Silvestrovské offroadování – fotogalerie

Autor: Pavel Srp - 3. 1. 2013


Jak jsme naznačili v pondělí na facebooku, první polovinu dne jsme strávili s bandou z www.land75.cz a užívali si svobody s offroady v přírodě. Počasí vyšlo, i když rozhodně nešlo o zimní radovánky, ale nepršelo a nebylo zima. Teplota se držela kolem 3°C.

Den nám začal budíčkem už v 6,30 (tak brzo nevstávám ani do práce). Rychlá očista, obléknout se, sednout do auta a vyrazit. Na pomoc jsme si tentokrát vzali Škodu Octavia Scout, protože s testovaným nízkým a sportovním Accordem bychom dojeli maximálně na místo srazu, které bylo u jedné z čerpacích stanic v Mladé Boleslavi. Odtud jsme pak v koloně vyrazili do nedaleké pískovny.

Už jen cesta na místo byla zajímavá a hned zkraje velmi akční. Protože v noci mrzlo, všechny louže byly pokryty ledem a led jak známo klouže – nejen chodcům. Hned zkraje cesty se totiž jedna taková ledová past postavila do cesty prvnímu nešťastníkovi. Toho stáhla nemilosrdně do svých útrob po překonání prvního horizontu. A protože vrstva ledu byla opravdu vysoká, nebylo úplně jednoduché auto dostat zpět. Vlastními silami to nešlo, ale nešlo to ani navijáky. Auto se prostě nechtělo pohnout – ani dopředu ani dozadu. Už to začalo vypadat beznadějně, když tu kluky napadlo led uklidit nebo odsunout pryč. Jenže to pořád nestačilo, takže na řadu musel přijít statečný pořadatel Martin se svou Toyotou Land Cruiser a led rozbít. Po dlouhých (hlavně pro Jirku, majitele zapadlého Nissanu) 30 minutách se povedlo a auto se dostalo na suchou půdu. Nissan si sice pár šrámů v podobě poničeného předního nárazníku, plastového lemu blatníku a ohnutého zadního nárazníku odnesl, ale není to nic, co by nespravila chvilka péče. Navíc to jsou stejně věci, které v pořádném terénu jen překážejí… Vzrůšo hned na začátek! :)

Po vytažení auta jsme pokračovali po vyjetých lesních cestách až na louku, kde jsme se utábořili. Už dlouho se mi nestalo, aby na sraze panovala tak kamarádská atmosféra. Kluci z Land75.cz jsou pohodáři. Po rozdělání ohně přišlo na řadu opékání vuřtů. Už si ani nepamatuju, kdy naposled něco podobného dělal. První várka se mi sice úplně nepovedla a z vuřtů mi zbyl spíše popel, ale alespoň budu krásnej kluk. :D

Po obědě jsme už, bohužel, museli vyrazit k domovu a na další akci. Škoda. Po cestě nás ale čekala spousta překvapení. Asi v půlce cesty nás překvapila velká louže. Byla sice mělká, znovuzamrzlé ledové kry nám při pomyšlení na ranní akci příliš odvahy nedodaly. Rozhodli jsme se cestu objet. S Martinem jsme vybrali zkratku, která je za standardních okolností (rozbahněný terén, teploty nad nulou) bezproblémová. Jenže jaké bylo naše překvapení, když jsme jeli a jeli a najednou se zastavili. Nešlo to ani dopředu ani dozadu. Land Cruiser zůstal na břiše. Zmrzlý povrch difirenciálům prostě neuhnul. Zpozorněli jsme, ale Martin se jen tak pousmál. Vylezl z auta, připravil naviják, kolem stromu upevnil kurtu a jeli jsme dál. A pak ještě čtyřikrát… :D

Už jsme s klukama na jedné akci byli a musím říci, že jsme si to užili tenkrát, ale možná ještě více teď. Příště jedeme zase…

-PS-

Štítky: , , , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru