Současná obliba vozů třídy SUV jde ruku v ruce s rostoucí popularitou pohonu všech kol. Značka Škoda je už několik let jedním z lídrů evropského trhu 4×4, ale myšlenka pohonu všech kol sahá v Mladé Boleslavi až do 30. let minulého století.
Škoda aktuálně nabízí verzi 4×4 v modelech Octavia, Octavia Combi, Octavia Scout, Octavia RS, Octavia Combi RS, Superb, Superb Combi, Kodiaq a Karoq. V novodobé historii byl prvním vozem s pohonem všech kol model Škoda Octavia Combi v roce 1999. Od té doby se nabídka vozů s poháněnou přední i zadní nápravou rozrostla. Na šesti evropských trzích (ve Švýcarsku, Norsku, Rakousku, Polsku, Španělsku a Finsku) si Škoda dokonce s modely Octavia Combi 4×4 a Superb Combi 4×4 udržuje vedoucí postavení ve třídě vozů s karoserií kombi a pohonem všech kol.
Test Škoda Superb 2.0 TDI Evo 110 kW DSG Laurin & Klement (2019)
Mladoboleslavská historie 4×4 však sahá mnohem dál…
První pokusy s pohonem kol více než jedné nápravy se uskutečnily už koncem 30. let minulého století. Tehdy vzniklo několik prototypů třínápravových autobusů Škoda s pohonem obou zadních náprav, které se ale do výroby nedostaly.
Následoval vojenský vůz typu 903. Generální štáb české armády tehdy vypsal zakázku na vůz určený pro vyšší důstojníky v poli. Do výběrového řízení se přihlásila i značka Škoda, a to s modelem 903, jehož tři prototypy byly vyrobeny v roce 1936. Auto konstrukčně vycházelo z osobního vozu Škoda 650. Prototyp poháněl třílitrový šestiválcový motor s výkonem 45 kW. Šlo o šestikolku, tedy vůz se třemi nápravami, přičemž poháněné byly dvě zadní. Ze zakázky ale nakonec sešlo.
Po německé okupaci se v Mladé Boleslavi automobily montovaly pouze v omezené míře, jedním z nich ale byla právě Škoda 903. V letech 1939-1942 vzniklo dalších 42 kusů. Nejvyšší rychlost byla až 100 km/h, auto zvládlo stoupání 45 % a průměrná spotřeba dosahovala 25 litrů benzinu na 100 km. Vznikly dvě verze, jedna s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá zcela otevřená s podélnými lavicemi pro přepravu celkem osmi osob. Do dnešního dne se dochovaly zřejmě pouze tři kusy.
Během 2. světové války vznikly i další modely 4×4. Třílitrový Superb OHV se stal základem pro vojenské vozidlo Superb 3000 – Kfz. 15, přičemž pod typovým označením 956 se testovala i verze 4×4.
Po druhé světové válce se v podniku AZNP několikrát vrátili k myšlence vozu pro armádu. Například v letech 1952-1955 se v Boleslavi vyrobilo téměř 6 500 kusů nákladního vozu Tatra 805, pak se jeho výroba přestěhovala do závodů V. I. Lenina v Plzni.
Ve třech exemplářích vznikl obrněný typ 971, jemuž se říkalo Jarmila, postavený na zkráceném podvozku a ze součástí Tatry 805 (1954). Obojživelný prototyp 972 byl vyroben v pěti kusech (1951-1952). Pro plavbu mělo auto lodní šroub, který mu umožňoval vyvinout rychlosti kolem 10 km/h, po silnici pak mohlo jet až 85 km/h. Uvnitř mezi sedadly byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl vlevo po ruce samopal.
V roce 1952 vznikl ještě model 973 s vypínatelným pohonem předních kol s vynikajícími jízdními vlastnostmi. Auto zvládalo stoupání až 58 %, překonalo svislou překážku o výšce čtvrt metru a dokázalo brodit až 60 cm hlubokou vodou. Nedaleko Drážďan proběhlo i testování s podobnými vozidly používanými Varšavskou smlouvou a česká 973 překonala všechny. Vznikla ale jen ověřovací série cca 30 kusů, pak byl projekt ukončen. Přednost dostal ruský GAZ-69.
„Zmíněné vojenské vozy svými vlastnostmi mnohde předčily Sovětským svazem či Varšavskou smlouvou používané automobily. Rentabilita, nutnost upřednostnit civilní výrobu ‚lidového vozu‘, nedostatečná kapacita podniku ve vztahu k požadavkům armád – to byla východiska, která nakonec vedla k rozhodnutí věnovat se napříště vývoji terénních vozů určených pro zemědělce, a nikoli vojsko,“ říká archivář společnosti Škoda Auto Lukáš Nachtmann.
Na počátku 60. let tak vznikly ve spolupráci s ČZ Strakonice typy 998, zvaný Agromobil, o něco později typ 990. Vyrobeno ale bylo jen několik prototypů – jejich přesný počet není znám, ale nejspíš jich bylo 13 – a do dnešního dne se dochovaly minimálně dva. Jeden je ve Škoda Muzeu, druhý vlastní vojenské muzeum v Lešanech (společně s modelem 973 Babeta si oba zahrály ve filmu Kdyby tisíc klarinetů).
V rámci modernizace užitkového vozu Škoda 1203 se uvažovalo i o hospodářské verzi s pohonem na všechna kola (typ 779, v roce 1970).
Štítky: 4x4, Agromobil, Agromobil 998, historie, prototyp, Škoda, Škoda 903, Škoda 956, škoda 972, škoda 973, ŠKODA 973 Babeta, Tatra 805, veteranPřed 50 lety se začala vyrábět Škoda 1203, novou můžete koupit ještě dnes