Jakou rychlostí můžete jezdit v ČR s přívěsem? Za určitých podmínek klidně i 130 km/h

Je to jedno z těch témat, u kterých se mezi řidiči roky drží zjednodušená představa, že s vozíkem za autem se po českých silnicích a dálnicích prostě jezdí osmdesátkou a tím to končí. Jenže samotný zákon je napsaný jinak. U osobního auta do 3,5 tuny totiž platí stejné základní limity jako pro jiné takové auto bez přívěsu: mimo obec 90 km/h, na silnici pro motorová vozidla 110 km/h a na dálnici 130 km/h. Současně ale zákon dodává druhou podmínku, kterou je, že u jízdní soupravy nesmí být překročena konstrukční rychlost žádného z vozidel, která ji tvoří. A právě v tom to je.

Český zákon neříká, že by každá jízdní souprava musela jet automaticky maximálně 80 km/h. Říkají něco jiného. Jízdní souprava může jet takovou rychlostí, jakou dovoluje obecný limit pro daný typ komunikace, ale jen do chvíle, než vás zastaví technické schválení auta nebo samotného přívěsu. Jinými slovy, rozhoduje nejen značka u silnice, ale i to, co je reálně dovoleno konkrétní soupravě.

Rozhodující není pocit, ale technické schválení

Metodika českého Ministerstva dopravy k technickým průkazům poměrně jasně říká, že u přípojných vozidel se do položky nejvyšší rychlosti standardně zapisuje nejvýše 80 km/h. Vyšší hodnota je možná jen tehdy, když byla při schválení technické způsobilosti výslovně připuštěna za splnění zvláštních technických požadavků. Tím se vysvětluje, proč se kolem rychlosti přívěsů vede tolik sporů. Běžný nebrzděný vozík z hobby marketu a technicky jinak schválený přívěs rozhodně nejsou totéž, i když na první pohled mohou vypadat podobně.

Přečtěte si také:

Nechávat tažné zařízení na autě může být přestupek, za který hrozí několikatisícová pokuta

Špatně upevněný nebo moc těžký náklad může být pro ostatní nebezpečný. I při malém nárazu může zabíjet

Test: Volkswagen Caravelle T7 2,0 TDI 125 kW DSG nám táhl závodní auto. Jak mu to šlo?

Ještě konkrétnější je stanovisko Ministerstva dopravy z roku 2019. To uvádí, že při jednotlivém schvalování lze u přípojného vozidla připustit nejvýše 130 km/h u kategorie O1, 100 km/h u kategorie O2 a 90 km/h u kategorií O3 a O4. Ministerstvo dopravy zároveň doplnilo, že pokud má přívěs schválení platné ve všech členských státech nebo byl dříve registrován v jiném státě, uznává se rychlost stanovená schvalovacím orgánem tohoto státu. A právě na tom stojí i odpověď, že s některými přívěsy lze legálně jet po dálnici až 130 km/h, pokud jsou na takovou rychlost skutečně schválené a neexistuje jiné omezení.

Platí tedy, že český právní rámec nechává prostor pro vyšší rychlost tam, kde ji dovolí technické schválení konkrétního přívěsu a současně i obecný limit na dané komunikaci. Ve městě tedy zpravidla maximálně padesát, mimo město devadesát a na dálnici sto třicet, pokud to technický průkaz přívěsu dovoluje. Teoreticky by to na dálnici D3 mohlo být klidně až 150 km/h, ale na takovou rychlost pravděpodobně není žádný přívěsný vozík homologovaný.

Kategorie přípojných vozidel:

Pro reálnou jízdu s přívěsem je tak důležité nejen to, kolik je aktuálně povolená rychlost na silnici nebo dálnici, kde jedete, ale řidič musí znát i to, na jakou rychlost je schválený jeho přívěs
(měla by to ukazovat i samolepka na zadní části přívěsu). Pokud má v technických údajích limit 80 km/h, končí tím jakékoli teorie o dálničních až 130 km/h. Pokud má schválení vyšší, pořád ještě neplatí, že takovou rychlostí může jet. Zákon totiž zároveň ukládá přizpůsobit rychlost schopnostem řidiče, vlastnostem vozidla a nákladu, stavu silnice, počasí i dalším okolnostem, které lze předvídat.

I přívěsný vozík musí mít pojištění. Náklad, který z něj spadne, i tak může způsobit problém

Jízda s přívěsem v zahraničí

Pravidla pro jízdu s přívěsem se v Evropě liší mnohem víc, než se na první pohled zdá. Zatímco v Česku zákon vychází hlavně z obecného rychlostního limitu pro samotné vozidlo a z konstrukční rychlosti celé soupravy, v řadě dalších států se sleduje i typ přívěsu, jeho hmotnost nebo zvláštní schválení pro vyšší rychlost. Proto není neobvyklé, že stejná souprava může v jedné zemi legálně jet po dálnici rychleji a o pár kilometrů dál za hranicemi už musí výrazně zpomalit.

V praxi tak většina evropských států přistupuje k těžším přívěsům opatrněji a často je omezuje na 80 nebo 90 km/h. Některé země ale umožňují i vyšší tempo, zpravidla za splnění dalších podmínek. Typickým příkladem jsou třeba Německo, Dánsko nebo Norsko, kde lze za určitých okolností získat schválení pro 100 km/h.

Přečtěte si také:

Převážíte na autopřepravníku auto nebo na vozíku cihly? Pokud vám náklad spadne, žádná pojišťovna nepomůže

V Evropě vás za volantem mohou zaskočit i zdánlivé maličkosti. Někde řeší vodu v ruce, jinde prázdnou nádrž

Auto se zastavilo na železničním přejezdu a smetly jej dva vlaky. Řidička naštěstí věděla, co dělat

Český údaj 150 km/h je potřeba chápat jako výjimečnou teoretickou možnost vázanou na konkrétní úsek dálnice, takto vysokou konstrukční rychlost vozíku i proměnné značení, nikoliv jako běžný rychlostní limit pro každou jízdní soupravu s vozíkem za každých okolností. Reálně tak rychle ale jet stejně nepůjde.

* Jen s plaketou pro Norsko či Dánsko
** Jen s plaketou od TÜV

Zdroj: auto.cz, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo dopravy ČR