Během roku 2022 šetřila policie celkově 98 460 dopravních nehod, při kterých zahynulo 454 osob, dalších 1 734 bylo zraněno těžce a 22 452 lehce. Z toho bylo 13 371 dopravních nehod s účastí seniorů, kterých při nich zemřelo celkově 125. Dalších 352 utrpělo těžké a 3 459 bylo zraněno lehce. Podíl osob ve věku 64+ na celkovém počtu obětí nehod byl ve výši 27,5 procenta, v případě těžce zraněných to bylo 20,3 procenta a u lehkých zranění se jednalo o 15,4 procenta. Celkové ekonomické ztráty v důsledku nehod s účastí seniorů dosáhly 33 miliard korun.
Podíl seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod dlouhodobě narůstá. Zatímco v roce 2012 to bylo zhruba 19,7 procenta, v roce 2021 se jednalo již o 25,5 procenta a v roce 2022 to bylo 27,5. Podobně je tomu i v případě těžce zraněných osob ve věku 64+, kdy během posledních 10 let narostl jejich podíl z 15,6 na 20,3 procenta. Do konce letošního září zahynulo na silnicích dalších 98 seniorů, jejich podíl na celkovém počtu obětí nehod byl 27,3 procenta.
Důvodem je především fakt, že populace České republiky stárne. Český statistický úřad uvádí, že zatímco ve druhé polovině osmdesátých let minulého století byl jejich podíl na celkové populaci 12 procent, na začátku roku 2012 to bylo již 16,2 procenta a na konci roku 2021 to bylo dokonce 20,6 procenta. Seniory ohrožuje i jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Osoby ve věku nad 65 let jsou dvakrát více vystaveny riziku úmrtí při dopravní nehodě, od 75 let toto riziko významně narůstá – ohrožení je více než 16násobné. Sluší se ovšem dodat, že aktuální mentální i fyzická kondice jsou velmi individuální záležitostí.
Senioři mívají svá bezpečnostní rizika
Ve srovnání s osobami ve středním věku senioři častěji jednají zbrkle, potřebují více času k provedení zamýšleného manévru a častěji opominou provést potřebný úkon. To bývá často na složitějších křižovatkách v době, kdy je silný provoz. „Řidič senior potřebuje více času na vyřešení náročnější řidičské situace. Volí pomalejší tempo jízdy, vše si důkladně promýšlí, na hlavní silnici vjíždí až v okamžiku, kdy má naprostou jistotu, že nemůže dojít ke vzniku rizikové situace. Pokud je však na něho tlačeno, aby jednal ve svižnějším tempu, může opomenout provést důležitý řidičský úkon (např. nezapne blinkr), na hlavní silnici vjede i přes přesvědčení, že provádí nebezpečný manévr,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Senioři si bývají vědomi svých omezení. Své slabiny kompenzují celoživotními zkušenostmi. Dodržují předpisy, jednají defenzívně, snaží se minimalizovat možná rizika. Jejich podíl na nehodách v důsledku nezvládnutí vozidla, nepřiměřené rychlosti jízdy, riskantního předjíždění či alkoholu za volantem je podprůměrný. Raději jezdí v době, kdy je menší provoz, rovněž tak se snaží nevyjíždět v době, kdy panuje nepříznivé počasí či za snížené viditelnosti. Senioři raději, než po dálnicích jezdí po paralelních pozemních komunikacích nižší kategorie.
Senioři mohou být na silnicích bezpeční
Světová populace stárne. Proto Organizace spojených národů vydala doporučení, jakým oblastem života seniorů je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby byla zachována potřebná kvalita jejich života. A stárne i česká populace. Podíl seniorů bude postupně narůstat. Jejich podíl na celkové populaci ČR by měl podle Ministerstva práce a sociálních věcí vzrůst do roku 2050 z dnešních necelých 21 procent na 30,5 procenta, tedy zhruba o polovinu. Je tak třeba pamatovat na jejich bezpečnost v silničním provozu. Opatření však musí být komplexní. Je nutné přizpůsobovat infrastrukturu (např. řešení složitějších křižovatek, čitelnost dopravního značení a jeho osazování s dostatečným předstihem), seznamovat seniory s výhodami moderních asistenčních systémů vozidel, nabízet starším osobám alternativu k ježdění osobními vozidly v podobě kvalitní a cenově dostupné veřejné hromadné dopravy.
Zároveň je nutné jim vysvětlovat specifika jejich účasti v silničním provozu. Například formou názorných edukativních přednášek. Jedním z příkladů je dlouholetá kampaň Senior bez nehod financovaná z fondu zábrany škod, jejímž nositelem je společnost ECHOpix. „Od roku 2018 jich v rámci celé ČR proběhlo několik stovek. Zúčastnilo se jich více než 60 000 seniorů. Jenom v letošním roce se odehrálo 140 představení a dalších 60 letních akcí,“ upřesňuje jednatel společnosti Jan Slováček. Seniorům se přednášky líbí. „Sami cítí potřebu získávat rady, jak se bezpečně pohybovat na silnicích. Jako řidiči motorových vozidel, cyklisté, chodci či jako cestující v prostředcích hromadné dopravy. Na každé přednášce se najde dost lidí, kteří se živě zapojují do diskuze s vystupujícími. Osobně pak vidím další velký potenciál ve zvyšování bezpečnosti seniorů v zapojování jejich blízkého sociálního okolí,“ uvádí moderátor představení Jiří Svoboda.
EU hledá univerzální klíč k bezpečí seniorů
Evropská komise deklaruje, že je třeba učinit zákonná opatření, která by výrazně zvýšila bezpečnost seniorů v silničním provozu. Úvahy, jak by to mělo vypadat, jsou zatím poměrně obecné. Jednotlivé státy by měly mít na výběr, jak se k celé záležitosti postaví. Jako vysoce efektivní je spatřována povinnost od určitého věku absolvovat povinné zdravotní prohlídky. Dnes tomu tak totiž v řadě států není.
Periodicky se vynořuje názor, že by senioři měli mít povinnost podrobit se speciální řidičské zkoušce. Nejčastěji se uvádí po dovršení věku 70 let. Názor odborníků v tomto směru však není jednotný. Není totiž prokázáno, že by tento model mohl efektivně zafungovat. „Zastáváme názor, že je lépe vše stavět na dobrovolné bázi – seniorům nabízet kurzy a přednášky, kde se nejen jako řidiči motorových vozidel, ale také jako spolujezdci, cestující v prostředcích hromadné dopravy, cyklisté či chodci dozvědí, jaká jsou jejich specifika a jak se mají bezpečně chovat na silnicích,“ shodně doplňují Roman Budský i Jiří Svoboda.
Povinné označení automobilů řízených seniory
Pokud se jedná o možné zavedení povinnosti označovat vozidla řízená staršími řidiči, příklad najdeme v Japonsku. Tam je seniorům ve věku od 70 do 74 let doporučováno své automobily označovat speciálním znakem, od 75 let věku je to dokonce povinné. Je však třeba vzít v úvahu mentalitu Japonců. Starší osoby tam totiž jsou, na rozdíl od západního světa, v náležité úctě. „A ono označení je proto hlavně proto, aby se mladší řidiči chovali k takto označeným vozům s náležitým respektem a úctou. V našich podmínkách se trochu bojím, že by naopak nejednou docházelo k agresivním projevům ze strany těch mladších. Osobně si myslím, že i u nás platí, že senioři si ze strany těch mladších zaslouží ohleduplné a džentlmenské chování. To platí obecně, nikoliv pouze na silnicích,“ dodává Roman Budský.