U jednoho auta se tankuje zleva, u jiného zprava. Ještě rozmanitější je umístění nabíjecích zásuvek elektromobilů, které mohou být na boku, vpředu i vzadu. Jednotný předpis určující konkrétní stranu neexistuje. Výrobci zohledňují konstrukci vozidla, bezpečnost, pohodlí řidiče i vlastní dlouhodobé zvyklosti.
Umístění plnicího otvoru však nemůže být libovolné. Předpis OSN č. 34 stanovuje několik bezpečnostních požadavků na palivovou soustavu. Plnicí otvor nesmí být v prostoru pro cestující, zavazadla ani motor. Palivo uniklé při tankování se nesmí dostat na výfukový systém a musí být odvedeno k zemi. Pokud se otvor nachází na boku, uzavřený uzávěr nesmí přesahovat obrys karoserie. Předpis ovšem nenařizuje levou ani pravou stranu. Konkrétní řešení vybírá automobilka podle konstrukce daného modelu.
Pod karoserií nemusí být na hrdlo dostatek místa
Hrdlo nádrže je pouze viditelným zakončením celého systému. Pod karoserií na něj navazuje potrubí vedoucí k palivové nádrži. Jeho trasu ovlivňuje skelet vozidla, uložení nádrže, podvozek, zavěšení kol a další součásti.
Umístění dvířek palivového hrdla závisí především na konstrukci a poloze palivové nádrže a na uspořádání podvozkových částí. Snaha používat u všech automobilů stejnou stranu by rychle narazila na omezený prostor pro vedení plnicího potrubí. Do rozhodování vstupují také požadavky nárazových zkoušek, konstrukční uspořádání a pohodlí zákazníků.
Rozhodnutí se může lišit dokonce mezi osobními a užitkovými vozy jedné značky. Volkswagen umístění hrdla u osobních automobilů na pravou stranu zdůvodňoval také tím, že člověk při doplňování paliva z kanystru nestojí vedle projíždějících vozidel. U užitkových modelů se však hrdlo nacházelo vlevo, protože na pravé straně zabíraly potřebný prostor posuvné dveře.
Jednoduché pravidlo neplatí ani pro výfuk. Hrdlo nádrže nemusí být automaticky na opačné straně než je koncovka výfuku. Bezpečnostní předpis požaduje, aby palivo uniklé během tankování nekapalo na výfukovou soustavu. Výrobce toho může dosáhnout vhodným vedením potrubí a odvodem případného úniku. Samotná poloha koncovky výfuku proto stranu víčka spolehlivě neprozradí.
Do výsledného řešení se promítají také historické zvyklosti jednotlivých značek a trhů. Jejich význam postupně klesal s rozšířením velkých čerpacích stanic, k jejichž stojanům lze přijet z obou směrů. Výrobci ale neměli důvod předělávat konstrukční řešení, která už používali.
Řidiči pomáhá malá šipka vedle symbolu čerpacího stojanu na přístrojovém štítu. Pokud ji automobil zobrazuje, ukazuje na stranu, kde se nachází víčko nádrže. Směr šipky tak lze zkontrolovat ještě před příjezdem ke stojanu. Pokud tam šipka není, napomůže i to, na jaké straně je „hadice“ u symbolu benzinového stojanu v ukazateli stavu paliva.
Elektromobily převzaly staré otvory, nové modely už mají větší volnost
Zvyklosti ze spalovacích automobilů ovlivnily rovněž první sériově vyráběné elektromobily. Jestliže elektrická verze vznikla přestavbou běžného modelu, bylo konstrukčně jednodušší využít otvor, ve kterém se původně nacházelo hrdlo palivové nádrže.
Volkswagen e-Golf a Škoda CITIGOe iV proto dostaly nabíjecí zásuvku vpravo vzadu. Volkswagen ID.3 už vznikl jako samostatně vyvíjený elektromobil, nabíjecí port má ale na stejném místě. V jeho případě jde o pokračování zavedeného řešení, nikoliv o konstrukční omezení způsobené palivovou nádrží.
Elektromobily vyvíjené na vlastních platformách nabízejí větší volnost. Jejich zásuvky mohou být u předního či zadního blatníku, na zádi nebo na čele automobilu. Rozdílná umístění však mohou způsobovat potíže u veřejných nabíječek.
Krátký kabel nemusí k některým zásuvkám dosáhnout, pokud řidič nezaparkuje jiným směrem nebo nezajede velmi blízko ke stojanu. U některých nabíjecích míst může vůz kvůli dosažení kabelu zabrat také sousední stání.
Oborová organizace CharIN doporučuje, aby uspořádání nabíjecích stanic počítalo s různými polohami zásuvek. Jednou z možností jsou průjezdné stanice připomínající klasické stojany u čerpacích stanic. Řidič může zastavit tak, aby byl nabíjecí port co nejblíže ke kabelu, bez ohledu na stranu vozidla.
Průjezdné uspořádání může usnadnit také nabíjení automobilů s přívěsem a nákladních vozidel. Vyžaduje ovšem větší plochu než běžná kolmá nebo šikmá parkovací stání.
Jednotná strana víčka nádrže se během vývoje automobilů neprosadila a elektromobily počet používaných řešení ještě rozšířily. U spalovacích vozů pomáhá řidičům šipka u palivoměru. U elektrických automobilů může rozdíly zmírnit především uspořádání stanic a dostatečný dosah nabíjecích kabelů.
Zdroj: jalopnik.com, pbs.org, autohttps, motor1.com
Štítky: dobíjení, dobíjení elektromobilu, nabíjení, nabíjení elektromobilů, tankování