Představa osmiválce s objemem pouhých dvou litrů zní dnes jako technický vtípek. V 70. a 80. letech minulého století ale v Itálii platilo, že hranice dvou litrů měla přímý dopad na konečnou cenu auta. U dražších sportovních modelů šlo o rozdíl, který byl pro část zákazníků rozhodující. A tak se stalo něco, co by u značek typu Ferrari a Lamborghini člověk nečekal. Místo honby za větším objemem motoru přišly zmenšené „daňové“ verze, tedy dvoulitrové motory V8.
Protože pravidlo platilo od nějaké doby a jen v Itálii, nešli výrobci cestou úplně nového auta. Bylo rychlejší a levnější upravit stávající motor tak, aby se vešel pod limit, a zachovat vůz co nejvíc „stejný“ navenek i uvnitř. Výsledek byl logický i paradoxní zároveň: vznikly verze, které měly méně výkonu, ale dnes patří k nejvzácnějším položkám ve sbírkách.
Ferrari: stejný vůz, jiný motor a „nejmenší“ sériové V8
Ferrari si limitu dvou litrů všímalo velmi prakticky. Místo přestavby celého modelu vznikla dvoulitrová varianta toho, co už existovalo. Typickým příkladem je Dino 208 GT4, které bylo velmi blízko modelu 308 GT4, ale pod kapotou mělo právě menší motor.
Přečtěte si také:
Technicky to znamenalo jednoduchý, ale účinný zásah: zmenšit vrtání válců a držet se pod hranicí objemu. V praxi Dino 208 GT4 nabídlo objem 1990,64 cm³ a výkon 125 kW/170 koní při 7700 ot./min, s udávanou maximální rychlostí 220 km/h. Pro vůz se znakem vzpínajícího se koně to nebyla čísla, která by měla budit respekt, ale dávala smysl v realitě italského trhu.
Podobnou logiku pak Ferrari použilo i u dvoumístných variant: vedle „klasických“ 308 vznikly 208 GTB a 208 GTS. Například Ferrari 208 GTS uvádí stejný objem 1990,64 cm³, výkon 114 kW/155 koní při 6800 ot./min a nejvyšší rychlost 215 km/h. Jinými slovy: stejné charisma, stejná silueta, stejný (respektive velmi podobný) zvuk osmiválce, jen méně razantní dynamika.
Ferrari 208 Turbo poháněl osmiválcový dvoulitr. Důvodem byly vysoké daňové poplatky za registraci
Když zákazníci chtějí víc: turbo jako návrat k výkonu, bez ztráty „daňové“ výhody
Jakmile se dvoulitrové verze na trhu zabydlely, přišel další krok, který už působí mnohem „ferraristicky“: do hry vstoupilo přeplňování. Italská pravidla zvýhodňovala motory pod 2,0 litru, jenže část klientely samozřejmě chtěla, aby menší objem nebyl synonymem pro citelný výkonový kompromis. A turbo nabízelo přesně to, co bylo potřeba: ponechat objem, ale přidat výkon.
Ferrari tak uvedlo například 208 GTS Turbo. Základní parametry ukazují, jak velký rozdíl dokázalo přeplňování udělat: objem byl stále 1990,64 cm³, ale výkon už 162 kW při 7000 ot./min a udávaná maximální rychlost 242 km/h. V praxi to znamenalo, že „daňová“ Ferrari přestala být jen rozumnou volbou pro domácí trh a začala dávat smysl i čistě řidičsky.
Do stejného příběhu zapadá i často citovaná poznámka z magazínu Ferrari o tom, že právě 208 GTB Turbo bývá uváděno jako první přeplňované silniční Ferrari a že dvoulitrový objem přinášel na domácím trhu konkrétní daňovou výhodu. Pro Maranello to byl pragmatický tah, který zároveň otevřel dveře do éry, kdy se turbo u sportovních aut stalo běžným nástrojem.
Přečtěte si také:
Lamborghini Urraco P200: dvoulitrový osmiválec, který tehdy nikdo moc nechtěl
Lamborghini zareagovalo podobně, jen s jiným výsledkem. U řady Urraco vznikla verze P200, která mířila na domácí trh právě s ohledem na italské zdanění aut nad dva litry. Podle běžně uváděných údajů šlo o motor s objemem 1994 cm³ s výkonem 136 kW/185 koní při 7500 ot./min, maximální rychlostí kolem 215 km/h a především o velmi omezenou produkci, která se nejčastěji uvádí na úrovni pouhých (!) 66 kusů.
To je hlavní rozdíl oproti Ferrari: zatímco dvoulitrová 208 měla v Itálii publikum, Urraco P200 se z dnešního pohledu jeví jako projekt, který doplatil na kombinaci slabšího výkonu a reality trhu. V době, kdy Lamborghini prodávalo image nespoutané síly, byl „rozumný“ osmiválec těžko obhajitelný. Dnes je to ale přesně ten typ modelu, který sběratelé milují: technická odbočka, která vznikla z praktických důvodů, a díky malému počtu kusů má až muzeální status.
Rychlá fakta na závěr:
- Dino 208 GT4: 1990,64 cm³, 125 kW/170 koní při 7700 ot./min, 220 km/h
- Ferrari 208 GTS: 1990,64 cm³, 114 kW/155 koní při 6800 ot./min, 215 km/h
- Ferrari 208 GTS Turbo: 1990,64 cm³, 162 kW/220 koní při 7000 ot./min, 242 km/h
- Lamborghini Urraco P200: 1 994 cm³, 136 kW/185 koní při 7500 ot./min, 215 km/h
🚗 Nové autopojištění za 2 minuty
Vyplňte pár údajů a hned uvidíte nejvýhodnější nabídky na trhu.
⚡ Spočítat pojištěníBez registrace • Okamžitý výsledek
mám-li si vybrat,tak rad+ji ferrari s dvoulitrem,než něco jiného.na silnici se to nepozná a míst,kde vrcholový výkon využiji také není moc.většinou
jezdím v běžném provozu,kde dvoulitr stačí.
zdeněk