Letos v dubnu uplynulo již padesát let od chvíle, kdy Joginder Singh a jeho bratr Jaswant přejeli ve svém Volvu PV544 jako první cílovou čáru závodu Safari rallye. Zpráva o vítězství bílého volva v té nejdrsnější rallye se tenkrát rozšířila po celém světě jako blesk.
Roku 1959 vytvořila automobilka Volvo své vlastní závodní oddělení a v roce 1960 vyhrál Gunnar Andersson ve Volvu PV544 s motorem B16 vytrvalostní závod Gran Premio de Argentina dlouhý 4 620 kilometrů. Přestože byl Andersson v roce 1961 jmenován ředitelem závodního oddělení automobilky, i nadále aktivně pokračoval v rallyových soutěžích. Mimoto přibral do své stáje mnoho talentovaných řidičů, mezi něž patří jména jako Carl-Magnus Skogh, Tom Trana nebo Ewy Rosqvist.
V roce 1964 investovala značka Volvo značnou částku do Safari rallye. Závodní oddělení automobilky poslalo dolů do Keni, kde soutěž startovala, čtyři bílá Volva PV544. Byla poháněna vylepšeným motorem B18 disponujícím silou 130 koní, měla vyztužené přední odpružení s dvoutrubkovými tlumiči Bilstein, vpředu kotoučové brzdy, dvě palivové nádrže a ochranné kryty pod motorem, převodovkou a palivovými nádržemi. Vzhledem k tehdy probíhající stávce došlo ke zpoždění dodávky vozů, které dorazily do místa určení za pět minut dvanáct, takže závodníci neměli čas si je vyzkoušet. Safari rallye proslula jako nejnáročnější na světě a v tomto roce byly podmínky drsnější než kdykoliv dříve. Z celkového počtu 94 soutěžících vozů jich dorazilo do cíle pouze 21. Jediným jezdcem značky Volvo, který tento pětidenní závod dokončil, byl Carl-Magnus Skogh, jemuž se však nepodařilo splnit časový limit. To znamená, že nemohl obsadit žádnou příčku v pořadí.
Vůz Toma Trana byl dovozcem Amazon Motors ponechám v Keni. O Volvo se v té době začal zajímat Joginder Singh, keňský sezónní pilot, který se Safari rallye již několikrát zúčastnil. Ten si v roce 1964 od firmy Amazon Motors zapůjčil model PV544, aby ho projel na menších afrických rallye. Na základě svých konstruktérských znalostí Singh „pévéčko“ po každém závodě trochu upravil a zdokonalil tak, aby lépe vyhovovalo africkým podmínkám.
Pět měsíců před 13. ročníkem Safari rallye konané v dubnu 1965 uzavřel Joginder Singh se společností Amazon Motors dohodu a koupil si Volvo PV544, které předchozího roku řídil Tom Trana, na splátky. Bouraný vůz, který měl v té době za sebou již dvě sezóny, byl Joginderem a jeho spolujezdcem, jímž byl jeho bratr Jaswant, opraven a důkladně otestován.
Ačkoliv sourozenci Singhovi slavili v předchozích letech, kdy řídili vozy jiných značek, na Safari rallye úspěch, nikoho by ani nenapadlo, že budou mít tito bratři v turbanech tentokrát šanci. Vždyť rok před tímto kláním zaznamenalo Volvo propadák a aktuální konkurence tvořená několika hlavními automobilovými stájemi byla opravdu tvrdá.
Joginder a Jaswant si jako startovní číslo vylosovali jedničku, která byla v minulosti na Safari rallye považována za nešťastné číslo. Nicméně, jak se ukázalo, v tomto ročníku jim bezpochyby přinesla štěstí. První část závodu byla suchá, ale Singh měl coby vedoucí jezdec dobrou viditelnost, protože se před ním nezvedala mračna prachu zvířeného ostatními vozidly. Druhá etapa se odehrávala naopak ve vlhkém a blátivém terénu, kdy se povrch cest velice rychle rozjezdil a začal klouzat. Avšak Volvo bylo stále v čele a bratři Singhovi měli navíc speciální techniku, jak se zbavit bahna. K zadní části vozu byla připevněna dvě madla, takže když se Joginder snažil při řízení dosáhnout u úzkých zadních pneumatik co největší přilnavosti, Jaswant si mohl stoupnout na zadní nárazník a rozhoupáním zadní části vozu dosáhnout u hnacích kol většího tlaku. Jednalo se o takový lidský systém kontroly trakce.
Když pátého dne závodu projeli bratři Singhovi v Nairobi přes cílovou čáru Safari rallye, dav doslova šílel. Svého vítězství dosáhli také s největším odstupem v historii této rallye. Druhou příčku obsadil Ian Jaffray, který dorazil do cíle o hodinu a 40 minut později. Joginder vešel od té doby ve známost jako „létající Sikh“.
Společnost Amazon Motors po dokončení závodu anulovala kupní smlouvu a vůz Joginderu Singhovi věnovala. Tento vítězný automobil, který stále patří Singhově rodině, byl restaurován a dnes je vystaven v muzeu Volva ve švédském Göteborgu.
Joginder Singh pokračoval ve své kariéře rallyového jezdce, kdy několik dalších let řídil různé modely Volvo. Ještě dvakrát poté vyhrál Safari rallye a zúčastnil se také Švédské rallye, kde však neslavil stejný úspěch jako v Africe. Při každém rozhovoru s novináři vždy uváděl, že Volvo PV je jeho nejoblíbenějším modelem. Joginder Singh zemřel roku 2013 v Londýně ve věku 81 let.
