historie -4x4-skoda

Současná obliba vozů třídy SUV jde ruku v ruce s rostoucí popularitou pohonu všech kol. Značka Škoda je už několik let jedním z lídrů evropského trhu 4×4, ale myšlenka pohonu všech kol sahá v Mladé Boleslavi až do 30. let minulého století.

Škoda aktuálně nabízí verzi 4×4 v modelech Octavia, Octavia Combi, Octavia Scout, Octavia RS, Octavia Combi RS, Superb, Superb Combi, Kodiaq a Karoq. V novodobé historii byl prvním vozem s pohonem všech kol model Škoda Octavia Combi v roce 1999. Od té doby se nabídka vozů s poháněnou přední i zadní nápravou rozrostla. Na šesti evropských trzích (ve Švýcarsku, Norsku, Rakousku, Polsku, Španělsku a Finsku) si Škoda dokonce s modely Octavia Combi 4×4 a Superb Combi 4×4 udržuje vedoucí postavení ve třídě vozů s karoserií kombi a pohonem všech kol.

Test Škoda Superb 2.0 TDI 140 kW 4×4 DSG (2019)

Mladoboleslavská historie 4×4 však sahá mnohem dál…

První pokusy s pohonem kol více než jedné nápravy se uskutečnily už koncem 30. let minulého století. Tehdy vzniklo několik prototypů třínápravových autobusů Škoda s pohonem obou zadních náprav, které se ale do výroby nedostaly.

Následoval vojenský vůz typu 903. Generální štáb české armády tehdy vypsal zakázku na vůz určený pro vyšší důstojníky v poli. Do výběrového řízení se přihlásila i značka Škoda, a to s modelem 903, jehož tři prototypy byly vyrobeny v roce 1936. Auto konstrukčně vycházelo z osobního vozu Škoda 650. Prototyp poháněl třílitrový šestiválcový motor s výkonem 45 kW. Šlo o šestikolku, tedy vůz se třemi nápravami, přičemž poháněné byly dvě zadní. Ze zakázky ale nakonec sešlo.

Přečtěte si také:  ŠKODA 4x4 Winter Discovery 2016: otestovali jsme škodovky s pohonem všech kol

Po německé okupaci se v Mladé Boleslavi automobily montovaly pouze v omezené míře, jedním z nich ale byla právě Škoda 903. V letech 1939-1942 vzniklo dalších 42 kusů. Nejvyšší rychlost byla až 100 km/h, auto zvládlo stoupání 45 % a průměrná spotřeba dosahovala 25 litrů benzinu na 100 km. Vznikly dvě verze, jedna s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá zcela otevřená s podélnými lavicemi pro přepravu celkem osmi osob. Do dnešního dne se dochovaly zřejmě pouze tři kusy.

Během 2. světové války vznikly i další modely 4×4. Třílitrový Superb OHV se stal základem pro vojenské vozidlo Superb 3000 – Kfz. 15, přičemž pod typovým označením 956 se testovala i verze 4×4.

Po druhé světové válce se v podniku AZNP několikrát vrátili k myšlence vozu pro armádu. Například v letech 1952-1955 se v Boleslavi vyrobilo téměř 6 500 kusů nákladního vozu Tatra 805, pak se jeho výroba přestěhovala do závodů V. I. Lenina v Plzni.

Ve třech exemplářích vznikl obrněný typ 971, jemuž se říkalo Jarmila, postavený na zkráceném podvozku a ze součástí Tatry 805 (1954). Obojživelný prototyp 972 byl vyroben v pěti kusech (1951-1952). Pro plavbu mělo auto lodní šroub, který mu umožňoval vyvinout rychlosti kolem 10 km/h, po silnici pak mohlo jet až 85 km/h. Uvnitř mezi sedadly byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl vlevo po ruce samopal.

V roce 1952 vznikl ještě model 973 s vypínatelným pohonem předních kol s vynikajícími jízdními vlastnostmi. Auto zvládalo stoupání až 58 %, překonalo svislou překážku o výšce čtvrt metru a dokázalo brodit až 60 cm hlubokou vodou. Nedaleko Drážďan proběhlo i testování s podobnými vozidly používanými Varšavskou smlouvou a česká 973 překonala všechny. Vznikla ale jen ověřovací série cca 30 kusů, pak byl projekt ukončen. Přednost dostal ruský GAZ-69.

Přečtěte si také:  Škoda 973 Babeta aneb offroad, který se do výroby nedostal - video

„Zmíněné vojenské vozy svými vlastnostmi mnohde předčily Sovětským svazem či Varšavskou smlouvou používané automobily. Rentabilita, nutnost upřednostnit civilní výrobu ‚lidového vozu‘, nedostatečná kapacita podniku ve vztahu k požadavkům armád – to byla východiska, která nakonec vedla k rozhodnutí věnovat se napříště vývoji terénních vozů určených pro zemědělce, a nikoli vojsko,“ říká archivář společnosti Škoda Auto Lukáš Nachtmann.

Na počátku 60. let tak vznikly ve spolupráci s ČZ Strakonice typy 998, zvaný Agromobil, o něco později typ 990. Vyrobeno ale bylo jen několik prototypů – jejich přesný počet není znám, ale nejspíš jich bylo 13 – a do dnešního dne se dochovaly minimálně dva. Jeden je ve Škoda Muzeu, druhý vlastní vojenské muzeum v Lešanech (společně s modelem 973 Babeta si oba zahrály ve filmu Kdyby tisíc klarinetů).

Přečtěte si také:  Test ojetiny Škoda Superb 3,6 FSI V6 DSG 4x4 (2013)

V rámci modernizace užitkového vozu Škoda 1203 se uvažovalo i o hospodářské verzi s pohonem na všechna kola (typ 779, v roce 1970).

Sanitky Škoda 1203 byly nespolehlivé už jako nové. Z továrny v Trnavě do Prahy občas ani nedojely