Plány Porsche na čistě elektrickou budoucnost jeho největšího SUV už nejsou tak jasné, jak byly ještě před několika lety. Místo tichého elektrického pohonu se teď má projekt s interním označením K1 nakonec proměnit v auto se spalovacím motorem, kde by neměl chybět ani benzinový osmiválec. Je to další z důkazů, že automobilky elektrifikaci přecenily a teď se to snaží ještě zvrátit.
Ještě nedávno zněly z vedení Porsche sebevědomé odhady, že do roku 2030 bude až 80 % modelové nabídky elektrické. Jenže realita posledních měsíců ukazuje, že plány z powerpointových prezentací narážejí na tvrdá data trhu, (ne)zájem zákazníků i na technické komplikace. A právě Porsche K1, budoucí vlajková loď mezi SUV, je dalším příkladem.
K1: nové SUV na vrcholu nabídky, původně jen na baterky
SUV Porsche s interním označením K1 má být největší a nejluxusnější SUV v portfoliu, tedy vůz mířící do teritoria, které značka dosud neobsazovala. Počítá se s tím, že velikostí, parametry i ambicemi vyzve zavedené hráče typu Mercedes-Benz GLS a BMW X7. V zákulisí se přitom dlouho pracovalo s jasným zadáním, které říkalo, že to bude výhradně elektromobil s dojezdem přes 700 kilometrů.
Přečtěte si také:
Teď se to ovšem mění. Porsche K1 se přesouvá na platformu PPC (Premium Platform Combustion), kterou koncern Volkswagen vyvíjí pro spalovací motory a navazující hybridní řešení. Prakticky to znamená konec původní představy o elektrickém SUV.
Porsche couvá z elektromobility obecně
Rozhodnutí nevzniklo z rozmaru ani ze dne na den. Porsche podle dostupných informací detailně vyhodnocovalo vývoj poptávky, a to zejména v segmentech, kde se prodávají drahá SUV. Zatímco Taycan pomohl vybudovat image technologického lídra, v posledním období jeho prodeje výrazně spadly, především v Evropě. Současně se ochlazuje zájem o elektromobily i na klíčových trzích, zejména v USA.
Další problém je čistě technický. Vývoj nové koncernové elektrické platformy SSP (Scalable Systems Platform), se kterou se původně pro K1 počítalo, naráží na zpoždění a komplikace. Nejcitlivější oblastí je software, což v dnešních autech znamená zdržení napříč celým projektem.
Nový šéf Porsche pravděpodobně zastaví vývoj a zruší elektrické modely 718 Boxster a 718 Cayman
Do hry vstupují i peníze. Porsche se v posledním roce posunulo ve své elektrické strategii také kvůli rostoucím finančním tlakům. Sdílení základu s chystaným Audi Q9 má podle informací z oboru pomoci snížit náklady, které by jinak spolykal vývoj samostatné elektrické architektury pro nový model.
A je tu ještě jeden, velmi praktický argument. Finanční ředitel Porsche Lutz Meschke už dříve naznačil, že v Číně a USA je poptávka po prémiových spalovacích motorech pořád obrovská. Současně nedává smysl pouštět se do cenové války s čínskými elektromobily v nižších cenových hladinách. Výsledkem je sázka na flexibilitu a na kombinaci spalovacích a plug-in hybridních variant.
Co bude pod kapotou: V6, V8 a plug-in hybridy
Přesun na platformu PPC otevírá dveře motorům, které Porsche dobře zná. Počítá se s tím, že K1 nabídne benzínové šestiválce i osmiválce, konkrétně 3,0litrový V6 a dvakrát přeplňovaný 4,0litrový V8. Právě osmiválec má být pro část zákazníků zásadní, protože podobné auto se zpravidla nekupuje hlavou, ale i kvůli emocím.
Přečtěte si také:
Vedle čistě spalovacích verzí mají hrát důležitou roli plug-in hybridy nové generace. Pro evropské prostředí je to podstatné hlavně kvůli přísným emisním limitům. Porsche tak může nabídnout techniku, která papírově pomůže s emisemi, a zároveň neodřízne klientelu, jež stále chce velký spalovací motor.
Výkonové rozpětí má kopírovat současné nastavení Cayennu. Mluví se zhruba o startu kolem 350 koní a o vrcholu přesahujícím 700 koní, v nejsilnějších provedeních až přibližně k hranici 730 koní podle výbavy a verze.
Příbuznost s Audi Q9 a variabilita interiéru
Porsche K1 má být technickým sourozencem chystaného Audi Q9. Z toho plynou dvě věci. Za prvé, oba vozy budou stát na stejné platformě PPC. Za druhé, Porsche bude moci nabídnout více možností uspořádání kabiny, než by typicky dovolila čistě elektrická koncepce.
V praxi se počítá s konfiguracemi pro čtyři, pět i sedm cestujících. U velkých SUV to není detail, ale klíčový parametr, protože různé trhy mají odlišné preference. Audi má s Q9 mířit především na USA, Blízký východ a Čínu, tedy regiony, kde se sedm míst a velký benzínový motor pořád berou jako standard.
Bratislava jako důležité centrum pro největší SUV koncernu
Výroba má probíhat ve slovenské Bratislavě, v závodě Volkswagen Group. Právě tam se má vyrábět nejen Audi Q9, ale také elektrický Cayenne (viz úvodní foto). To je pro celý příběh důležité, protože to naznačuje výrobní kapacity i pro případnou budoucí elektrickou variantu K1.
Původně se přitom uvažovalo o tom, že elektrická verze K1 by mohla vznikat v Lipsku. Jenže rostoucí výrobní náklady v Německu vedly automobilku k hledání levnějšího a efektivnějšího řešení. Bratislava tak posiluje roli klíčového místa pro největší a nejluxusnější SUV v rámci koncernu.
Přečtěte si také:
Elektřina nekončí, jen se odsouvá
Změna směru u Porsche K1 neznamená, že by Porsche elektrifikaci vzdalo. Plně elektrická varianta zůstává stále ve hře, jen se odkládá na později. Nejbližší prioritou je pokrýt poptávku po spalovacích a hybridních pohonech, které jsou teď pro ziskovost značky zásadní.
K časování se vážou i informace o uvedení na trh. Příchod Audi Q9 se očekává na konci roku 2026, a Porsche K1 má přijít zhruba o 12 měsíců později. Pro Evropu se současně skloňuje start kolem roku 2028. Do celé strategie zapadají i slova šéfa Porsche Olivera Blumeho, který posun K1 směrem ke spalovacím motorům popsal jako reakci na „nové tržní reality a měnící se požadavky zákazníků“.
Platíte za autopojištění zbytečně moc?
Najděte nejlevnější nabídku během 2 minut a ušetřete až 4 500 Kč.
🔍 Porovnat ceny zdarmaNezávazné srovnání • Okamžitý výsledek