To, že policie dnes používá dálniční speciály pro skrytý dohled, víme. Ale věděli jste, že podobné automobily policisté používali už před 50 lety, kdy byl otevřen první úsek dálnice D1? Na „silniční piráty“ tehdy nasadila kupé Škoda 110 R.
Je to už 50 let, kdy byl otevřen první krátký úsek dnes nejvytíženější české dálnice D1. Tehdy jsme ovšem neznali omezení rychlosti tak, jak jej známe dnes. Maximální rychlost nebyla pro osobní automobily absolutně omezena. Podle wikipedie byli ale tehdy řidiči povinni rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména stavebnímu stavu a povaze silnice, rozhledové vzdálenosti a situaci v silničním provozu. Omezení maximální rychlosti bylo jen v obci a platilo pouze mezi ranní pátou hodinou a večerní 23. hodinou. Tehdy řidiči nesměli překonat 50 km/h, od roku 1976 pak 60 km/h To tedy znamenalo, že mimo obec i na dálnici žádné omezení rychlosti neplatilo.
Dálnice D1 se začala stavět v roce 1939. Prvních 21 kilometrů bylo otevřena až v roce 1971
I tak ale policie, respektive Veřejná bezpečnost, na dálnici nasadila hlídky v podobě Škody 110 R. Automobily Veřejné bezpečnosti tehdy nesly zabarvení v kombinaci oranžových blatníků a střechy a bílých dveří a kapot motoru a kufru, přičemž na nich byly černé nápisy VB. Dálniční speciály Škoda 110 R ale takto zbarvené nebyly.
Protože o těchto automobilech neexistuje mnoho informací, obrátili jsme na Muzeum Policie ČR, která nám prostřednictvím kurátora, Mgr. Zdeňka Kopeckého poskytla zajímavé informace.
Výrobce AZNP („Automobilové závody, národní podnik“ – tak se tehdy jmenovala automobilka Škoda) tehdy „sportovně“ tvarovaná kupé dodal jen s karoserií lakovanou jen červenou a oranžovou barvou, aby auta na silnici byla dobře vidět. A tyto barvy jim zůstaly, jen na boky přibyly bílé pruhy s červenými linkami na okrajích, v nichž byl nápis „VEŘEJNÁ BEZPEČNOST“. Výstražné a rozhlasové zařízení (maják se sirénou) na vozidlech namontováno nebylo.
Ministerstvo vnitra převzalo pro Veřejnou bezpečnost celkem pět vozidel Škoda 110 R a rozdělilo je následovně:
- 1 kus v barvě červené – Dálniční oddělení VB Mirošovice – dálnice D1, později přesunuto na Dálniční oddělení VB Bernartice – dálnice D1
- 1 kus v barvě oranžové – Krajská správa SNB Ostrava – zřejmě DI VB Ostrava, vozidlo je velmi krátce vidět ve filmu „Město nic neví“
- 2 kusy – Krajská správa SNB Plzeň – zřejmě DI VB Plzeň (zda červená nebo oranžová není zapsáno)
- 1 kus – Krajská správa SNB – zřejmě DI VB Brno (zda červená nebo oranžová není zapsáno)
Vůbec první zmínka o těchto Škodách 110 R je podle pana Kopeckého v tisku právě při prvním otevření dálnice D1 v roce 1971. Oficiálně však byla všechna vozidla převzata Ministerstvem vnitra zřejmě až v roce 1973, oficiální záznamy o tom neexistují. Doplnění o bílý pruh, linky a nápis následně prováděly dílny Ministerstva vnitra. Tyto automobily používaly vzadu uložený sériový čtyřválcový motor s objemem 1107 cm³ s dvojitým karburátorem a výkonem 38 kW/52 koní. Několik fotografií lze nalézt například zde.
Legendy 125 let Škoda: kupé ŠKODA 110 R bylo „Porsche východu“
Ministerstvo vnitra ale mělo také další škodovky, které pod kapotu dostaly úplně jiný motor. Poháněl je prototypový čtyřválec s objemem 1498 cm³, který byl původně vyvíjen pro prototyp Škoda 720. Díky většímu objemu měl motor i vyšší výkon, konkrétně 62,5 kW/85 koní a točivý moment 125 Nm. Vzhledem k tomu, že sto desítka erko vážila 880 kg (pohotovostní hmotnost), dynamika byla velmi dobrá.
Tyto automobily používalo Ministerstvo vnitra ve zcela civilní verzi bez jakéhokoliv označení pro útvary sledování. „V technickém průkazu vozidla pak bylo uvedeno, že vlastníkem je Ministerstvo vnitra,“ prozrazuje Zdeněk Kopecký, kurátor Muzea Policie ČR.
Štítky: dálnice, historie, policie, sbor národní bezpečnosti, škoda 110 r, Škoda 110R Coupé, veřejná bezpečnost, veteran