Před pár týdny se stala vážná dopravní nehodě autonomního vozu společnosti Uber, při které byl usmrcen člověk. Ačkoliv tehdy v autě seděl testovací “jezdec”, nehodě nijak nezabránil.

Nešlo ale o sražení chodkyně tak, že by auto najelo na chodník či se chovalo jinak nestandardně. Právě naopak. Podle dosavadního vyšetřování to vypadá, že se chovalo přesně tak, jak bylo inženýry ve vývojovém centru naprogramováno. Jde o to, že veškerá testovací auta autonomního provozu mají nastavenou nějakou laťku citlivosti na překážky.

Většina doposud testovacích aut ale měla tyto senzory nastaveny tak přísně, že byla auta schopna zastavit třeba jen před vysokým retardérem. Že to není ideální asi netřeba vysvětlovat. Jen si představte, jak před vámi najedou zastaví auto. Jen těžko se na takovou situaci reaguje…

V případě této nehody šlo o Volvo XC90, které mělo citlivost těchto senzorů nastavenou na absolutní minium, což se ale ukázalo jako stejně špatné řešení. Auto, respektive autopilot tak ženu považoval za “poletující kus něčeho, který ho neohrozí”. Ostatně, dotyčná měla na kole také igelitovou tašku, která mohla senzory zmást.

Život dotyčné už ale celé toto vyšetřování nevrátí. Může jen pomoci s dalším vývojem, jehož cílem snad bude naprostá eliminace podobných nehod.