Čínské automobilky se v posledních letech staly vážnou konkurencí evropských výrobců. Přicházejí s novými elektromobily, jejich technika se rychle vyvíjí a v některých oblastech dokážou udávat tempo celému automobilovému průmyslu. Znamená to ale také, že mají lepší elektromotory než zavedené evropské značky? Právě na tuto otázku se zaměřili němečtí vědci z technické univerzity RWTH Aachen. Výsledky jejich rozsáhlého výzkumu ukazují, že mezi evropskou a čínskou technikou nejsou zdaleka tak zásadní rozdíly, jak by se mohlo zdát.
Výzkumníci analyzovali celkem 115 trakčních elektromotorů z 80 automobilů modelových ročníků 2019 až 2025. Ve výběru nechyběly například Volkswagen ID.3, Audi Q4 e-tron, Tesla Model 3, Kia EV6 GT, Xiaomi SU7 Max, BYD Tang L nebo NIO ET9. Vedle čistě elektrických aut se zaměřili také na plug-in hybridy a elektromobily s prodlužovačem dojezdu. Podmínkou ovšem bylo, aby jejich elektrické pohonné jednotky tvořily samostatný konstrukční celek.
Výzkum se soustředil především na automobily z čínského trhu. Jejich konstrukční řešení následně vědci porovnávali také s údaji z předchozí studie, která se věnovala převážně evropským a americkým výrobcům. Nešlo přitom pouze o srovnávání katalogových parametrů. Analýza vycházela z technické databáze, vlastních rozborů pohonných jednotek a dalších dostupných podkladů. Zabývala se materiály, výrobními postupy, konstrukcí statorů a rotorů, převodovkami, chlazením i výkonovou elektronikou.
Čínské a evropské elektromotory používají podobnou techniku. Rozhodují detaily
Základní zjištění je poměrně jednoznačné. Elektromotory čínských výrobců se svou konstrukcí nijak zásadně neodlišují od pohonů evropských a amerických automobilek. Podobné jsou tvary statorů a rotorů, uspořádání skříní pohonných jednotek i principy chlazení novějších motorů. Výrobci napříč jednotlivými trhy využívají srovnatelná technická řešení a postupně je zdokonalují.
Rozdíly se objevují především při pohledu na jednotlivé součásti a materiály. Typickým příkladem jsou skříně elektromotorů. Zatímco evropské automobilky nadále převážně používají hliníkové slitiny, řada čínských výrobců začala ve větší míře využívat hořčík. Hořčíkové slitiny mohou proti běžným hliníkovým skříním přinést přibližně 20 až 30% úsporu hmotnosti. Tato hodnota se ovšem vztahuje na samotnou skříň, nikoliv na celý elektromotor.
V analyzovaném souboru se hořčíkové skříně objevily výhradně u pohonných jednotek čínských výrobců. Určitou roli v tom může hrát také dostupnost surovin. Čína totiž zajišťuje více než 80 % celosvětové produkce primárního hořčíku. Evropští výrobci se naopak musí více spoléhat na dovoz a při rozhodování o použitých materiálech zohledňovat také dodavatelská rizika. Studie ale upozorňuje, že přesné příčiny rozdílných konstrukčních rozhodnutí nelze z dostupných údajů jednoznačně určit.
Další odlišnost představuje způsob elektrického propojení jednotlivých součástí motoru. Čínští výrobci často využívají měděné přípojnice s práškově nanášenou izolací, zatímco evropské značky častěji používají sestavy několika měděných vodičů uložených v polymerovém dílu. První řešení může být výrobně levnější, druhé zase nabízí výhody z hlediska mechanické stability a ochrany izolace při dlouhodobém zatížení. Výzkumníci nicméně upozorňují i na možné problémy práškových povlaků při tepelném a mechanickém stárnutí. Samotná analýza ovšem životnost jednotlivých konstrukcí přímo neporovnávala.
Němci odhalili slabiny čínských aut. Problémy mohou začít až ve chvíli, kdy už je máte doma
Zajímavé výsledky přineslo také měření statorů, tedy nepohyblivých částí elektromotorů. Nejlehčí stator ve zkoumaném souboru měl přední elektromotor malého BYD Seagull. Vážil 10,24 kg. Na opačném konci stál zadní elektromotor sedanu NIO ET7 se statorem o hmotnosti necelých 36 kg. Velký rozdíl ovšem odpovídá také odlišným výkonovým požadavkům jednotlivých vozidel. V průběhu let se navíc průměrná hmotnost statorů v analyzovaném souboru snížila z 20,65 kg u motorů z let 2020 až 2022 na 19,45 kg u modelů z let 2024 a 2025.
Rozdílný přístup je patrný také při výběru samotného typu elektromotoru. Z celkových 115 analyzovaných jednotek bylo 95 synchronních motorů s permanentními magnety a zbývajících 20 připadalo na asynchronní motory. Ty výrobci často využívají jako doplňkový pohon druhé nápravy, protože mají výhodné vlastnosti při vyšších otáčkách a při odpojení pohonu nevznikají ztráty způsobené permanentními magnety.
