Žijeme v online světě. Bez sociálních sítí a neustálého sdílení života si někteří neumí představit svůj den. Stejně tak se v posledních letech výrazně rozšířilo používání palubních kamer. To je na jednu stranu přínosné, jak pro samotného řidiče, tak třeba pro policii či pojišťovnu, ovšem používání záběrů z kamery už je bruslením na tenkém ledě. Stejně tak sdílení fotografie auta s nerozmazanou registrační značkou. Ta plechová tabulka, bez které žádné auto nesmí na silnici, je totiž osobním údajem.
Pozor na sdílení cizích přestupků
Všichni jsme jistě na sociálních sítích viděli stovky videí, které zachycují nějaký dopravní přestupek. To samo o sobě není problém, problém nastává právě ve chvíli, kdy na videu nebo jen fotce není rozmazaná registrační značka.
Že je osobním údajem potvrdil i Nejvyšší správní soud v několika svých rozhodnutí, stejně, jako Úřad pro ochranu osobních údajů, který konkrétně řekl: „V případě fotografií automobilů s čitelnou registrační značkou se jedná také o osobní údaje, neboť právě prostřednictvím této registrační značky lze jeho majitele nepřímo identifikovat.“ Navíc pak stačí, aby bylo možné dotyčného identifikovat jen hypoteticky.
Jak to se sdílením cizích registračních značek na internetu vlastně je, jsme se zeptali JUDr. Ing. Jaroslava Tajbra, advokáta z firmy Squire Patton Boggs. Ten naprosto jasně řekl, že registrační značky je při jejich sdílení nutné rozmazávat: „Právní úprava se nachází v nařízení GDPR, které ve svém článku 4 stanoví, že osobním údajem je každá informace, na jejímž základě lze přímo či nepřímo identifikovat fyzickou osobu. Výklad tohoto pojmu je poměrně široký. Neznamená to, že by takovou identifikaci měl být schopen provést okamžitě každý, ale že to provést lze. A registrační značka tam spadá. Dle registrační značky lze identifikovat provozovatele, resp. vlastníka vozidla. S vynaložením jistého úsilí pak většinou i řidiče. Proto se na fotku registrační značky vztahuje obdobná ochrana jako na „klasické“ osobní údaje, které nemohou být svévolně zveřejňovány. Tento přístup posvětil i Úřad na ochranu osobních údajů, který v jednom ze svých rozhodnutí řekl, že registrační značka je osobní údaj a podle toho s ním je potřeba nakládat. Mimo to sám Úřad v daném rozhodnutí dále doporučil registrační značky rozmazávat.“
Jedním dechem ale dodal, že nutnost rozmazat registrační značku neplatí pro úplně všechny případy. „Pokud například někdo pořídí fotku autonehody a obrázek poskytne policii či pojišťovně, povinnost anonymizace se na něj samozřejmě nevztahuje. V tomto případě však nejde o zveřejnění,“ řekl Jaroslav Tajbr.
Toto je klasicky formalisticky vyklad prava v rozpore s cielom pravnej upravy GDPR. Ked uz ani na sudoch nerozmyslaju.
Nu, vzhledem k tomu, že je SPZ majetkem státu a totožnost nikdo, krom státních orgánů z ní nemůže legálně dohledat, tak je to asi bezpředmětné.
Co se týka nahrání dopravního přestupku s čitelnou SPZ na internet, tak jsem jen pro. Usnadní to práci úřadům s potírám přestupků, neb zatím zvládají jen měření rychlostí a to ještě tam, kde je to celkem jedno, zatím jsem nepotkal super tajné měřící auto, třeba u školy, či u dětských hřiští.
Jestli je SPZ osobní údaj tak ji mohu z auta zdělat a nikdo mi nemůže nic říct. Je to p**ovina. Dohledat si mě může každý, kdo mě potká na silnici. Tak v čem je rozdíl?
O Úřadu na ochranu osobních údajů a o GDPR si nemyslím nic pozitivního, právě rozmazávání RZ vůbec nechápu a nerozumím mu. Tento svět je podivný a je těžké v něm žít. Vlastně většina věcí je zakázána…