Elektromobily představují v podstatě nový druh mobility, který má svá specifika. To však neznamená, že elektromobil nemůže být stejně praktický, zábavný či využitelný jako klasický vůz. Ba co víc, elektromobily někdy své sourozence se spalovacími motory umí i překonat, ač mnohé mýty tvrdí opak. Škoda Auto dala dohromady nejčastější mýty právě o tomto druhu mobility a rozhodla se, že je ideální čas na to je začít bourat.
Mýtus č.1 – dlouhé nabíjení
Většina majitelů elektromobilů své vozy nabíjí doma a přes noc, kdy je na nabíjení dostatek času. Elektrická Škoda Citigoe iV se z domácího wallboxu dobije na 80 % kapacity (to znamená dojezd asi 200 kilometrů) za 4 hodiny a 15 minut, takže i když bude vaše noc velmi krátká, bude auto připraveno na cestu do práce i mnohem dál. Citigoe iV ovšem podporuje i rychlé dobíjení s výkonem 40 kW, pak je dobití na 80 % kapacity otázkou pouhé hodiny. V průběhu běžného nákupu v supermarketu tedy auto získá dostatek energie. Moderní platforma MEB, kterou dostane chystaná Škoda Enyaq iV, umožňuje dobíjení vysokým výkonem (až 125 kW), což znamená, že za zhruba půl hodiny elektromobil získá energii na stovky kilometrů jízdy. A technologie umožňují mnohem víc, síť nabíječek IONITY je připravena na nabíjecí výkony až 350 kW, kdy autu k dostatečnému dojezdu stačí nabíjení třeba jen po deset minut.
Mýtus č.2 – elektromobily nejsou bezpečné
Elektrická auta jsou minimálně stejně bezpečná jako vozy se spalovacími motory. Jsou vybavena nejmodernějšími asistenčními systémy, které mohou mít i díky tomu, že elektromobily nemají spojku a ručně řazenou převodovku, větší rozsah funkcí. V nárazových testech organizace EuroNCAP získávají moderní elektromobily špičková hodnocení, stejně jako auta se spalovacími motory. Elektromobily automaticky při havárii odpojují svou baterii, a jak prokázaly testy německého autoklubu ADAC, riziko požáru rozhodně není vyšší než u vozů klasické koncepce. Baterie sice hoří jinak než nádrž s benzinem či naftou, ovšem záchranné složky mají pro tyto případy již vyvinuté postupy.
Mýtus č.3 – elektromobily klimatu nijak neprospívají
Elektromobily při svém provozu neprodukují žádné lokální emise CO2 a škodlivin, čímž přispívají k čistšímu ovzduší ve městech. Při produkci elektrické energie, která tyto vozy pohání, však emise vznikají, v závislosti na energetice dané země ovšem mohou být po přepočtu tyto emise až o 90 % nižší než při provozu aut se spalovacími motory. Podle údajů statistického webu electricitymap.org dosahují v domovské zemi Škoda Auto, České republice, průměrné emise z produkce elektřiny hodnoty 500 gramů CO2 na 1 kWh. Při spotřebě modelu Citigoe iV 14,8 kW na 100 kilometrů to v přepočtu znamená emise méně než 74 gramy CO2 na kilometr jízdy. V benzinovém provedení se přitom model chlubil nejnižší hodnotou 105 gramů na kilometr. Elektromobily pak mohou být často poháněny elektřinou z čistě obnovitelných zdrojů, pak jejich vliv na životní prostředí ještě dramaticky klesá.
Mýtus č.4 – kvůli elektromobilitě přijdou někteří o práci
Je pravda, že elektromobily jsou jednodušší na výrobu a obsahují výrazně méně součástek než vozy se spalovacími motory či hybridy. Jenže elektromobilita je jasně nastolenou cestou, a pokud by se jí automobilky nevydaly, v důsledku by sektor kvůli ztrátě konkurenceschopnosti zaznamenal pád, který by přinesl mnohem výraznější propouštění. Navíc díky elektromobilitě budou pracovní místa i vznikat, a to v nových a návazných oborech. Souhrnná studie organizace Transport & Environment také uvádí, že díky menší závislosti na dovozu ropy a nižším provozním nákladům elektromobilů budou mít spotřebitelé i firmy v Evropě více peněz na investice a útratu, což povede do roku 2030 ke vzniku nejméně 500 000 nových pracovních míst.
