Na první pohled vypadají trhy s ojetými auty v České republice a na Slovensku podobně. Podle dat společnosti Cebia, která dlouhodobě sleduje situaci v obou zemích, se ale za podobnými průměrnými cenami skrývají odlišné preference i chování kupujících.
V cenách je rozdíl minimální. Na Slovensku se letos ojetá auta prodávají v průměru za 11 600 eur, tedy v přepočtu za zhruba 290 tisíc korun při kurzu 25 korun za euro. V České republice je průměrná cena ojetiny kolem 294 tisíc korun. Rozdíl několika tisíc korun tedy z hlediska průměrného vozu prakticky nehraje roli.
Přečtěte si také:
Změna nastává ve chvíli, kdy se člověk podívá na konkrétní modely. Slovenský žebříček 10 nejprodávanějších ojetin je pestřejší a obsahuje i prémiové vozy, například Audi A6 nebo BMW řady 3 a řady 5. V českém přehledu se stejné modely objevují až ve druhé desítce. Čeští kupující tedy častěji volí praktičtější a cenově dostupnější auta.
V Česku jednoznačně dominuje domácí značka. Modely Škoda u nás představují více než 23 % trhu s ojetinami. Na Slovensku je podíl škodovek v první desítce nižší, kolem 13 %. V obou zemích však zůstává nejprodávanějším ojetým modelem Škoda Octavia. V české nabídce připadá na Octavii bezmála 10 % trhu, na Slovensku něco přes 6 %. Mezi společné stálice v první desítce patří také Škody Fabia, Superb a Kodiaq. Český žebříček doplňují ještě modely Karoq a Scala.
V obou zemích bodují také Volkswagen Golf a Passat. V Česku se do první desítky vešly Hyundai i30 a Ford Focus, slovenský trh dává prostor například modelu Kia Ceed a prémiovým značkám. Je také o něco rozprostřenější: 10 nejprodávanějších ojetin tam tvoří zhruba čtvrtinu trhu, v Česku téměř třetinu.
Každé páté auto v Německu propadá na technické. Tesla padá na dno, Mazda naopak slaví
Průměrné stáří prodávaných ojetin je v Česku i Slovensku prakticky shodné. V České republice se pohybuje těsně pod 10 lety, na Slovensku jen nepatrně níže. Podobně blízko jsou si i jednotlivé typy pohonu. Benzinové vozy mají v obou zemích průměrné stáří okolo 10 let, naftové jsou jen o něco starší. U elektromobilů vycházejí auta v Česku o trochu starší než na Slovensku, u hybridů jsou rozdíly jen v řádu měsíců.
Velké rozdíly se ale objevují u dovozů ze zahraničí. Do České republiky míří starší auta než na Slovensko. Letos bylo v Česku téměř 49 % dovezených vozů starších 10 let, tedy přibližně každý druhý. Na Slovensku šlo o zhruba 31 % dovozů, tedy spíše každé třetí auto. U vozidel starších 15 let je rozdíl ještě výraznější: v Česku tvoří zhruba 24 % dovozů, na Slovensku kolem 14 %. Naopak u ojetin do 5 let věku vede Slovensko, kde takto mladé vozy představují přes 41 % dovozů, v Česku přibližně 23 %.
Za rozdílnou skladbou dovozů stojí mimo jiné registrační poplatky při první registraci vozu na Slovensku. Ty se odvíjejí od objemu motoru a ekologičnosti provozu. Dovoz velmi starých aut se kvůli tomu skoro nevyplácí, což tlačí trh směrem k mladším vozům.
Slovenský trh s ojetinami je celkově menší, odpovídá zhruba dvěma pětinám českého trhu. Podobný poměr vychází také u dovozů. V obou zemích se nejčastěji dovážejí vozy značek Škoda a Volkswagen. Třetí místo na Slovensku patří Audi, v Česku je silnější značka Ford. Do první pětice v obou zemích patří také Mercedes-Benz a BMW.
Přečtěte si také:
Na českém trhu má kupující větší výběr, což se odráží i v době, za jakou se auta prodají. V České republice zůstává vůz u prodejce v průměru 70 dní, na Slovensku asi o dva týdny méně. Menší nabídka nutí tamní zákazníky rozhodovat se rychleji.
V Česku je také nižší průměrný nájezd. Ojetiny mají na tachometru zhruba 145 tisíc kilometrů, tedy přibližně o 9 tisíc méně než na Slovensku. V kombinaci s podobným stářím vozů to podle Cebie naznačuje častější úpravy tachometru v českých bazarech. U aut, která si lidé nechávají prověřit, mají v České republice stočený tachometr asi 3 ojetiny z 10. Na Slovensku je podíl přibližně poloviční. Čeští kupující kladou velký důraz na nízký počet najetých kilometrů i cenu, což zvyšuje motivaci k podvodům. Slovenský zákazník častěji posuzuje vůz jako celek, nejen podle čísel na přístrojové desce. Přesto v obou zemích průměrný nájezd meziročně klesá.
