Svezení s první generací Škody Octavia RS potvrdilo fakt, že starší auta mají své kouzlo, speciálně u reakcí motoru, ale jen bezprostřední srovnání ukazuje, jak moc se vývoj posunul kupředu. Pojďme se svézt v nejnovější generaci.
Naftový kombík ve čtyřkole a benzinový liftback s manuálem
Ve čtvrté generaci eReSa jsme si vybrali dvě auta: liftback s benzinovým dvoulitrem a manuální převodovkou, a kombík s naftou a s pohonem všech čtyř kol. A stejně rozdílně, jak to zní, tak to i působí na silnici. Ačkoliv jde o auta, nosící znaky RS, společné nemají nic kromě nich.
Stejně jako u první generace je odlišení bežných verzí Octavie od RS poměrně decentní. Nové jsou nárazníky (přední s mlhovkami, zadní s koncovkami výfuku), kola, brzdy, odtrhová hrana na víku kufru u liftbacku a černé detaily na karoserii. V interiéru jde o nová sedadla, dekory na palubní desce a čalounění. Jiná je také grafika digitálního přístrojového štítu.
Koncovky výfuku tu fungují stejně jako u třetí generace Octavie RS. Pro připomenutí: to, co vidíte v nárazníku, jsou jen ozdobné kryty. V případě benzinových motorizací do obou z nich opravdu ústí výfuk, u naftové a plug-in hybridní verze je ale ta pravá jen na ozdobu.
Jako první sedáme do benzinového liftbacku. První dojmy přijdou hned po startu motoru, protože se z reproduktorů začne ozývat „sportovní zvuk“, přičemž auto se nastartuje na „normální“ režim. Zvuk se deaktivuje v komfortním režimu, ve sportovním se naopak jeho hlasitost zvýší. Výhodou je, že si celé auto (včetně zvuku motoru z reproduktorů) můžete nastavit přesně podle sebe v „individuálním“ jízdním režimu.
Řazení manuální šestistupňové převodovky je přesnější a kratší, než u první generace a celkově se tu mnohem lépe sedí. Jak asi čekáte, tak velký rozdíl je v projevu motoru. Nepůsobí sice tak radostně, ale je ostřejší. Speciálně ve sportovním režimu, kdy zostří celé auto. Octavia RS není v žádném případě sportovní auto, ale to neznamená, že neumí být rychlá. 245 benzinových koní a 370 Nm není málo a díky manuální převodovce jste pány situace. Převody jsou ale hrozně dlouhé, třeba čtyřku můžete točit přibližně od 50 km/h do 210 km/h.
Benzinová Octavia RS má jako jediná v nabídce elektronicky řízený samosvorný diferenciál (VAQ) na přední nápravě a je to rozhodně znát. V zatáčkách auto pod plynem jistě utahuje stopu, přičemž se jeho naladění mění současně se změnou jízdních režimů, ale jinak funguje i se zapnutým ESC a ESC ve sportovním režimu.
To naftové RS s pohonem všech čtyř kol VAQ nepotřebuje, dokáže do jízdy zapojit zadní nápravu, takže třeba při opravdu ostrém rozjezdu z místa (má i „Launch Control“) je cítit, jak se točivý moment přesune více na zadní nápravu a auto je dopředu tlačeno, nikoliv taženo s prokluzujícími koly jako v benzinovém RS.
Naftové RS 4×4 je ale auto, které ze sportovnosti nemá ani tolik, co benzinová verze. Do zatáček se ale vrhá jistě, díky lepšímu vyvážení (kombi i čtyřkolka), ale chybí mu jakákoliv šťáva na výjezdu. Motor je plochý, nudný, bez jakékoliv špetky vzrušení. Jak ručička prochází otáčkoměrem, nic se vlastně nemění. Pochválit je ale třeba jeho odhlučnění, protože pokud po motoru nic nechcete, ani o něm v kabině nevíte. Vcelku tichý je i při zátahu.
DSG funguje rychle, v naftovém RS 4×4 překvapilo hlavně opravdu krátkými dvěma prvními rychlostmi. Dvojku totiž řadí kolem třicítky, trojka tam jde v pětapadesáti. Stejně jako u všech ostatních aut s DSG také převodovka vždy sama přeřadí, když se motor dostane do červeného pole.
Při volbě verze nové generace Škody Octavia RS dává automobilka zákazníkům opravdu rozsáhlé možnosti volby. Teď je to vlastně auto pro všechny. Chcete to nejlepší, ale zároveň myslíte na ekologii? Pak je tu pro vás plug-in hybridní Octavia RS iV. Jezdíte hodně a chcete rychlé a úsporné auto? Nabízí se Octavia RS TDI. Máte rádi hory nebo na nich bydlíte? Odpovědí je pro vás Octavia RS TDI 4×4. A pokud se občas svezete rádi opravdu ostřeji, pak tu je i benzinové RS, navíc třeba i v manuálu.
Škoda Octavia RS čtvrté generace je povedené auto, ale právě díky rozmanité nabídce musíte správně vybrat to, co od ní chcete. RS není sportovní auto, RS je prostě a jednoduše verze výbavy s nejsilnějšími motorizacemi a o něco hezčí kus auta.
Objednávky už jsou otevřeny, auta už jsou u dealerů. Nejlevnější je vlastně ta nejzajímavější verze z pohledu řidiče, který se rád sveze, Ze benzinové RS s manuální převodovkou zaplatíte od 889 900 Kč, za DSG připlatíte 50 tisíc korun. Za stejnou cenu jako benzinové RS s DSG, tedy 939 900 Kč, můžete mít i plug-in hybridní RS iV. Za naftové verze pak zaplatíte 899 900 Kč, respektive 954 900 Kč s pohonem všech kol. Kompletní ceník je ke stažení zde.