Na podzim a v zimě dokáže řidiče potrápit nejen počasí, ale také chování ostatních účastníků provozu. Zatímco námrazy a náledí se obává 60 % českých řidičů, ještě větším problémem je pro mnohé nedodržování bezpečné vzdálenosti. To vadí 67 % dotázaných. Zajímavé ovšem je, že řada lidí kritizuje u ostatních právě takové chování, které sama při zhoršených podmínkách dostatečně nemění.
Ukázal to průzkum společnosti MOL, který uskutečnila agentura NMS Market Research. Výsledky přibližují nejen největší obavy českých motoristů, ale také rozdíly mezi ženami a muži, mladšími a staršími řidiči nebo lidmi, kteří usedají za volant denně a jen příležitostně.
Náledí vede s velkým náskokem. Starší řidiče trápí hlavně tma
Zhoršující se počasí nepůsobí na všechny motoristy stejně. Jednoznačně největší obavy vzbuzují namrzlé a zledovatělé silnice, které znervózňují 6 z 10 dotázaných. Mlha a sněžení následují s výrazným odstupem, protože je jako nepříjemné označuje přibližně třetina řidičů.
Poměrně překvapivě vysoko se umístilo také nízko stojící slunce, jehož oslňování vadí čtvrtině respondentů. Více než pětinu znervózňuje jízda za tmy. Naopak mokré listí na silnici uvedlo pouze 11 % řidičů, silný déšť 10 % a prudké změny počasí 9 %.
Při podrobnějším pohledu se objevují výrazné rozdíly mezi ženami a muži. Námrazu a náledí považuje za zneklidňující 72 % žen, ale jen 52 % mužů. Podobně je tomu u sněhu a sněžení, kterého se obává 40 % žen oproti 30 % mužů. Mlha znervózňuje 39 % žen a 31 % mužů. Oslňující slunce naopak o něco častěji zmiňují muži.
Ještě zajímavější jsou výsledky týkající se viditelnosti. Jízda za tmy znervózňuje přibližně třetinu žen, zatímco mezi muži ji uvádí pouze 16 %. Významnou roli hraje také věk. U motoristů starších 65 let představuje tma problém pro 36 % dotázaných, ale ve skupině do 34 let je to jen 13 %.
U sněžení je situace opačná. Mezi řidiči do 44 let se ho obává 42 %, kdežto ve starších věkových skupinách jde o 29 %.
Tohle je 5 řidičských zlozvyků, které ničí nervy řidičů a zhoršují bezpečnost na silnicích
Právě rozdílné vnímání podmínek připomíná také Mikuláš Duda, manažer korporátní komunikace MOL Česká republika. Řidičům doporučuje, aby při plánování cesty počítali nejen s aktuálním počasím, ale také se situacemi, které jim osobně za volantem způsobují největší nejistotu. Důležitá je dostatečná časová rezerva a přizpůsobení rychlosti konkrétním podmínkám.
Cizí chyby vadí skoro každému. U vlastního řízení už jsou lidé shovívavější
Zatímco nepříznivé počasí řidiči ovlivnit nemohou, způsob jízdy mají ve svých rukou. Přesto se ukazuje, že právě chování ostatních je pro mnoho motoristů ještě větším zdrojem nervozity než samotný stav silnice.
Nejčastěji kritizovaným nešvarem je jízda těsně za jiným autem. Nedodržování bezpečné vzdálenosti vadí 67 % respondentů. Dalších 60 % upozorňuje na řidiče, kteří jedou příliš rychle na sněhu nebo náledí.
Více než polovině dotázaných vadí také auta, z nichž jejich majitelé před odjezdem neodstranili sníh nebo led. Tento problém uvedlo 53 % lidí, zatímco zbytečné předjíždění kritizuje 52 %. Necelá polovina respondentů zmiňuje také nepozornost a pozdní používání směrovek.
Jenže při porovnání těchto odpovědí s tím, jak lidé popisují své vlastní chování, se ukazuje určitý rozpor. Z řidičů, kterým vadí nedodržování bezpečné vzdálenosti, si více než třetina při nepříznivém počasí sama nenechává větší odstup. A mezi těmi, kdo kritizují zbytečné předjíždění, více než polovina při zhoršených podmínkách vlastní předjíždění neomezuje.
Nejde přitom o ojedinělé zjištění. Také reprezentativní výzkum České asociace pojišťoven, kterého se zúčastnilo 1017 řidičů, ukázal podobný nesoulad mezi vnímáním nebezpečí a vlastním jednáním. Nedostatečnou vzdálenost mezi auty označilo za nebezpečnou 92 % respondentů, přesto 51 % připustilo, že ji sami nedodržují.
Zajímavý rozdíl se objevuje také v toleranci vůči pomalejším řidičům. Mezi lidmi, kteří jezdí denně nebo téměř denně, vadí pomalá jízda brzdící ostatní provoz 34 % dotázaných. U svátečních motoristů je tento podíl nižší než 7 %.
Bezdůvodně pomalá jízda: Přestupek, který otravuje ostatní, ale těžko se pokutuje
Většina řidičů při špatném počasí zpomalí. Cestu ale odloží jen málokdo
Přestože průzkum upozornil na některé problematické návyky, ukázal také to, že většina českých řidičů se snaží na zhoršené podmínky reagovat. Nejčastější změnou je snížení rychlosti, které uvádí téměř 70 % dotázaných.
Šest z deseti motoristů projíždí opatrněji zatáčkami a 56 % si nechává větší odstup od auta před sebou. Přibližně polovina si na cestu vyhrazuje více času. Předjíždění se snaží více vyhýbat třetina respondentů, zatímco předpověď počasí pečlivěji sleduje 23 %.
Také v tomto případě se projevují rozdíly mezi pohlavími. Ženy častěji reagují na nepříznivé počasí snížením rychlosti. Uvádí to 74 % z nich oproti 67 % mužů. Ti zase častěji zvětšují vzdálenost od auta před sebou, konkrétně 60 % mužů oproti 50 % žen.
Samostatnou skupinu tvoří lidé, kteří se kvůli nepříznivým podmínkám rozhodnou vůbec nevyjet. Takových je mezi všemi dotázanými téměř 12 %.
Záleží však na tom, jak často člověk běžně řídí. U svátečních řidičů, kteří jezdí méně často než několikrát měsíčně, raději odloží cestu přibližně třetina. Naopak mezi každodenními motoristy se takto rozhoduje necelých 5 %.
Opatrnější přístup má své opodstatnění. Policie ČR ve svých aktuálních doporučeních upozorňuje například na mokré listí, mlhu a ranní mrazíky. Připomíná, že na kluzkém povrchu je potřeba počítat s delší brzdnou dráhou, dodržovat bezpečný odstup a vyhnout se prudkým manévrům. BESIP zase varuje před náledím, které může vznikat zejména na mostech, ve stinných úsecích nebo na mokré vozovce při teplotách kolem nuly.
Z výsledků průzkumu MOL tak vyplývá, že čeští řidiči si většinu podzimních a zimních rizik dobře uvědomují. Ne vždy ale jejich vlastní chování odpovídá tomu, co od ostatních na silnici očekávají. A právě při snížené přilnavosti a horší viditelnosti může být tento rozdíl obzvlášť podstatný.
Zdroj: MOL Česká republika, policie.gov.cz, besip.gov.cz
Štítky: anketa, bezpečná vzdálenost, náledí, nedodržení bezpečné vzdálenosti, podzim, průzkum