V analyzovaném souboru se naopak neobjevil ani jeden synchronní elektromotor s elektricky buzeným rotorem. Právě tento princip dlouhodobě využívají například BMW a Renault. Jeho výhodou je, že nepotřebuje permanentní magnety obsahující prvky vzácných zemin. Čínští výrobci mají k těmto materiálům a hotovým magnetům díky domácímu průmyslu snazší přístup, zatímco evropské automobilky mohou mít větší motivaci hledat alternativy. Ani jeden z přístupů přitom nemusí být za všech provozních podmínek nejlepší.
Elektromotory jsou menší, výkonnější a dosahují stále vyšších otáček
Vedle regionálních rozdílů výzkumníci popsali také vývoj, kterým elektrické pohony v posledních letech prošly. Jedním z nejvýraznějších zjištění je růst výkonové hustoty, tedy množství výkonu připadajícího na kilogram hmotnosti pohonné jednotky.
U analyzovaných jednotek se synchronními motory s permanentními magnety dosahovala průměrná maximální výkonová hustota v roce 2019 hodnoty 1,68 kW/kg. U modelů z let 2024 a 2025 už činila 2,43 kW/kg. To představuje zlepšení o téměř 45 %. Při výpočtu vědci započítávali hmotnost celé pohonné jednotky včetně převodovky, výkonové elektroniky a skříně, nikoliv pouze samotného elektromotoru.
Významným důvodem tohoto vývoje je zvyšování maximálních otáček. U motorů z let 2020 až 2022 se nejčastěji pohybovaly mezi 8000 a 17 000 otáčkami za minutu. Novější jednotky se stále častěji dostávají na 20 000 otáček za minutu nebo ještě výše. Výrazným příkladem je zadní elektromotor BYD Tang L, který dosahuje až 30 500 otáček za minutu.
Konec aut vyvíjených ve spěchu? Čína chystá tvrdý zásah proti nedostatečnému testování
Vyšší otáčky konstruktérům umožňují dosahovat potřebného výkonu s menším průměrem statoru a rotoru. Díky tomu lze snížit množství použitého materiálu a zmenšit celou pohonnou jednotku. Současně se ale musí přizpůsobit převodový poměr. Průměrná hodnota převodu se ve sledovaném období zvýšila z 9,45 na 11,48, tedy přibližně o 21,5 %. Samotné vyšší maximální otáčky však automaticky neznamenají menší motor. U některých konstrukcí slouží především k dosažení vyšší maximální rychlosti vozidla.
Vyšší otáčky zároveň kladou větší nároky na konstrukci a chlazení. Výrobci proto používají stále tenčí elektrotechnické plechy, z nichž jsou složeny statory a rotory. Tím omezují ztráty způsobené vířivými proudy. U novějších statorů z let 2024 a 2025 se ve zkoumaném souboru stále častěji prosazuje tloušťka plechů 0,25 mm.
Proměňuje se také způsob odvádění tepla. Starší elektromotory využívaly především kapalinové chlazení prostřednictvím kanálů kolem statoru. Novější konstrukce stále častěji kombinují přímé olejové chlazení statoru, vinutí i rotoru. To umožňuje účinněji odvádět teplo přímo z nejvíce namáhaných částí, současně však vznikají vyšší nároky na těsnost jednotlivých komponentů a přesnost jejich výroby.
Vývoj se přitom netýká pouze samotného elektromotoru. Výrobci stále častěji spojují elektromotor, redukční převodovku a výkonovou elektroniku do jednoho kompaktního konstrukčního celku. Takové řešení šetří hmotnost i zástavbový prostor, ale zároveň komplikuje případnou údržbu jednotlivých součástí. Podle studie se vysoce integrované pohonné jednotky ve sledovaném souboru výrazněji prosazují od roku 2022.
Německý výzkum tedy nepotvrdil, že by čínské automobilky měly v samotné konstrukci elektromotorů nějakou univerzální technologickou převahu. Ukázal spíše různé přístupy k materiálům, výrobním nákladům a dostupnosti surovin. Je přitom potřeba připomenout, že nejnovější čínské pohony byly porovnávány také se staršími evropskými a americkými konstrukcemi. Studie navíc nepředstavuje přímý test spotřeby jednotlivých elektromobilů ani jejich dlouhodobé spolehlivosti.
Z pohledu zákazníka proto nelze podle země původu nebo samotných parametrů elektromotoru jednoduše rozhodnout, který elektromobil je lepší. Výsledky z Cách především potvrzují, že vývoj elektrických pohonů postupuje velmi podobným směrem v Evropě, Číně i Spojených státech. Rozhodující rozdíly často neleží v základním konstrukčním principu, ale v tom, jak jej jednotliví výrobci dokážou využít.
Zdroj: startstop.sk, electrive.com, mdpi.com
Štítky: Čína, čínské elektromobily, čínský elektromobil, elektromobil, elektromotor