Mýtus č.5 – elektromobily znamenají riziko pro chodce
Ze své podstaty jsou elektromobily velmi tiché automobily a na konstruktéry to klade extra nároky: jelikož do interiéru neproniká hluk (spalovacího) motoru, musí například věnovat větší pozornost odhlučnění ostatních zdrojů zvuku. Tichá jízda ale představuje potenciální nebezpečí pro chodce, i to ale automobilky a evropská legislativa řeší. Pravidla například stanovují, že elektromobily mají do rychlosti 20 km/h a při couvání vydávat zvuk, který chodce na přítomnost vozu upozorní. Automobilky pak často tento limit posunují až na hranici 30 km/h. Při vyšších rychlostech začínají vně vozu převládat jiné zdroje hluku, například odvalující se pneumatiky, a jedoucí auto je tak slyšet.
Mýtus č.6 – elektromobilita je nudná
Zábava za volantem u elektromobilů nemizí, což potvrzují mnohé nezávislé testy elektrických aut. Vysoký točivý moment a okamžitý zátah elektromotoru zdůrazňují dynamiku vozů, a byť baterie navyšují hmotnost auta, zároveň jejich typické umístění v podlaze znamená nízko položené těžiště, vysokou stabilitu a výbornou ovladatelnost. Zábavné tak jsou i malé elektromobily, jako Škoda Citigoe iV. Například oblíbený britský magazín Top Gear ve svém testu tohoto modelu chválí hbité chování vozu v městském provozu: „Protože není třeba se zaobírat převodovkou a spojkovým pedálem a točivý moment 212 Nm je okamžitě k dispozici, je teď mnohem snazší než kdy předtím využívat mezery v provozu,“ píše magazín. No nezní to jako zábava? Že umí být elektromobily zábavné, ukázali v minulosti i slavní Bořiči mýtů.
Mýtus č.7 – elektrická auta vypadají příliš obyčejně
Elektrická auta mohou vypadat jakkoli. Mohou být usedlá, mohou být dynamická, dramatická, veselá či futuristická. Designérům dávají elektromobily mnohem širší možnosti tvarování díky tomu, že baterie jsou v podlaze a vůz nepotřebuje tradiční motorový prostor. Proto mohou elektromobily vypadat klasicky, jako například Citigoe iV, jehož proměna v elektromobil nijak neomezila jeho vnitřní prostor a praktičnost, ale i dynamicky, jako studie Vision iV, která je předobrazem sériového SUV Škoda Enyaq iV. Nové možnosti uspořádání vozu pak dovolují i tvorbu atraktivnějších interiérů. Elektromobily na platformě MEB poskytují více vnitřního prostoru než běžná stejně velká auta a typicky mají moderní pojetí palubní desky.
Mýtus č.8 – vzácné kovy brzy dojdou
Na výrobu baterií pro elektromobily je potřeba řada vzácných kovů, v čele s lithiem. Kritici tvrdí, že těchto surovin je pro masovou elektromobilitu nedostatek, nicméně světové zásoby dostatečné jsou. Například kobaltu je potřeba k výrobě baterií čím dál méně a existují už i technologie na výrobu baterií zcela bez kobaltu. Co se zásob klíčového lithia týče, nacházena jsou stále nová a nová naleziště, která poptávku uspokojí. Například Česká republika, domovská země Škoda Auto, má velmi bohaté zdroje lithia, které představují asi 3 % světových zásob. S rostoucím podílem elektromobilů také bude možno intenzivněji využívat vzácné kovy z recyklovaných baterií.
