Osobní auta na českých silnicích dál stárnou. Není to ale jen „nějaké číslo ve statistikách“, vyšší věk aut ovlivňuje bezpečnost, náklady na případné opravy i rozhodování řidičů o autopojištění. Část majitelů starších aut už nepovažuje běžné havarijní pojištění za výhodné a místo něj pro své auto hledá zejména ochranu před vybranými riziky.
Průzkum agentury Ipsos pro ČPP Servis na reprezentativním vzorku 1050 lidí ukázal, že nejmladší automobil v českých domácnostech je nejčastěji starý 8 až 12 let. Dalších 35 % respondentů používá vůz starší než 13 let. Automobily mladší 3 let tvoří pouze malou část soukromého vozového parku.
Průměrné stáří překročilo 16 a půl roku
Údaje Svazu dovozců automobilů potvrzují, že na konci roku 2025 dosáhlo průměrné stáří osobních automobilů v České republice 16,68 roku. Česko se tak řadí mezi země s nejstarším vozovým parkem v Evropské unii.
Za posledních 10 let se průměrný věk osobních aut zvýšil přibližně o dva a půl roku. Stárnutí vozidel přináší také otázky spojené s bezpečností. Starší automobily obvykle nemají moderní asistenční systémy ani tak dobré deformační zóny jako současné modely.
Krajský koordinátor BESIP pro Prahu Oldřich Kassl proto upozorňuje především na důležitost technického stavu. Majitelé starších vozů by neměli servis, kontrolu brzd, podvozku nebo kvalitní pneumatiky řešit jen před technickou prohlídkou. Pravidelná údržba může pomoci nehodám předcházet, což je u automobilů bez moderních bezpečnostních prvků ještě důležitější.
Havarijní pojištění část řidičů odmítá
Stáří auta ovlivňuje také ochotu jeho majitele platit havarijní pojištění. Přibližně 27 % respondentů se domnívá, že taková ochrana dává smysl pouze u novějších vozidel. Dalších téměř 24 % si myslí, že se u starších automobilů většinou nevyplatí.
Opačný názor má 41 % dotázaných. Ti považují havarijní pojištění za důležité bez ohledu na stáří vozidla, případně jsou přesvědčeni, že může mít význam také u staršího auta.
I pojistka na auto může být podpojištěná. Co to znamená a jak tomu předejít?
Majitelé starších aut se proto stále častěji soustředí na konkrétní situace, jejichž následky by mohly výrazně zatížit rodinný rozpočet. Místo kompletního havarijního pojištění mohou volit například připojištění skel, střetu se zvěří, vandalismu nebo škod způsobených přírodními živly.
Hodnota staršího automobilu může být nižší, náklady na jeho opravu ale zanedbatelné být nemusí. Ceny náhradních dílů, servisních prací i technologií používaných ve vozidlech v posledních letech rostou. Také poměrně běžné poškození proto může znamenat nečekaný výdaj, který majitel bez pojištění musí uhradit celý ze svých peněz.
Většina řidičů nespoléhá jen na štěstí
Více než třetina účastníků průzkumu uvedla, že má finanční následky případné nehody pokryté pojištěním. Přibližně 21 % kombinuje pojistnou ochranu s vlastními úsporami. Téměř pětina si vytváří finanční rezervu určenou na nečekané výdaje.
Pouze 5 % dotázaných spoléhá na to, že se jim nic nestane. Při rozhodování o pojištění už přitom není důležitá pouze tržní hodnota auta. Podstatné je také to, jak citelný zásah by neočekávaná oprava představovala pro rozpočet domácnosti.
Poměrně příznivě dopadl průzkum v otázce péče o technický stav. Téměř polovina řidičů tvrdí, že automobil preventivně kontroluje pravidelně. Dalších 21 % jej prověřuje alespoň před delší cestou. Aktivní kontrolu stavu vozidla tak uvádí přibližně 7 z 10 motoristů.
Zdroj: ČPP, BESIP