Každý 10. zájemce o ojetinu nekontroluje vůbec nic. Neděláte při koupi ojetého auta stejnou chybu?
Rozdíl je i v preferencích paliva. Na Slovensku mají stále převahu naftové vozy, které tvoří více než polovinu trhu. V Česku podíl nafťáků klesl pod 47 % a už mírně převažují benzinová auta. Slovenský trh má v poměru ke své velikosti o něco vyšší podíl elektromobilů a hybridů, rozdíl ale není zásadní.
Zajímavý je také údaj o počtu majitelů. V Česku je u více než 44 % aut uvedeno, že byla pouze po prvním majiteli. Na Slovensku u necelých 32 %. Reálná čísla jsou však podle Cebie výrazně nižší a pohybují se kolem 16 % v obou zemích. Zbytek slouží spíše jako prodejní argument. Na Slovensku se s tímto údajem podle odhadů manipuluje méně často než v České republice.
A liší se i barvy. Na Slovensku je v poměru k trhu více bílých, černých a hnědých vozidel. V České republice mají větší prostor šedé a stříbrné odstíny, ale také modrá, červená či zelená.
Přečtěte si také:
SUV mění český trh: z doplňku na první místo
V České republice ale probíhá ještě jedna velmi zajímavá změna. Týká se karoserií a konkrétně nástupu SUV a městských crossoverů. Na číslech je to dobře vidět například z dat skupiny AURES Holdings, která provozuje síť velkých autobazarů.
První specializované centrum zaměřené na SUV a vozy s pohonem všech kol otevřela skupina v Praze před 10 lety. V té době šlo spíše o doplňkový segment. Ještě v roce 2016 se v českých pobočkách prodalo něco přes 5 tisíc SUV, zatímco kombíků téměř trojnásobek. Letos se situace obrací. Prodeje SUV a crossoverů v Česku mají překonat hranici 17 tisíc kusů a tento typ karoserie se poprvé dostává na první místo. Kombíky by se měly za celý rok zastavit kolem 16 tisíc prodaných vozů.
Za 10 let se podíl SUV na prodejích této skupiny zvýšil zhruba z 11 % na téměř 28 %. K růstu docházelo v podstatě nepřetržitě, výjimkou byl jen covidový rok 2020, kdy trh krátkodobě zpomalil. Společně s kombíky tak nyní SUV odsouvají dříve velmi oblíbené hatchbacky až na třetí příčku.
Trh ojetin se obrátil: dražší auta letí nahoru, vládnou SUV, ale jejich ceny klesají
Důvodů, proč zákazníci po SUV sahají, je několik. Jedním z nich je pocit bezpečí. Vyšší posed a robustnější vzhled působí na řadu lidí uklidňujícím dojmem, i když nejde vždy o objektivní technickou výhodu. Dalším faktorem je pohodlí a výbava. V nabídce velkých autobazarů má většina prodaných SUV automatickou převodovku, často se objevuje kožený interiér a bezklíčové odemykání.
Naopak se ukazuje, že zákazníci SUV nepotřebují primárně kvůli jízdě v terénu. Pohon všech kol má méně než polovina prodaných aut a tažné zařízení ještě o něco menší část. Vozidla tak slouží hlavně jako komfortní rodinné nebo firemní vozy, ne jako pracovní nástroj.
Přečtěte si také:
Struktura pohonů u SUV přibližně odpovídá tomu, co je vidět na celém trhu. Mírně převažují benzinové motory, následuje nafta, viditelný podíl mají i hybridy. Čistě bateriové varianty tvoří jednotky procent, ale jejich zastoupení už není zanedbatelné.
Mezi konkrétními modely patří dlouhodobě k nejprodávanějším Škoda Kodiaq, Hyundai Tucson a Škoda Karoq. Z hlediska značek má u SUV nejsilnější pozici Škoda, následuje Hyundai a Volkswagen. Typickým kupujícím SUV je podle dat velkých prodejců muž ve věku zhruba od konce třicítky do důchodového věku, který hledá kombinaci bezpečí, prostoru a určitého pohodlí.
🚗 Nové autopojištění za 2 minuty
Vyplňte pár údajů a hned uvidíte nejvýhodnější nabídky na trhu.
⚡ Spočítat pojištěníBez registrace • Okamžitý výsledek